Září 2013

29. 9. 2013

Po parádním včerejším polétání jsem se rozhodl si seanci s navijákem zopakovat, ale už když jsem skládal věci do auta, bylo jasné, že tentokrát to bude těžší, protože slušně foukalo. Edge jsem tentokrát ani nebalil a byl jsem zvědavý, jak se s větrem vypořádám na letišti. A upřímně musím říct, že to byla hlavně ze začátku velká bída. Nejvíc mě štvalo, že jsem nebyl schopný ve větru startovat do nějakých slušných výšek. Letové časy byly taky tragické a pokusy o přistání na bod byly v mém podání hodně k smíchu. Holt, když člověk skoro nelítá, musí se to nějak projevit. Naštěstí jsem se postupně trochu porovnal, do éra jsem naložil půl kila olova a nakonec se i v termice povozil, ale mám ještě hodně co trénovat.

28. 9. 2013

Po dlouhé době mě počasí vylákalo, abych provětral naviják a Ascota. A musím říct, že to bylo vynikající. Když jsem dorazil na letiště, nebe bylo bez mráčku a vítr nefoukal ani trochu, takže bylo jasné, že jakmile natáhnu silon, začne mi foukat do zad. Samozřejmě to přesně tak dopadlo, ale aspoň až po třech startech. Startovní výšky tedy byly hodně slabé, ale na chycení v termice to stačilo. Zkoušel jsem i přistání na bod a čas, což jsem netrénoval, ani nepamatuju. Taky to podle toho vypadalo, být to na závodech, moc bodů bych nepobral. V termice jsem si na závěr užil i s Edgem. Podle záznamu z výškoměru jsem točil i v termice se stoupáním 3 m/s. Dost dobrý výtah :-)

21. 9. 2013, F3K Nové Město

F3K soutěž pořádaná novoměstskými modeláři se hned na začátku musela vyrovnat s problémy s letovou plochou, ale našlo se elegantní řešení - přesun na letiště v Přibyslavi. Sice to byl už třetí závod po sobě na jednom místě, ale myslím, že to nikomu nevadilo. Sešlo se docela slušných 17 pilotů a to i přes hodně nepříznivou předpověď počasí, která slibovala přeháňky a silný vítr. Já měl Edge naloženého olovem ještě od mistrovství republiky, takže to vlasně ani nebyla žádná změna. Jenom jsem večer před soutěží ještě musel opravit směrovku, na kterou jsem od MČR ani nesáhl. Předpověď se v podstatě vyplnila - vítr šel opět přes hangár a stromy, takže byl dost nepříjemný. Většinou bylo zataženo a trochu hrozil i déšť. Jako univerzální zlepšovač počasí jsem nasadil brýle se žlutými skly. Déšť nás nakonec potrápil až na konci osmého kola. Skoro celý pracovní čas jsme odlétali v dešti, což ale Milanovi nezbránilo zaletět čas přes tři minuty a ostatním pěkně nadělit. Než pak déšť ustal, pořadatelé se usnesli, že další kolo už rozlétávat nebudeme. Rozepisovat se o výsledcích asi nemá moc smysl. Na bedně byla zase stejná sestava jako skoro vždycky, vyhrál tentokrát Pavel Krištof. Mně se nedařilo vůbec, takže taky jako obvykle. V těchto podmínkách prostě létat neumím. Dobře si ale s větrem a nevýraznou termikou poradil Tomáš Hájek. Je vidět, jak mu “černá smrt” (Bravo) sedla do ruky. Jsem rád, že se novoměšťákům soutěž vydařila a doufám, že závod uspořádají i příští rok.