Round 9 - Planning
VI. To the Death
Dramatis personae:
Rafael - kapitán 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Remiel - poručík 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Rafael stál před strategiem a pozoroval čilý ruch, který v táboře probíhal. Docházelo k urychlenému, ale přitom zcela organizovanému balení a opouštění pozic. Nic nesmí zůstat nazmar a vše bude následně využito při rychlém přesunu a následném vítězném postupu. I přese všechno, co se na této prokleté planetě stalo, je tu stále možnost zvítězit ve jménu Císaře. Rafael byl připraven pro zničení sil Chaosu udělat vše, co je a bude v jeho silách. Rázným krokem se k němu blížil Remiel, který se postavil po jeho boku. "Bratře kapitáne, Gabriel se pomalu zotavuje z jeho posledních náročných misí. Jak jeho mise ve warpu, tak poté boj s démony ho značně vyčerpal, ale pro přesun bude připraven." "To rád slyším Remieli. To jsou dobré zprávy. Doufám, že máš ještě nějaké?" "Ano, kapitáne. Konečně se nám podařilo získat do našich řad všechny zbylé bratry, kteří byli postiženi naším rodovým prokletím. Tedy alespoň všechny ty, kteří přežili." "Výborně, jsme tedy připraveni vyrazit a šířít slávu a jméno Císaře." Už se oba chtěli otočit a zapojit se do příprav k odjezdu, když jeden z jejich bratrů začal zpívat převzatou starou píseň ještě z časů staré Terry, která se výborně hodila k celé situaci. Takovou příležitost si nemohli nechat ujít, tudíž si ji nejdříve vyslechli a poté s klidnější myslí odešli.
Arise, Arise, Warriors of Sanguinius!
Axe-time, Sword-time,
Shields are splintered!
Blood-time, Hawk-time,
ere the world falls.
Nor ever shall men
each other spare.
Ride now, ride now, ride! Ride for the ruin and the world´s ending!
Death! Death! Death!
For Sanguinius!
V. Warp
Dramatis personae:
Gabriel - bratr knihovník
Zápis z archivu bratra knihovníka Gabriela
V první chvíli se na zničehonic se zjevivšího eldara uprostřed poradní místnosti chtěli všichni vrhnout, ale během chvilky ukázal, že zde není proto, aby útočil, ale aby nám předal zprávu od jakéhosi Elranela, farseera a vůdce eldařích jednotek na planetě. Jak je dobrým eldařím zvykem, bylo nám jasné, že se jedná o past, či případně o snahu námi manipulovat ve prospěch této tajemné rasy. Na druhou stranu však přišel s jasným varováním, které nebylo možno ignorovat. A už vůbec ne potom, co Black Legion zabrala celou planetu a my se z posledních sil drželi za zdmi základny. Rozhodl jsem se tedy jeho přání vyslyšet a pohroužil se do hluboké meditace, která mě měla přenést k jejich vůdci.
Setkali jsme se ve warpu, u zřídla, ze kterého proudila silná energie, která pokřivovala okolní materii. Pochopil jsem, že se opravdu chystá velký rituál Chaosu, kterému se z nějakého neznámého důvodu snaží eldaři zabránit. Potud byly naše úmysly stejné a začali jsme tedy zjišťovat polohu místa, kde se hromadí tak velké množství nečisté energie. Aby toho však nebylo málo, tak se blízko u nás zjevil velký obrněný ork, který očividně vůbec nechápal, kde je a co se tu děje. Přišlo mi na mysl, jak se vůbec sem na toto místo mohl dostat? Ve stejný čas? To se eldaři už opravdu zbláznili a povolali k sobě i zelenokožce? Než jsem o tom mohl více přemýšlet, samotný závoj warpu se začal trhat a všude okolo nás se začalo hemžit velké množství démonů.
V tu chvíli jsem možná pochopil záměr, proč se zde ork objevil, jelikož se vrhl na objevivší se démony a začal je trhat na kusy, což nám dalo trochu času zjistit, co bylo třeba. Nejspíše bychom dokázali zjistit přesnou polohu rituálu, kdyby se náhle "Elranel", jestliže to opravdu byl on, nechytil za hlavu a s křikem se nerozběhl pryč od zřídla. Bohužel mě to stálo ztrátu koncentrace a cenné vteřiny, které jsem potřeboval. Bylo jasné, že si musím vystačit s tím, co jsem zjistil, a proto jsem se otočil vstříc nebezpečí a hordám démonů, které se zde již pohybovali. Netrvalo dlouho a utržil jsem ránu do hlavy, po které se mi zatmělo a probudil jsem se zpět na Garavonu ve své meditační místnosti. Skácel jsem se na zem, těžce oddychoval a snažil se rozpomenout na to, kde se Chaos chystá zasadit planetě konečný úder.
