Říjen 2010
29. 10. 2010
Z okna kanceláře to vypadalo na nádherný den a tak mě docela překvapilo, že na letišti foukal pěkně ostrý vítr. Přesto se ale SuperGee ve vzduchu držela docela pěkně, až mě to překvapovalo. Po chvíli mého poletování dorazil ještě Tomáš. Opět jsme zkoušeli pár porovnávacích měření, ale výstup opět není v rozumné kvalitě. Můj starý výškoměr už asi mele z posledního, občas se něco nezaznamená a pak je v datech jenom guláš. Létání jsme si ale zpetřovali taky "DýSingem" za hrází stromů u letiště, byla to vážně legrace. Tomáš si i škrtnul o větve :-)
23. 10. 2010, F3K Mělník
Na podzimní F3K závody v Mělníku z našeho klubu vyrazila čtyřčlenná výprava. Na místě nás přivítalo nádherné slunečné počasí a bylo i docela teplo. Hned po příjezdu jsme si šli osahat vzduch a bylo jasné, že termika k nalezení bude. Do závodu nastoupilo 19 soutěžících. Létali jsme jen na dvě rundy, což sice znamenalo že se závodníci skoro nezastavili, ale umožnilo to odlétat 7 soutěžních kol. Počasí nám během celého závodu přálo, ale přesto se vyskytlo nebývalé množství havárií, zaznamenal jsem 4 slušné rány. Nám se naštěstí potíže vyhnuly a osobně jsem si průběh závodu náramně užíval a celkem se mi i dařilo. Např. v úloze Vzrůstající časy jsem bez větších potíží dosáhl na maximální možný výsledek. Dokonale jsem si užil úlohu Poker. Na poslední pokus mi zbývalo 2:41 pracovního času a já si nahlásil 1:53. Do dobrého vzduchu jsem to ovšem nehodil, takže jsem přistál a letěl znovu. Opět to ale nebyla žádná sláva a už mi začínalo být jasné, že čas nenalétám. V malé výšce jsem ale nakonec trefil bublinku a s těžkými potížemi nabral trochu výšky na prodloužení letu. Mezitím se začal blížit konec pracovního času a já doufal, že se do konce udržím ve vzduchu a že to bude stačit na potřebný letový čas. Skončilo to tak, že jsem přistával těsně po signálu a stopky se zastavily na hodnotě 1:53.91. Málem jsem se musel jít přebalit :-) Samozřejmě jsem ale v jiných kolech udělal taky pár chyb. Třeba v úloze Poslední a předposlední let jsem prvním pokusem naletěl maximum, na druhý pokus jsem si ale zkušeně zapomněl přepnout na letovou fázi start a SuperGee hodil překrásným lopasem do 20-ti metrů. Škrtací výsledek jsem si ovšem zařídil úlohou Poslední let, kdy mi bylo přes tři minuty málo, abych pak skočil s ještě výrazně horším časem. V celkových výsledcích to ale nedopadlo tak zle - vyšlo na mě deváté místo, s čímž jsem byl docela spokojený. Vítězství si vylétal Ondra Rezler, druhý skončil Milan Havelka a třetí Ivoš Bratršovský. Tradičně se na závěr letěl vyřazovací závod F6D a na začátku nás startovalo 17 najednou. Parádní podívaná, nebe plné letadel! Za fotky děkuju Tomášovi a spousta dalších fotek je na stránce soutěže.
Každopádně byl dnešní závod velmi pěknou tečkou za letošní F3K sezonou, která byla dlouhá a docela náročná. Ale stálo to za to :-)
16.-17. 10. 2010, Poslední létání
Počasí na letošní uzavírání sezóny nevyšlo zrovna ideálně, ale přesto se na letišti objevilo docela velké množství pilotů. Vzhledem k zimě a v neděli i větru ale nebyl div, že do vzduchu jsme se moc nehrnuli a spíš klábosili u ohně, opékali buřty a podobně. Já a Tomáš jsme v sobotu sice zkusili opět udělat nějaká porovnávací měření našich F3K házedel, ale déšť nám pokusy zhatil, takže použitelný výstup opět žádný. Snad nám ještě aspoň pár týdnů vydrží letové počasí.
