Intermezzo

Castiel seděl připoutaný v Thunderhawku, který uháněl směrem ke ztracenému městu a cíli jeho mise. Měl zavřené oči a snažil se procházet si vše důležité, co zažil od odletu z Baalu. Kolem něj slyšel tichý hovor ostatních bratrů, kteří se také chystali na výsadek a netrpělivě očekávali změnu v chodu motorů, která by znamenala zpomalování v důsledku dosažení cílové destinace. Postupně si vybavil každého z bratrů před sebou, jejich silné a slabé stránky, jejich osobnosti a jedinečnosti. Když oči otevřel, všiml si, že ho pozoruje knihovník Gabriel, který seděl přímo naproti němu. Jako každý psyker kapituly, byl Gabriel zvláštní uzavřenou osobností, o které se toho mnoho nedozvěděl, i když se opravdu snažil. Věděl, že se na něj může bezvýhradně spolehnout a že každý příkaz vyplní dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale rád by se dozvěděl více o jeho minulosti. Přeci jenom byl Primaris, stejně jako on, což znamenalo, že může pocházet prakticky odkudkoliv z galaxie. Lehkým kývnutím si dali na vědomí, že je vše v pořádku a každý pokračoval ve své činnosti.

---

Čím více se Thunderhawk blížil k cíli, tím byla nálada uvolněnější. Bylo jisté, že povel k akci se již blíží, což je přesně to, co každý Astartes potřebuje. Castiel si neodpustil posledních pár myšlenek, které ho přiměli se zamyslet nad tím, co vše ho asi v cílové destinaci čeká. Přeci jenom se o planetu a s největší pravděpodobností i o město zajímá řada nepřátel. Stačí si jenom vzpomenout na jeho zkušenosti z Blackstone a následně zde na planetě. Jedná se snad o nějaký závod? Jestliže ano, tak musí být zákonitě první, kdo se na místo dostane. Kdo ho bude následovat? Ta skupina orků, která se mu neustále snaží držet za patami a které opakovaně uštědřuje lekci z taktiky a vedení boje? Ten heretik, který i když si upálil vlastní hlavu, předstírá, že stále slouží Císaři? Popřípadě ten psovitý démon, se kterým měl co do činění ještě v černokamenné pevnosti? Nebo ten tajemný Eldar, který se drží v povzdálí a čekající na šanci vyfouknout všem hlavní cenu přímo pod nosem? S největší pravděpodobností je potká již brzy všechny...

---

Thunderhawk dosedl a Squad Castiel se poprvé dostala na dosah cíle své cesty. Gabriel se podíval na Castiela a spokojeně se usmál. Věděl, že kaplan splní svůj úkol, za kterým se již tak dlouho plahočí. Castiel obhlédl své muže a s hromovým křikem se vydal vstříc své slávě, či zkáze. "Za Sanguinia a Baal! Nechť Císař vede naše kroky a všichni nepřátelé se třesou před jeho hněvem!"

V. Planetfall, part II

Pozůstatky staré civilizace byly roztroušeny všude okolo. Castiel procházel po boku se ctihodným knihovníkem Gabrielem jednotlivé starodávné budovy a hledal další informace, které by mu mohly pomoci k rozluštění záhady celé této planety a nalezení ztraceného města. Už od příletu bylo všude pusto a ticho. Jednotlivé skupiny válečníků se rozprostřeli po troskách a procházeli pod antickými oblouky starými tisíce let, které ani čas nedokázal zcela pozřít. Když se z ničeho nic ozvala střelba! Imperiální vysokorážní zbraně!