IV. (Un)Expected Surprise
Dramatis personae:
Gabriel - bratr knihovník
Rafael - kapitán 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Remiel - poručík 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Rafael zrovna četl bojová hlášení z poslední úspěšné ofenzívy proti Black Legion, když rychlým krokem vstoupil do místnosti bratr knihovník Gabriel. Postavil se před kapitána a podal mu rychlé hlášení o průzkumu necroního pylonu, který provedl Remiel. Po těchto zprávách se přesunul k dalšímu bodu, který bylo nutné prodisktuovat. "Bratře kapitáne, zachytili jsme hlášení od <message is encrypted>! Žádají nás o koordinaci a poskytnutí podpory. Jaké jsou rozkazy?" Rafael již o nastalé situaci věděl, jelikož ho zmínění kontaktovali přímo, ale i tak nebyl s momentálním stavem nijak spokojen. "Popravdě nejsem nijak překvapen, že se zde objevují a chystají se do akce, ale načasování je více než nešťastné. Jak to vypadá s bratry, kteří propadli Černé zuřivosti? Podařilo se již všechny zbývající dostat pod kontrolu?" Gabriel vyndal ze záhybů svého pláště datatablet a začal pročítat nejnovější zprávy. "Podařilo se nám výrazně pokročit, ale i vzhledem k pokračující ofenzívě proti Black Legion jich je zatím ještě příliš velké množství mimo náš dohled. Bohužel to bude ještě nějakou dobu trvat, než se nám podaří dostat všechny zpět pod uklidňující dohled našich kaplanů." To nebyla zrovna potěšující zpráva, na kterou by Rafael čekal. "Bohužel jsem to očekával... Tudíž je jasné, co se musí stát. Poskytneme jasné informace, které se budou týkat jiné části kontinentu a pošleme je tam. Nesmí se dozvědět, co se stalo s našimi bratry a my se musíme zasadit o to, abychom situaci okolo vlastních mužů dali co nejdříve do pořádku. Gabrieli, tvůj úkol bude postarat se o již ztracené bratry a přivést je buď zpět, nebo zahladit stopy. Vyřiď Remielovi, že nadále povede ofenzívu a já sám se jdu zkontaktovat s našimi novými hosty a jdu jim pomoci vybrat ty správné cíle, které je přivedou dostatečně daleko od našich problémů."
O chvíli později se Gabriel setkal ve strategiu s Remielem, aby mu předal další plány ofenzivních operací. "Bratře Remieli, plány jsou dané. Uvidíme, jak bude pokračovat celková situace." Remiel přebral datatablet s koordináty útoků a povzdechl si: "Bratře, je možné, že i když vyhrajeme každou bitvu, vždy odejdeme z bojiště neporaženi, nakonec stejně v našem cíli neuspějeme?" Gabriel se zamyslel a odvětil: "Připomíná mi to jeden starý příběh z dávných časů Terry. Byl o králi Pyrrhovi, který vždy odešel z bojiště neporažen, ale v celkovém důsledku válku prohrál. Myslím však, že toho se nemusíme obávat. Rafael nás vede nejlépe jak může a již brzy budeme nad našimi nepřáteli triumfovat."
