Chování

po výstřelu

XIII. CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU

(1) Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, obdrží známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).

(2) Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit na i vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval. Má-li být lovena zvěř, nesmí vůdce zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.

(3) Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě nebo nejde ani po pobízení vůdcem od nohy se hodnotí známkou 0.

(4) Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.