---

Seržant Remiel proklínal sám sebe, že se nechal takto lacině nachytat a kvůli jeho hloupé chybě se nyní dva z jeho bratrů už nezvednou. Zařekl se, že již nikoho dalšího neztratí a zahleděl se směrem, odkud se valila nepřetržitá palba z ručních zbraní heretiků. Nečekaná palba je překvapila ze strany, ale nyní viděl, že se jedná pouze o shluk zrádců, proti kterému zavelel na zteč. Nutno přiznat, že se zrádci neobrátili a neutekli, ale zůstali stát na místě, a to i ve chvíli, kdy se skrz jejich řady již prosekávala celá jednotka rotomeči. Netrvalo to dlouho a nezůstal stát jediný heretik. Remiel si otřel meč o velitele této skupiny a vydal se hledat Castiela, aby mu předal zprávu.

---

Castiel ve chvíli, kdy zaslechl střelbu, pohlédl na Gabriela a jednotku Aggressorů, která je doprovázela a všichni vyrazili směrem, kde se držel seržant Remiel. V tu chvíli se zpoza jedné stavby vyřítilo nepřátelské Rhino, ze kterého vyskočila jednotka chaosích fanatiků s obřími rotomeči a rozeběhla se směrem k andělům. Když už Castiel zvedal Purgatorus a chystal se začít rozsévat císařskou spravedlnost mezi zrádci, objevil se velitel této rouhačské skupiny. Opět to bylo stejné stvoření, které potkal v Blackstone a představilo se mu jako Klovis! Jakou nečistou cestu za tu dobu tento zrádce ušel... Na další myšlenky nebyl čas, jelikož nepřátelé byli již zde.

---

Castiel se opíral o rozbitou zeď, na které leželo rozdrcené torzo mrtvého fanatika-kultisty, který zahynul jeho zbraní a rozhlížel se kolem sebe. Vedle něho stál knihovník Gabriel a právě přicházela skupina seržanta Remiela, který si také prošel slušným bojem, jelikož celé jeho brnění bylo zanesené krví. Naštěstí ne jeho vlastní. Odpor na tomto místě byl potlačen a nastal čas najít poslední zbylý kus, který ho zavede na místo ztraceného města. Nemohl se dočkat, až se dostane do cíle své cesty, která se neustále blížila s každým kouskem informace, který dokázal získat. Už ani myšlenkou, ani pohledem, nezavadil o mrtvoly kultistů, přes které se musela jeho skupina probít. Dokonce si tentokrát odpustil i zamyšlení nad úpadkem těchto dříve lidských bytostí, které nějaká nešťastná náhoda, nebo jejich slabá vůle zavedla na cestu bohů chaosu. Castiel se vydal na závěrečnou část cesty, která rozhodne o jeho osudu...

IV. Planetfall, part I

Lokalita, kterou si Castiel vybral pro průzkum, byla značně vzdálená od ostatních. Její vysokohorská poloha navíc znesnadňovala přístup. Po výsadku z Thunderhawku si k sobě přivolal jednotku Assault Intercessorů, která měla jít s ním, zatímco jednotka Aggressorů se pohybovala více západně. Už od první chvíle bylo jasné, že je na správném místě. V okolí se tyčila řada ruin, které očividně nepocházely z rukou Císařových služebníků. Navíc na hraně viditelnosti se vypínala jakási pyramida, která zcela jistě byla necronského původu. Stačilo jenom získat dostatek času a najít zde informace, které hledal. Ovšem čas bylo přesně to, čeho se mu nedostávalo.

---

Zatímco Castiel postupoval tvrdošíjně vpřed, najednou se před ním objevila obří tmavě zelená postava, u které si myslel již několikrát, že ji poslal na onen svět! Neváhal a okamžitě vyzkoušel sílu Purgatoru. Tři výstřely, dva prokazatelné zásahy a postava zase rychle zmizela. Ve chvíli, kdy se chystal zavolat na poplach, se mu ozvala ve voxu zpráva od jednotky Aggressorů:"Kontakt! Zelené kůže přímo před námi a po naší pravé straně, blíží se k vám!" Castiel se se svou jednotkou připravil na souboj a v tu chvíli se objevila skupina orků, která se se svým klasickým hrdelním řevem vrhla do boje!