III. The Flaw
Dramatis personae:
Gabriel - bratr knihovník
Rafael - kapitán 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Remiel - poručík 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Rafael zrovna hloubal nad válečnými plány mocné ofenzívy, kterou plánoval, když do místnosti v rychlosti vklouzla dvojice Gabriel s Remielem. Postavili se ke stolu s mapou kontinentu a celou ji jedním pohybem strhli. "Co se děje? Podejte hlášení, urychleně! Zatlačili jsme ty protivné eldary zpět na ostrov?" Remiel si sednul a nechal vyprávět Gabriela. "S eldary není problém, bratře kapitáne, ani se zelenými kůžemi. Naopak situace vyeskalovala neskutečně rychle. Na orbitě se objevila řada plavidel Black Legion a na řadu našich míst byl proveden útok Drop pody. Aby toho nebylo málo, tak povstala celá planeta, ano bratře, celá planeta a začala vzývat toho krysího boha. Udrželi jsme se pouze zde a na dalších pár místech kontinentu, jinak jsou naše jednotky roztroušeny po celé pevnině..." Poté mu došla slova a Rafael chvíli pouze nepřítomně studoval přinesené data-tablety, které mu v jednu chvíli podal Remiel. "Chcete říci, že nejenom, že ztroskotala naše ofenzíva, ale navíc je zde nepočítaně přisluhovačů Chaosu, mezi kterými jsou ostrůvky našich bratrů?" Po chvíli se odvážil odpovědět Remiel. "Kdyby to bylo tak, tak by se situace dala ještě zvrátit, ale řadu našich bratrů postihla krvavá touha a tím pádem se nám z voxu ozývají pouze bojové výkřiky a volání po krvi nepřátel..." V tu chvíli Rafaelovi došla celá situace a prohlásil: "Jestliže se u našich bratrů projevila touha po krvi a bojují stále, prakticky bez přestání, tak by to ale znamenalo, že..." Nakonec se posadil i Rafael, když se konečně opět chopil slova bratr knihovník Gabriel: "Ano, bratře, je tomu opravdu tak. Černá zuřivost si již našla cestu do srdcí našich spolubojovníků, jak můžeš sám slyšet." S tím pustil hlasový záznam z různých bojišť na kontinentu....
"Kde je Horus? Musíme přímo na můstek Vengeful Spirit a postavit se mu!" Otče! Veď nás! Za Sanguiniem, pro Císaře!" "Můstek je již blízko, Horus na nás čeká, zabte odpírače z řad Synů Hora!" "Za Sanguinia, našeho andělského otce, postavte se Horovým kacířům!" "Rrrroooaaarrr! Zemři, Hore, zemři!" "3.kumpanie hlásí, že dosáhla můstku Vengeful Spirit, Horus je přímo před námi, útooooook!!!"
Podobná volání se ozývala ze všech možných frekvencí, Remiel tak raději vox vypnul a vyzval Rafaela k rozkazům. Kapitán 5. kumpanie se vypnul do celé své výšky a konečně promluvil: "Rozkazy? Chachacha... Je mi skoro až upřímně líto každého na této planetě, kdo se postaví mým bratrům stiženým krvavou touhou nebo černou zuřivostí. Naše akce budou od nynějška zcela neočekávané a nahodilé, zato o to více zuřivější. Pojďme zjistit, kolik mužů máme k dispozici a co lze s nastalou situací dělat."
II. War Drums
Dramatis personae:
Gabriel - bratr knihovník
Rafael - kapitán 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Remiel - poručík 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Rafael seděl na své oblíbené židli v novém velitelském stanovišti, které bylo vystavěno v blízkosti místního dolu. Spolu s ním byl v místnosti ještě Gabriel a poručík Remiel, který se právě vrátil z pohraniční šarvátky s Necrony. "Tato planeta je prolezlá chaosem skrz naskrz! Musíme ji očistit a ve jménu Císaře a Sanguinia přivést zdejší populaci k rozumu! Nepřátelé se objevují na každém rohu a většina planety je pro nás nepřátelská. Ze všech stran jsme obklopeni heretiky, xenos a necrony. I přesto, že jsou nepřátelé všude, daří se nám rozšiřovat vliv a pomalu rozkrývat tajemství, která jsou zde na nás přichystána. Bratře knihovníku, co jsi zjistil ty?" Gabriel se podíval na Rafaela a s vážným výrazen na tváři odpověděl: "Jsme skoro připraveni, bratře-kapitáne. Byli bychom připraveni již nyní, kdyby se před námi heretici z Černé legie nedali na ústup. Ale to nevadí, jedná se pouze o menší zdržení a můžeme se pustit do další fáze našeho plánu. Síly k tomu máme již dostatek." Rafael pokýval hlavou a vyzval k řeči Remiela. "Bratři, i přes náš neochvějný postup bych volil opatrnost. Po té pohraniční šarvátce na východě musíme zaujmout jasné a důrazné stanovisko vůči hrozbě z pouště. Postup necroních válečníků se na východě zastavil a místo toho se najenou objevili na západě, kde se ihned střetli s orky. Nemůžeme tušit, kde povstanou příště. Navíc jejich arogance nezná mezí. Ten jejich vládce mi po boji zamával! Jako bych byl nějaký jeho kumpán z putyky! Eldaři okupují ostrov a začínají se rozpínat na sever, což nám jistě nevadí, jelikož při tom válcují jednotky chaosu, ale nemůžeme si být jisti, že se nám neobjeví v týlu. S jejich proradností by zrovna nyní mohli plánovat útok na tuto pozici. Černá legie je sice na ústupu, ale rozhodně má stále dostatek sil a navíc měla mnoho času se na přílet ostatních připravit. Věřím, že má ještě nějaké pekelné kousky v rukávu. Orci na západě se šíří jako zelená lavina a zatím jediní, kdo jsou mimo náš zájem, jsou ti posluhovači velké krysy." "Děkuji ti za zhodnocení situace, Remieli. Uskutečníme tedy poslední přípravné kroky k dokončení operace BETA, abychom mohli spustit následnou ofenzivní operaci GAMMA." S tím se Rafael s ostatními rozloučil a vyšel na obhlídku tábora.
