Kde to jsem?
Na těchto stránkách shrnula ScioŠkola na Praze 11 způsob psaní závěrečného slovního hodnocení na vysvědčení včetně ukázek. Pokud vás něco z toho zaujalo a rádi byste se na něco zeptali, napište nám na praha11@scioskola.cz.
Úvod
V naší škole hodnotíme pátým rokem slovně, usilujeme hlavně o poskytování průběžné zpětné vazby a rozvíjíme sebehodnocení dětí. V době, kdy jsme se s dětmi mnoho týdnů neviděli, měly nejvíce informací o svém vzdělávání a rozvoji hlavně děti. Rozhodli jsme se, že letos zkusíme napsat vysvědčení společně s dětmi tak, aby jeho podstatná část tvořilo sebehodnocení dítěte v první osobě. V příštím roce bychom rádi změnili školní řád tak, aby sebehodnocení vždy tvořilo podstatnou část slovního hodnocení na vysvědčení. Věříme, že hodnocení založené na sebehodnocení posiluje odpovědnost dětí za jejich vlastní učení.
Jak jsme postupovali
Prvotní nápad jsme podrobili kritické debatě na poradě celého týmu a dotkli jsme se ho i na společné supervizi. Protože bylo jasné, proč to chceme dělat (chceme zužitkovat naše dosavadní úsilí, které vkládáme do sebehodnocení a reflexe učení, je to skvělá příležitost jak u děti posílit odpovědnost za jejich učení, je tam potenciál zpětné vazby i pro nás), vymýšleli jsme jak.
Došli jsme k závěru, že některé děti budou k sebehodnocení potřebovat nějakou kostru, o kterou se budou moct opřít, jiné by kostra zase mohla svazovat. Pro druhostupňové děti jsme vytvořili začátky vět, které děti mohly a nemusely použít. Na druhém stupni nám úvodní diskuzi usnadnila také “balanční kola”, které používáme během roku při koučinkových rozhovorech s dětmi.
Od 4. ročníku výše si děti psaly sebehodnocení samy na počítači. Děti z 1-3. ročníku si psaly hodnocení na papír nebo vedly s průvodci rozhovory, které jsme poté přepsali (v první osobě se zachováním co největší míry autentického dětského jazyka). V některých případech stačilo hodnocení celé použít a přidat k němu pouze krátký komentář. Jindy byl poměr sebehodnocení a našeho komentáře trochu větší.
Jak se to osvědčilo
Byla to skvělá zkušenost, v jejímž procesu jsme se s dětmi lépe poznali a dozvěděli jsme se mnoho i o nás. Ukázalo se, do jaké míry jsou všechny naše skupinové reflexe a techniky sebehodnocení efektivní. Určitě budeme chtít stejný způsob psaní vysvědčení zachovat i do budoucna. Budeme hledat způsoby jak upravit školní řád tak, aby si děti mohly psát vysvědčení z velké části samy a vyhovovalo to školskému zákonu i vyhlášce 48/2005 ;-).