Říjen 2013

13. 10. 2013

Počasí na každoročním Poslední létání nám letos vyšlo ukázkově. Není divu, že se nás sešla spousta.

5. 10. 2013

Původně jsem orlicko-ústeckou svahovku vůbec neměl v plánu, ale večer před soutěží mi volal Tonda Hlavsa, že se bude létat na Jimramovských Pavlovicích. Předpověď větru byla stoprocentní, takže jsem ráno naložil Ascota i Furio a vyrazil jsem. Už cestou bylo jasné, že to dneska bude ostré - foukalo solidně a auto mi zobrazovalo varování na náledí. Na svah jsem dorazil jako první, takže jsem si zvládl i tréninkově polétat. Vítr fičel stabilně kolem 10 m/s, takže jsem nakonec olovem nacpal celou spojku. Závodit jsme začali relativně pozdě, protože dost času zabral přesun závodníků z Ústí nad Orlicí. Nijak to ale nevadilo, při třinácti soutěžících a stabilním větru soutěž běžela jako po drátkách. V letových časech byly poměrně velké rozdíly, zejména kvůli tomu, že vítr šel občas hodně ze strany. Jednoduché nebylo ani přistání, člověk si musel dávat pozor, aby ho vítr nezanesl za kopec. V průběhu devíti kol bohužel došlo k docela velkému počtu karambolů. Jeden se nevyhnul ani mně - v průběhu letu mi přestalo fungovat jedno křidélkové servo a zůstalo v krajní poloze. V tom větru a na svahu plném ohradníků už jsem to viděl černě, ale měl jsem štěstí. Přistání bylo sice tvrdé, ale Ascot vyvázl jenom s drobným poškozením trupu pod kabinkou. Na zbytek závodu jsem musel vzít za vděk Furiem. Bylo to ale v podstatě jedno, celý den jsem létal špatně a abych si to ještě vylepšil, pořád jsem sekal. Dokonce se mi povedlo seknout desátý průlet! Zbylo na mě deváté místo a nějakých 749 bodů. Ani tak jsem ale nelitoval, že jsem vyrazil, protože to podle mě byly výborné závody. Ani si nevzpomínám, kdy jsem byl naposled na F3F, kde takhle krásně foukalo.