Poručík Remiel nyní znal koordináty dalšího útoku a tak se zahleděl do dáli ve směru příštího postupu. Přemýšlel, jak je možné, že takováto zaostalá planeta si musí tolik vytrpět, než na ní může zavládnout věčný císařský mír. O tom, že k tomu dojde, nepochyboval. Navíc věděl, že některé střety jsou prostě nevyhnutelné. Vážně se těšil na další část plánu, která bude pro něj přesně jak dělaná, ale nejdříve musí dokončit rozkazy, které dostal nyní. Přehlédl planinu před sebou, na které se připravovali jeho muži a vyrazil k nim s úsměvem na rtech. Musí se postarat o to, aby přivedli další ovečky do císařského stáda.
I. New Warsuit
Dramatis personae:
Gabriel - bratr knihovník
Israfael - obsluha taktického válečného stroje třídy Invictor
Quetzal - Techmarine 5.kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
Rafael - kapitán 5. kumpanie "Sanguiniovo útočné kopí"
"Bratře knihovníku, hlášení! Slyšel jsem, že jsme opět slavně zvítězili a veškeré nepřátele potřeli jedním rychlým úderem!" Rafael zastavil Gabriela okamžitě, jak se ten vrátil do tábora. Gabriel se otočil na kapitána 5. kumpanie a odpověděl: "Měl by sis promluvit s Quetzalem a Israfaelem. Vypadá to, že se nemohou dohodnout ohledně naší nové zbraně. Jinak ano, slavně jsme zvítězili, ale čekal někdo snad něco jiného? Bylo to jenom pár holek na ještěrkách a jedna velká krysa, to není nepřítel hodný našich mečů." S tímto prohlášením odešel meditovat před další akcí.
Už když se Rafael blížil ke čnícímu válečnému stroji třídy Invictor a jeho obsluze, bratru Israfaelovi a techmariňákovi Quetzalovi, slyšel hádku. Bratr Israfael právě nahlas říkal: "Ale to přeci nejde, taková palebná síla, to nemůžeš! Ani se k nám nepřiblížili!" Quetzal se ovšem nenechal vyvést z míry: "Právě, bratře Israfaele. Palebná síla tvého válečného stroje je tak silná, že nejenom, že zesměšnila veškeré protivníky, ale zároveň nedala možnost zapojit se do boje ani ostatním bratrům. Nemůžeš si přeci uzurpovat veškerou slávu pro sebe. Proto musíme odebrat jednu dvojici kanonů a dát tak možnost vyniknout i našim ostatním jednotkám." Bratr Israfael sklonil hlavu a odpověděl: "Chápu, Quetzale, odvaha jednotky nemůže dostatečně vyniknout, když pobiji veškeré nepřátele sám, dávám ti za pravdu." S tím se bratr Quetzal pustil do díla a s požehnáním Adepta Mechanica upravil palebnou sílu válečného stroje.
Rafael se musel sám pro sebe usmát, jelikož se ukázalo, že aniž by musel zasahovat, v jeho jednotce panuje soulad a na porážku nepřítele se těší všichni stejně, jako on.