Starověká literatura

Komedie o hrnci: ukázka

„Jsem ztracen a zničen! Kam mám teď

jít, kam nejít? Držte ho! Koho a kdo?

Nic nevím a vůbec nic nevidím, jsem

jako slepý a bloudím sem a tam a

nemohu se dopátrat, kam vlastně jdu,

kde jsem a kdo vůbec jsem. Tak

pomozte mi, lidé, beru vás za svědky,

slyšte, slyšte můj hlas a ukažte mi toho,

kdo ukradl můj hrnec.“

Ovidius- Umění milovat

Rady dívkám

Máš-li snad černé zuby neb velké a nakřivo rostlé,

utrpíš velkou škodu, budeš-li příliš se smát.

Dívky (kdo by to věřil?) se dokonce učí i smíchu,

chtějí i po této stránce získat si půvabný vzhled.

Otvírej mírně ústa a na obou tvářích měj důlky,

přitom kořeny zubů zakrývej okrajem rtů.

Nesměj se stále a stále, až křeč tě v slabinách svírá:

jakousi ženskou něhou zvoniti musí tvůj smích!

Jedné zvrácený chechtot zas ústa ošklivě zkřiví,

druhá se při smíchu třese - spíše bys věřil, že lká;

jiná zas, když se směje, tak nějak odporně vřeští,

jako když oslice hnusná hýkajíc otáčí mlýn.

Rady mladým mužům

Dívek je všude jako kvítí, netřeba se vydávat na dalekou pouť. Stačí se projít v sloupoví, po náměstí, zajít si do divadla, do lázní - ale především v cirku je znamenitá příležitost k navázání známosti:

To, co bys milovat moh, i s čím by sis pohrál, tam najdeš,

čeho bys jednou se dotkl, i co bys trvale chtěl.