Hojná větší kaprovitá ryba s vysokým tělem obývající nížinné toky a teplejší stojaté vody. Je druhem, po němž bylo označeno nejspodnější (cejnové) pásmo toku našich řek.
vysoké ploché tělo
v mládí stříbrné, později šedožluté zbarvení boků
všechny ploutve tmavé
dlouhá řitní ploutev
spodní ústa protažitelná v “chobot”
Cejn velký je jednou z našich nejhojnějších, nejznámějších, nejvíce lovených a nejčastěji zkoumaných ryb. Jeho typickým prostředím byly původně dolní toky a klidné úseky řek s bahnitými nánosy na dně. Rozšířil se ale i do stojatých vod od tůní až po rybníky, pískovny nebo údolní nádrže. Na mnoha místech je dominantním druhem, tvořícím většinu biomasy, v čemž mu zpravidla konkuruje pouze vysazovaný kapr.
Typickým znakem cejna je vysoké ploché tělo, díky němuž obdrželi větší jedinci přezdívky jako lopata nebo lopaťák. Boky cejna jsou pokryty šupinami, jejichž barva se s postupujícím věkem ryby postupně ztmavuje až do typického šedožlutého nebo nazlátlého odstínu. Ploutve jsou dlouhé, špičaté a všechny mají tmavou barvu. V ocasní ploutvi je dolní výběžek většinou delší a špičatější než horní. Řitní ploutev je dlouhá a co do délky jí mohou konkurovat pouze ploutve zbylých dvou druhů cejnů žijících na východě našeho území.
Ústa cejna jsou výrazně spodní a ryba je může vysunout směrem dolů jako kratičký chobot, s jehož pomocí proniká v usazeninách dna ke své potravě.
Cejn je na našich vodách původní nenahraditelnou rybou mající značný význam pro sportovní rybolov od rekreačního chytání až po závodní plavanou.