---

Seržant Rasiel, který velel skupince tří Aggressorů spustil nekompromisní palbu na orky vpředu, i po straně. Byl značně překvapen, když si všiml, že orkové přímo před ním po palbě z granátometů utíkají a snaží se schovat ve stínu pyramidy. Zelené kůže a utíkají z boje??? Nebyl čas nad touto nelogičností celé situace přemýšlet, protože bylo potřeba zničit postupující skupinu zprava. Vydal povel a zbraňové systémy Aggressorů počaly rozsévat zkázu.

---

Vypadalo to, že střet bude rychle ukončen ve prospěch Krvavých Andělů, když se najednou před Castielem a jeho jednotkou objevilo kovové monstrum, které ve zběsilé rychlosti zaútočilo na připravené řady mariňáků a počalo obracet kartu na druhou stranu, jelikož kovové pily, bodce a pařáty byly najednou všude. Castiel se ovšem nenechal vyvést z míry a nejdříve přesně mířenou ranou skolil přibíhajícího orčího velitele, aby následně v boji zblízka naprosto zesměšnil zbylé orky. Ve chvíli kdy si orčí operátor toho kovového monstra začínal myslet, že má navrch, se na něj sneslo krupobití ran, jak od nyní přiběhnuvšího Castiela, tak od jednotky Aggressorů, která se přidala ke krveprolití.

---

Ukázalo se, že šlo opravdu pouze o slabou orčí hlídku, která neměla nejmenší šanci Castiela zastavit. Ztráty byly minimální a morálka zůstávala vysoká. Po pobití zmatených orčích kůží, které se snažily z místa utéci, měl Castiel dostatek času prozkoumat blízké ruiny a nalézt další kousky tajemné skládačky. Pomalu se mu začínal skládat v hlavě celý obraz, ale usmyslel si, že by bylo dobré získat ještě něco konkrétního, nějaký další díl, který by mu pomohl si vše dokonale spojit. Dle informací z Blackstone by zde měla být další slibná lokalita. Opět na vrcholcích hor, ale na jiném kontinentu. Nechal si zavolat čekající Thunderhawk a vydal se prozkoumat i tuto variantu.

III. The Escape

Bylo potřeba se co nejrychleji dostat pryč, Castiel tak shromáždil své muže a začal hledat cestu zpět k Thunderhawku, který ho sem přepravil. Ukázalo se však, že najít rychlou cestu zpět nebude tak jednoduché. Pevnost se neustále přesouvala a navíc se dostali do části, která byla velmi žhavá a zničehonic se objevoval z podlahy plamen. Vzhledem k tomu, že zde nebyl žádný jasný vzor, jak překonat hořlavé části, bylo nutné se pouze pomodli k Císaři a Sanguiniovi a vrhnout se vpřed. Netrvalo to dlouho a před Castielovou jednotkou se opět objevila jednotka orků, kterou vedl jeden zelenější a větší než ostatní. Co bylo ovšem velké překvapení, tak se orkové nevrhli vstříc jisté smrti na meče rotomečů, ale začali utíkat chodbou dále!!! To bylo jak pro Castiela, tak pro ostatní nečekané, ale než by nad tím více přemýšleli, začali je urychleně pronásledovat a ostřelovat do zad.

---

O chvíli později se ukázala prohnanost a zbabělost orčího velitele, který místo aby se postavil svému osudu, raději otevřel postranní zavřený koridor, kterým do místnosti vběhla skupina kultistů, se kterou se Castiel musel vypořádat. Orkové se mezitím vrhli do ohně a zmizeli mariňákům z dohledu. Zajímavý poznatek, který si Castiel musí zapamatovat, že se orkové raději vrhnou do ohnivého pekla a uhoří, než by se postavili Adeptus Astartes v boji!!!

