Skladovací areál BACHL alias Pannatoni D5 Hořovice

   Opět jsme svědky, jak velká investiční akce a dotace z odboru regionálního rozvoje výstavbou logistického centra negativně ovlivňuje naše životní prostředí. Známe to...kolem nás rostou a přibývají skladovací haly podivných účelů. Už jsme si zvykli, že je najdeme všude. Nevadilo by to, kdyby nebyly stavěny přednostně na půdě nejlepší bonity, kde je stavba nejsnadnější. Musí se přeci za každou cenu ušetřit. Orná půda ušetřena není. Stavba byla realizovaná na půdě v zemědělském půdním fondu posuzované jako nejlépe obhospodařovatelná. Rovná, mírně se svažující. Stržená obrácená půda, která se vytvářela tisíce let, zůstane ležet navršená nedaleko areálu nebo zahájí "půdní turistiku" či se časem ztratí docela. Někdy poslouží jako plnivo násypu parkoviště. V krajním případě je s půdou strženo i dozrávající obilí, jako třeba během této stavby u Žebráku.

   Případní odpůrci takové výstavby, zde členové spolku Stroupinské lípy, spolku vystupujícího na ochranu přírody, který má ze zákona právo se k obdobným problémům vyjadřovat, nejsou i přes opakované žádosti informováni o zahájení územních řízení, stavebních řízeních a jiných řízeních vedených za účelem výstavby areálu. Správní řízení a rozhodnutí jsou kamuflována s tichým souhlasem zúčastněných úředníků. Proč? Loajalita starosty i dalších úředníků je zarážející. Spolku je znemožněno klást své požadavky na stavebníka, jakož i podávat řádné podněty, stížnosti a připomínky. Stavební i územní řízení se tak dělá vždy za zavřenými dveřmi, aniž by ekologové měli právo se k daným věcem vyjádřit. Stavební úřad přitom neřeší dostatečně možnou míru zátěže životního prostředí výstavbou nového areálu, který nadto není potřeba, neboť v okolí se vyskytuje celá řada dalších obdobných skladových budov s nevyužitou kapacitou. V halách se pak skladuje, čeká a pak rozváží i takové zboží, jehož surovinový základ mohl být vypěstován na skrývané půdě českou rukou. Stojí však česká ruka vůbec o to? 

  To, co brání stavbě hal, má být obratem odstrčeno a zničeno. Stromy (viz foto), které stojí v cestě dokončení stavby, jsou záměrně poškozovány, postupně káceny za součinnosti příslušných úřadů, třeba i stanovisek ochrany přírody a krajiny. Pomocným zaklínadlem je ekonomický regionální užitek (zaměstnanost aj.), jenže pravdou je to, že region spíše ztratí, než získá. Vydělá někdo úplně jiný. Správní orgány daného regionu tolerují zcela svémocné kácení vzrostlých stromů bránících výstavbě, a to i navzdory skutečnosti, že se Stroupinské lípě podařilo docílit zrušení rozhodnutí ohledně pokácení. V okamžiku, kdy dojde k opakovaným podnětům a stížnostem, správní orgány pomohou celou záležitost legalizovat. Stromy, součást významného krajinného prvku, jsou stavební firmou podkopané a vyvrácené. Orgány ochrany přírody v součinnosti (MěÚ Žebrák a MěÚ Hořovice) vydávají podivná vysvětlení, že stromy byli zničené silnými větry a přívalovými dešti. Kolik ale takových větrů a dešťů letos bylo? Má to být vtipné? Není to spíše ubohé a divné?

   Podivný je i nestejný metr stavebního úřadu MěÚ Žebrák stanovený movitým investorům a odpůrcům: Příspěvková nezisková organizace Nudle zaplatila za oplocení medvědína ze sbírkových peněz poplatek za vydání územního rozhodnutí v maximální výši 30 000,- Kč. Oproti tomu poplatek za územní rozhodnutí pro obě haly BACHL byl pouhých 10 000,- Kč. Nejde zde také o zneužití peněz odboru regionální rozvoje Kraje? Takový investoři přece dotace nepotřebují. Zcela evidentní je zde rozdíl mezi malým a velkým stavebníkem, kterému jdou podivně všichni předem na ruku a až dodatečně se řeší stavební povolení. 

   Navíc je zapotřebí vnést do příslušných řízení chaos, aby vznikl zmatek, ve kterém se nakonec nevyzná ani sám úředník. A to je hlava po_mazaná... O zmatek jde nejvíce, to totiž umožňuje úředníkům soustavně na spise pracovat, doplňovat jej dodatečně k "obrazu svému", z odpůrců dělat "blbečky" apod. 

   Důsledky výstavby jsou již nyní patrné. Zmizela půda a obilí. Zmizela jednolitost krajiny. Dochází k propojování obecních katastrů. Je konec s rozmanitostí krajiny mezi Žebrákem a Hořovicemi. Křižovatky u dálnice jsou neprůjezdné a další.

Martin Donda

člen výboru

Stroupinská lípa z.s.