XVIII. ŠOULAČKA S ODLOŽENÍM

(1) Při šoulačce jde pes volně za vůdcem nebo po jeho boku. Způsob šoulání však musí být zcela přirozený a musí odpovídat myslivecké praxi. Při šoulání nesmí být pes s vůdcem trvale ve fyzickém kontaktu. Pes má vůdce sledovat pozorně, klidně a tiše.

(2) Na zkouškách musí vůdce předem ohlásit způsob postupu psa rozhodčím.

(3) Šoulačka se provádí vždy před nástupem na pobarvenou stopu na lesní cestě, aleji nebo loveckém chodníku směrem od korony, aby psa při práci nic nerušilo. Šoulačka má být dlouhá asi 150 kroků. Asi po 50 krocích vůdce psa tiše a nenápadně odloží, poodejde asi 15 kroků a nenápadným způsobem ho přivolá. Pes musí dojít k vůdci, ne však překotně skokem, ale ve stylu šoulání. Vůdce se psem pokračují v šoulání dalších asi 35 kroků.

(4) Zde vůdce psa opět odloží a poodejde dalších nejméně 50 kroků, kde se na vhodném místě ukryje na 5 minut tak, aby ho pes neviděl. Asi v polovině zkušební doby jednou vystřelí. Po uplynutí 5 minut, které se počítají od okamžiku odložení psa na šoulačce, se vrátí pro psa. Pes musí zůstat na místě, kde byl vůdcem odložen.

(5) Jakékoli nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při šoulačce nepřípustné a snižují známku z výkonu. Odejde-li po odložení pes z místa do poloviční vzdálenosti mezi vůdcem a místem odložením (přibližuje se k vůdci, nebo zpět ke koroně), snižuje se známka za výkon až na 1. Přejde-li více jak polovinu vzdálenosti k vůdci nebo koroně, je hodnocen jeho výkon známkou 0.

(6) Není při šoulání chyba, když vůdce dá psovi nenápadný pokyn tím, že na něho pootočí hlavu.

(7) Chyby: například hlučné projevy psa v důsledku slabé nervové soustavy, přebíhání z boku na bok, vzdalování se od směru šoulání, stálé odkládání a dobíhání, hlasité povely, rychlá chůze, neochota psa k odložení, nevyčkání na místě, kňučení. Chyba je, i pokud vůdce nedodrží stanovené vzdálenosti a časy, avšak vůdce nelze penalizovat pouze pro to, že nedodrží přesný počet kroků a odchýlí se o 10-15 kroků na celé šoulačce.