---

Kultisté nepředstavovali pro mocné císařovy válečníky žádný problém, proto se poměrně rychle mohl Castiel i se svou jednotkou vrátit k pronásledování orků a hledání cesty ven. Jaké však bylo jeho překvapení, když ucítil z jedné postranní chodby telepatický signál, který byl poměrně silný, ale ne nepříjemný. Tím směrem se nacházelo něco, co Castiela lákalo a vábilo, zatímco východ byl prokazatelně směrem, kterým utíkali orkové. Rozhodl se poměrně rychle. Nařídil jednotce pokračovat v honu na zelené kůže a najít východ, který mají zabezpečit a počkat na něj. On sám se neohroženě pustil za neznámým voláním.

---

Zrádci! Black Legion! Castiel se neohroženě vrhl na jejich vůdce, kterého mocným úderem Crozia Arcana usmrtil. Ani jeho další pohůnci neměli proti hněvu Císaře nejmenší šanci! Castiela se zmocnilo bojové šílenství a když opět přišel k sobě, stál v místnosti jako jediný. Všichni ostatní leželi na zemi a bylo jisté, že již nevstanou. Boj to byl krátký, ale krvavý. Místnost nebyla velká, uprostřed stál kamenný sarkofág, ke kterému ho to nějaký neurčitým zvířecím smyslem táhlo. Přešel doprostřed místnosti a nahlédl dovnitř. Vnitřek sarkofágu plál stázovým polem, které bylo ovšem průchozí. Castiel natáhl ruku a potěžkal předmět, který byl zde uschován. Jaké bylo jeho překvapení, když jeho prsty obemkly pažbu bolteru. Když si zbraň pořádně prohlédl, jeho radost byla o to větší. Purgatorus! Bolterová pistole, která je stará již několik tisíciletí. Tato výprava se začíná opravdu vyplácet. Nijak nepřemýšlel nad tím, jak se zde tato relikvie Impéria objevila a vydal se najít své bratry.

---

Seržant s jednotkou Assault Intercessorů zatím pronásledoval orky, jejichž stopa ovšem po čase vychladla. Nejspíše se jim povedlo někde odbočit, a tak se jednotka mariňáků vydala opět směrem k východu. Když už se blížili ke dveřím maglevu, objevila se před nimi nesourodá skupinka, která se ihned počala tvářit nepřátelsky. Seržant na nic nečekal a vzhledem k tomu, že zde neočekával přátelské přivítání, zavelel k útoku. Po masakru předních řad si všiml opodál stojícího zástupce Ekklesiarchie, který s hrůzou v očích přihlížel vraždění jeho společníků. V tu chvíli si seržant uvědomil svou chybu a podařilo se mu spravedlivý hněv bratrů přesměrovat na právě se objevivšího heretika, se kterým se potkali již dříve. To bylo těsné! Ještě že se zde objevila tato nová hrozba, protože jinak by těžko dokázal zastavit rozběsněné bratry, kteří už okusili krev. Heretik neměl nejmenší šanci a byl rychle zpacifikován. Zástupce Ekklesiarchie i se zbytkem své skupiny mezitím využil situace a raději zmizel. V tu chvíli se objevil v chodbě Castiel a společně tak všichni zamířili k maglevu, který je měl vyvézt zpět k přístupovému bodu do pevnosti.

---

Castiel seděl v Thunderhawku, který mířil k povrchu planety, kde by se měl nacházet jeho cíl. Byl rád, že mohl konečně ponurou atmosféru Blackstone opustit. Souřadnice získal a nejenom jedny. Vybral proto ty, které mu připadaly nejrozumnější a na ty se zaměřil. Z Blood Heraldu dostal informaci o dalších lodích, které se objevují na orbitě. To ho moc nepotěšilo, ale byl Krvavý Anděl, proto příležitost k dobrému boji vždy vítal. Byl zvědavý, kdo ho bude následovat. Skeny zatím prokázaly, že na planetu přistane jako první. Že by zde ale jediný zůstal, to opravdu neočekával.

---

For the Emperor and Sanguinius! Planetfall!!!