VII. POSTUPOVÁNÍ

(1) Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti (přistupovat ke zvěři), aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel.

(2) Ubíhá-li pernatá zvěř před psem, musí za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu horním nosem, případně ji může ustálit.

(3) Ustalování je situace, kdy zvěř, která je psem před tím vystavena, zvolna odchází nebo odbíhá a pes jí po jejím obejití nebo oběhnutí snaží v odchodu zamezit, případně vrátit směrem k vůdci. Jedná se o vynikající vrozenou vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.

(4) Chyby: příliš rychlé postupování s následným vyražením zvěře, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Nepřípustné je psa k postupování strkat, táhnout. Pes, který odmítá postupovat, může být hodnocen až známkou 0. Výjimkou k nepostupování je pouze vystavení zvěře na velice krátkou vzdálenost.