Metody a formy výuky

Metody volíme v přípravě tematického období po dohodě s partnerem v tandemu, ale i na základě zkušenosti a sledování výuky ve třídě.

Cílíme na formativní přístup a aktivní role studenta.

Jednou z výhod tandemu je možnost dělby učitelských rolí.

1. Sdílení ve dvojicích, trojicích

   • princip: běžně využíváme v hodinách práci v menších skupinkách studentů, kdy si mohou své postřehy k probíranému tématu sdílet a vzájemně se doplňovat

   • dobře funguje např. v kombinaci s dřívky, kdy mají studenti nejprve možnost své nápady a znalosti prodiskutovat se spolužákem v lavici, a následně je jejich znalost ověřována dotazováním náhodně losovaných studentů pomocí dřívek

   • je důležité studentům vysvětlovat, že sdílení ve dvojicích je skvělý způsob jak může zároveň mluvit 16 lidí a podporovat je v tom, aby tu možnost opravdu odpovědně využili

   • dá se zařadit kdykoli podle potřeby, není nutné nic "chystat"

2. Asistence kolegy, psaní "zápisu" na tabuli

   • princip: v tandemu může druhý učitel hrát roli "důležitého partnera" i v případě, že dominantní úlohu převzeme kolega, zapisuje podstatné informace na tabuli a doplňuje výuku kolegy

   • jakákoli aktivní role "druhého" učitele snadněji vede k interakci obou učitelů, přestože nebyla dopředu podrobně domluvena

   • "asistent" také může lépe sledovat dění ve třídě a vhodně zařadit nějakou neplánovanou aktivitu - např destičky, nebo propustky

   • všechno se nedá připravit, je to jednoduché, základní podmínkou je vyjasnění rolí a komunikačních signálů mezi učiteli

   • je dobré mít za sebou společnou zkušenost a nastavenou důvěru

   • interakce dvou lidí víc udržuje studenty ve větší aktivitě

   • je dobré zapojit do zadání pro asistenci "druhého" učitele i studenty, mají velmi dobré postřehy :-) a spolupráce učitelů pak dává větší smysl

   • zajímavý postřeh je, že kolega, který není z "oboru" dokáže často lépe vybírat a zapisovat shrnutí na tabuli, případně položit dotaz, na který by se ptali i studenti a tím zvyšuje pochopení věci :-)

3. Dřívka

   • princip: jména všech studentů jsou napsána na dřívka a místo vyvolávání jde o náhodný los těchto jmen

   • jde o princip přejatý z formativního přístupu

4. Trojdílný (dvojdílný zápisník)

   • princip: jde o metodu práce s textem, při které studenti komentují hlavní myšlenky, vytvářejí hypotézy a tvrzení, která ověřují nebo vyvracejí na základě dalších zdrojů, které sami vyhledávají

   • studenti se učí formulovat svá tvrzení, hledat v odborné literatuře a internetu, zdrojovat texty

   • je důležité, aby učitel našel čas k pročtení textů a komentářům

   • vnitřní motivaci studentů zvyšuje, pokud si studenti text mohou volit z větší nabídky

   • student si sám volí, kolik času chce věnovat četbě odborného textu a do jaké hloubky se chce dostat - je to vhodný nástroj formativního přístupu

5. Skládanková výuka

   • princip: nejprve se studenti učí vybrané téma v tzv. expertních skupinách, kde mají možnost si nastudovat problém do hloubky a s ostatními ho prodiskutovat; následně se rovnoměrně rozdělí do "domovských" skupin, kde je zastoupen člen každé expertní skupiny a poznatky si sdílí a vzájemně se učí

   • je dobré tento přístup zkoušet pozvolna a začít s jednoduššími úkoly

   • metoda pomáhá i slabším studentům pochopit podstatu problému a zároveň udržuje všechny studenty ve větší motivaci téma zvládnout (jsou jediní "experti", kteří téma studují)

   • pokud nevycházejí počty studentů na skupiny, je možné některé role "zdvojit"

   • je dobré zařadit zpětnou vazbu k práci ve skupinách, zejména pokud se studenti s touto metodou setkávají poprvé

   • metoda je náročná na organizaci, vyžaduje větší čas (alespoň cca 2vyučovací hodiny) a přípravu učitele; je možné čas šetřit i tím, že se studenti připravují na hodinu z domova

   • většinou je vhodné v závěru bloku společně se studenty shrnout nejpodstatnější informace, případně poskytnout všem studentům použité zdroje (texty, stránky v učebnici, výuková videa,...)