13. 10. 2010
Zdá se mi neuvěřitelné, že sezóna je skoro u konce a já přitom letos vytáhl naviják jenom pětkrát. Velký podíl na tom mělo hlavně počasí, cesta na letiště byla mimořádně často "mimo provoz" kvůli dešťům. Dneska jsem si to tedy chtěl aspoň trochu vynahradit. Navíc mám na Ascota novou skleněnou kabinku kvůli 2,4 GHz. Se starou uhlíkovou se dalo bez problémů létat taky, ale jistota je jistota. Létání bylo náramně pohodové, nijak jsem to nehrotil a proti mým ostatním letošním pokusům na rovině jsem lety s Ascotem ani moc nekazil. Stačí si uvědomit, že F3B je prostě něco jiného než F3K a všechno jde. Báječný relax, všechny lety jsem si užíval, i když v podvečer už byla zima a termická aktivita nulová.
10. 10. 2010
I druhý víkendový den bylo počasí jako malované. Tentokrát jsem se SuperGee vyrazil těsně po obědě a byla to dobrá volba. První start byl hned do termiky a i další lety byly fajn. Vítr nebyl silný, ale ani slabý, takže návraty z termiky byly občas dost obtížné a nejednou jsem se pěkně prošel, když jsem zkoušel daleko po větru vytočit slabou bublinu. Rozhodně to ale bylo parádní létání, moc dlouho už si podobné počasí letos užívat nebudeme.
9. 10. 2010
Počasí se krásně zlepšilo, takže v podvečer jsem vzal házedlo a vyrazil na letiště. Tam už bylo pár dalších modelářů, včetně kluků z kroužku, kteří na ploše proháněli volná házedla. Já jsem si zalétal výborně. Vítr sice mohl být slabší, ale zase pomáhal při hodech. Termika se sem tam najít dala, takže jako trénink výborné.
8. 10. 2010
Sice jsem původně plánoval jet na svah, ale nechal jsem se přesvědčit k dalšímu kolu měření F3K. Vítr byl ovšem pořádný, naměřil jsem okolo 7 m/s. Měřili jsme tři typy letadel - SuperGee, Osiris a Edge. Opět jsme zkoušeli každý házet každé éro a porovnávat výšky hodů. Bohužel, výsledky měření jsou téměř nepoužitelné, protože z devíti měření jsem z výškoměru vytáhl pouze sedm a není tak možné určit, co je co. Holt můj výškoměr po letech služby už není tak spolehlivý, jak býval. Příště by to chtělo mít s sebou rovnou počítač a výsledky stahovat rovnou. Fotky udělal Tomáš.
1. 10. 2010
Podzim už se hlásí o slovo a je to znát hlavně na teplotách a taky na tom, jak brzo zapadá slunce. Je jasné, že sezóna pomalu končí. Přes zimu se ale rozhodně nechystáme lenošit, naopak už teď začínáme přemýšlet o vylepšení letového parku na příští rok. Dnešní létání ve Škrdlovicích jsme se tedy rozhodli věnovat měření dosahovaných výšek. Hlavně jsme chtěli zjistit, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými letadly. Byli jsme čtyři piloti a testovali jsme dvě letadla - moje SuperGee a Milanova Osirise. Každý z nás obsolvoval pět měřených hodů s oběma letadly. Vždycky jsme se snažili letadlo převést do kluzu co nejlepším způsobem, abychom získali opravdu výšku začátku letu, ne nějakou špičku, ze které se pak letadlo stejně o 5 metrů propadne. Dobré bylo, že podmínky v podvečerním klidu a tedy i výsledky měření byly velmi stabilní a bez výkyvů. Všichni jsme očekávali, že Osiris z formy půjde vyhodit výš než SuperGee laminované na pozitivní jádro, šlo spíš o to jak velký rozdíl to bude. Ukázala se ovšem překvapivá věc - rozdíl v dosažitelné výšce byl u nás všech prakticky nulový! Pár závěrů, které mi vyplývají z měření:
- Nepotvrdilo se, že technologie laminování na pozitivní jádro je automaticky horší než laminování do formy.
- Musíme provést další podobná měření s dalšími typy letadel.
- Jakékoli odhadování bez měření je zcela bezcenné a je úplně jedno, jak dobrý pilot ten odhad dělá.
- Když moje SuperGee házel Milan nebo Jenda, vůbec jsem se nebál o pevnost křídla, hodně jsem se ale bál o ocasní trubku.
- Opadání mého SuperGee je cca 0,33 m/s.
