Srpen 2011

13.-14. 8. 2011, Contest Eurotour F3K Přibyslav

Máme za sebou druhý ročník soutěže Contest Eurotour F3K v Přibyslavi, který pořádal náš modelářský klub. Během týdne před závodem zvolna vrcholily přípravy a jak se blížil víkend, stále více jsem se těšil a zároveň byl nervózní z toho, jestli jsme na něco nezapomněli, jestli budeme připravení na všechny možné i nemožné události, jestli vyjde počasí atd. Prostě tisíc otevřených otázek, které jsem si jako ředitel soutěže kladl. Odpovědět na ně ale mohl jedině samotný závod.

Do Přibyslavi jsem dorazil během pátečního odpoledne. Přivítal mě Milan s Ivošem, kteří na letišti kempovali už od čtvrtka a nachystali základní zázemí. Na místě už byl také soutěžící z největší dálky - René Fässler ze Švýcarska - a postupně se během odpoledne, večera i noci sjížděli skoro všichni ostatní. Příjemnou přátelskou atmosféru nemohly pokazit ani krátké přeháňky. Povídalo se dlouho do noci, v některých případech dokonce skoro do rána.

Sobota nás přivítala zataženým nebem a kolem osmé hodiny i deštěm. Nebyl ovšem čas ztrácet čas, jako pořadatele nás čekala spousta práce s rozlosováním a přípravou všech věcí nutných k zahájení soutěže. Naštěstí kolem deváté pršet přestalo a my celkem v pohodě mohli začít stavět "kulisy" - altán pro pořadatele s PC centrem, zvukotechniku, elektřinu atd. Zahájení soutěže původně naplánované na desátou hodinu, jsme stihli s malým zpožděním. Po přivítání závodníků, ujasnění některých drobností atd. se kola závodu roztočila naplno. Většinou mívám na našich soutěžích během prvního kola pocit, že sem tam něco drhne, tentokrát ale musím říct, že všechno dokonale šlapalo od první rundy. Přálo nám i počasí, protože déšť se nám docela úspěšně vyhýbal a vítr sice foukal, ale držel se většinou okolo přijatelných 4 m/s. Nepřekvapovalo, že většina závodníků neměla problém s hledáním termiky a letové výkony byly velice dobré. Počasí nám během dne přálo. Sluníčka jsme si sice moc neužili, ale déšť se nám úspěšně vyhýbal. Až na jednu výjimku, kterou byla poslední runda úlohy Všichni nahoru, poslední dolů. Po krátké poradě jury jsme celou rundu zopakovali a jelo se dál. Celkem jsme za sobotu odlétali pěkných 8 kol.

Večerní společenskou část zahájilo u nás tradiční grilování. Když pak deštík zahnal soutěžící a jejich doprovod pod šapito, začal perfektní večer - povídalo se, hrálo na kytary atd. Prostě dokonalá atmosféra, která se musí zažít.

V neděli jsme se probudili do nádherného dne. Svítilo sluníčko, vítr skoro nefoukal a bylo jasné, že termiku si užijeme. Protože všechno organizačně opět klapalo na jedničku, zvládli jsme během dne přidat dalších pět kol a před třetí hodinou odpoledne jsme byli připraveni na vyhlášení výsledků. Na třetím místě se jako nejlepší z čechů umístil Milan Havelka. Milan létal výborně a určitě měl na to, aby v domácím prostředí vyhrál, ale pár chyb přecejen během víkendu udělal. Druhou příčku obsadil Harald Helm z Rakouska, létající celou soutěž poměrně nenápadně, ale spolehlivě sbíral vysoké body. Tím, kdo během víkendu udělal nejméně chyb a z Přibyslavi si tak odvážel contestovou ploutvičku, byl Marc Werth z Německa. Musím říct, že to bylo vítězství naprosto zasloužené. Na této úrovni nestačí být jenom dobrým pilotem, člověk prostě nesmí dělat žádné chyby a to Marc dokázal. O tom, jak byl boj o první příčku vyrovnaný, svědčí i to, že ani vítěz nedokázal získat ve třinácti kolech víc než 8 tisícovek.

Ještě moje létání. Loni jsem na přibyslavském contestu kvůli ředitelování raději nelétal, letos jsem si to ale už neodpustil. Moje desáté místo a skoro 90% bodů vítěze je pak tak říkajíc životním výsledkem. Nedělám si iluze, že je to výsledkem nějakého mého zlepšení, prostě jsem měl jednou štěstí a příště bude všechno, jak má být. Radost ale mám z toho, že jsem celý víkend létal v klidu a nedělal jsem žádné zbytečné chyby. Asi nejdůležitější bylo, že jsem se konečně dokázal soustředit, létat podle svého citu a nesnažit se za každou cenu kopírovat ostatní. Řekl bych, že v tomhle mi paradoxně pomohla prázdninová přestávka, kdy jsem s F3K skoro nelétal.

Na závěr si vždycky nechávám poděkování těm, kteří pomáhali náš závod organizovat. Tentokrát přidávám i poklonu až k zemi, protože práce a nasazení všech zúčastněných byla naprosto perfektní. Nemohu vynechat ani manželku Lenku, která mi nejen toleruje, že kvůli závodům více než týden absolutně zanedbávám rodinu, ale ještě mi pomáhá. Díky vám všem. Na soutěžích bylo vidět, že odjíždějí spokojení a to je pocit, kvůli kterému stojí za to takhle náročné akce pořádat.

Za fotky děkuju Petrovi Černému. Další fotky atd. najdete na F3K webu.

1.-7. 8. 2011, Sešlost

Letos jsem na Sešlosti moc času nestrávil. Nicméně párkrát jsem se v Přibyslavi objevil a jednou jsem i s dětmi přenocoval. Snad příští rok nebudu tak pracovně vytížený a užiju si letištní pohodu o něco víc.