   • studenti volí hloubku zjišťovaných informací sami, může být vhodným nástrojem fromativního přístupu

6. Konference

   • princip: studenti si vyberou téma k určité oblasti z nabídky, kterou většinou vytváří učitel, téma doma zpracují na základě předem známých kriterií a prezentují ve škole

   • cílem je, aby ve všech skupinách byli přítomni studenti, kteří jsou "experti" na jedno téma

   • konference může být organizovaná tak, že všichni studenti získají přehled o všech nabízených tématech (podobně jako při skládankové výuce) nebo volí témata podle svého výběru

   • před koncem konference je vhodné zařadit hodoncení studentů ve skupinách pomocí zpětné vazby, kterou si studenti poskytují ve skupině vzájemně, potom společně posdílet, co se osvědčilo; hodnocení učitele by mělo následovat až nakonec nebo při hodnocení prací pomocí rubriky v classroom nebo v jiné písemné nebo ústní podobě

7. Propustky

   • princip: studenti v začátku hodiny, v průběhu, ale nejčastěji na konci hodiny nebo bloku, dostanou 1- 2 otázky, na které písemně odpovědí.

   • lze využít v úvodu i závěru hodiny (pojmy - ústně, lístečky, otázky,…)

   • propustky je možné využít i anonymně a v úvodu další hodiny se k nim vrátit

   • propustky mohou sloužit i k motivaci studentů se posunout ve svém myšlení, diskutovat o tom, co napsali nebo si ujasnit, jestli učivo dobře zvládli

   • je možné také vybírat otázky z pojmů, které v průběhu hodiny učitel píše na speciální tabuli - studenti si tím ujasňují, co je důležité k zapamatování

   • vychází z principů formativního hodnocení

8. Mazací tabulky

   • princip: učitel rozdá ve třídě mazací tabulky s fixami, na které studenti píší odpovědi na otázky; učitel má tak rychlý přehled, jak studenti učivo zvládají

   • rychlý nástroj pro kontrolu znalostí ve třídě, který navíc umožňuje složitější formy odpovědí, než jen ano/ne

   • kontrola slouží nejen učiteli, ale i studentům k ověření, zda učivo dostatečně zvládají

   • tabulky lze také využít jako vzor správné odpovědi, kterou ostatní mohou zaznamenat (např. vyfotí na mobil)

   • lze snadno vyrobit zalaminováním papírů a dokoupením fix na tabuli

   • tabulka může obsahovat i obrázky, grafy, do kterých lze dopisovat odpovědi na základě zadání učitele

   • vychází z principů formativního hodnocení

9. Portfolia

   • princip: studentům je nabídnuta sada úkolů (někdy i s různými stupni obtížností), ze kterých si vybírají na základě předem jasných kritérií (např. je třeba nasbírat minimální počet bodů, splnit jeden z úkol z každé kategorie atp.); plnění zaznamenávají dle předem dané formy

   • náročné na úvodní přípravu vyučujícím, naopak v průběhu už se těžiště práce přesouvá na studenty

   • umožňuje individualizaci a podporuje aktivní přístup k vlastnímu učení se studentů, vychází z principů formativního hodnocení, využívá sebehodnocení

   • osvědčilo se především v době online výuky

   • je možné jako výstup ve zkouškovém období zařadit "obhajobu portfolií" dle předem známých kriterií

   • jednoduchá portfolia mohou být tvořena i pracovními listy s volitelnými úkoly

   • ukázka níže

10. Video

princip: současná generace se velmi dobře učí s animací nebo videí k tématu, jsou také schopni sami "točit" a režírovat kvalitní videa

• je nutné velmi dobře nastavit kriteria hodnocení (zařadit obsah cca 3 kriteria, ale i formu cca 3 kriteria)

• hodí se na témata jako např. historie přírodních věd, zaznamenání průběhu pokusu, výklad vědeckého problému, dokumentace a vysvětlení fyzikální podstaty fenoménu (např. zvuk) apod.

• je důležité společně rozebrat a posdílet, co považujeme za dobře využitý nástroj (video), vymezit, jak najít vhodnou hranici mezi atraktivitou a odborností

• studenti mají tvorbu videí rádi, je to ale hodně náročné na čas

• většinou je užitečná konzultace učitele, je dobré počítat i s časem pro ni

• materiály z hodin nahráváme průběžně na Google Classroom

• Jamboard je využíván především během online či kombinované výuky ke sdílení zápisků

Mimo to ale využíváme nespočet drobných aplikací, které se sem pokusíme průběžně doplňovat i s konkrétními tipy na zapojení do hodin...