"Skočili na to?" zeptal se Blackfist lehce netrpělivě. Přeci jen tohle byla opravdu vysoká kunning hra, na jakou nebyl ještě zvyklý.

"Yessss Boss! Bumbrdla jim předvedl takovou parádní show, že na to do smrti nezapomenou. Teda ty co měli to štěstí, že to přežili. Hehe. Měl jste to vidět šéfe. Jakmile Bumbrdla uviděl ty jejich červený oblečky, šlápnul na plyn a vlítnul na ně. Pak to bylo pravda malinko nepřehledný. Končetiny lítaly na všechny strany. Nádhernej orchestr šéfe. Teda pár horkých hlav to nevydrželo, nedrželi se rozkazů a vyrazili do tý mely taky, ale aspoň tomu dodali punc autentičnosti, hehe. Jejich weirdplechovka to asi nečekala a úplně zapomněla dělat svoje techtle mechtle. Hehe. Pravda chvíli to vypadalo, že je to rovnocený soupeř, ale pak Bumbrdla použil suchdolský dloubák (naše malá specialita, hehe) a už z něj byli dva. To Bumrdlu řádně nakoplo a měl jste vidět ten tanec. Votvíral je jak slanečky. Zlikvidoval celou četu jejich nejlepších než ho dostali! (hm, příště bude potřebovat navařit víc plátů)"

Hlášení Blackfista potěšilo jen na půl. Kvitoval, že si někteří hoši užili a show, kterou představili byla opravdu velkolepá, ale bylo mu jasné, že zde je opravdu zlatá žíla. Nepřítel očividně také přikládal těmto událostem velký význam a posiloval svoje řady. Blackfist doufal, že Mekboyz budou mít dostatek času na to vyrobit další hlučná udělátka, dříve než nepřítel dokáže nasadit těžkou techniku. Přeci jen bez technických fintiček je spotřeba boyz na likvidaci jednoho tanku příliš veliká.

"Co ostatní?"

"Óóóóó to byla taky náramná podívaná. Řezalo se to tam hlava nehlava šéfe. Hořící kebule najel do vižlátek hlava nehlava a vykřikoval ty svoje klasický pomatenosti. Moc jich nezbylo, kdou budou moci vyprávět dnešní den potomkům, šéfe."

"Co warp?" Blackfist věděl, že to byla asi nejvíce nejistá část plánu.

"Jo jo, přišli šéfe. Ale jako by jim chyběl apetit. Sledovali to z povzdálí, pokosili pár lampioňáků a pak zase zmizeli. Našich jednotek si naštěstí nevšimli."

"Znaměnitě. Znamená to, že Ironsnappa je na místě aniž by ho zpozorovali?"

"Jasně šéfe. Hidden an’ ready."

Výborně pomyslel si Blackfist. Už pochopil, že neuspět v bitvě neznamená prohru, ale někdy jde o výhru. Už pochopil, že ty nesmyslné hatmatilky lampioňáků nedokáže dostatečně rychle luštit a mnohem efektivnější bude dostat se do závěsu svých konkurentnů. Jen ať si myslí, že ork je jen tupá houba. Jen ať si myslí, že ork je lehká kořist a nedůstojný nepřítel, kterého není třeba se bát. On věděl, že návnada se už chytila na udičku. Věděl, že lehkovážní oponenti poleví v ostražitosti a pak budou nemile překvapeni až se přes ně přeženou Boyz, kteří vyskáčou ze všech temných koutů. On věděl, že planeta bude jeho.

"Frontline assault on day light?"

"Yes, ‘dat will suprise im."

"Most kunnin' plan i eva heard Boss!"

"Proč jen je vesmír tak chaotický? Proč nepřijme svůj osud a nenaplní prastará proroctví o orčí tisícileté říši? Proc nevyhnutelnému sledu událostí neustále klade nějaké překážky a vynucuje si různé zákruty a obchvaty? Kolik civilizací bude muset být zničeno než bude všem jasná naprostá neodbytnost osudu a jeho ohromná gravitační síla dotlačí vesmír do svého zdárného konce? Kolik utrpení a zbytečných obětí musí podřadné civilizace přinést na oltář ascendence vesmírného vědomí než na trůn usedne právoplatný orčí vládce? Jaká to falešná naděje a ignorance pohání odpůrce tohoto neodkladného vývoje? Nač je jim jejich brnění, taktické střely, démonická stvoření, magie? Není to nic než smítko na povrchu vizí, které je nutné sméct z povrchu bytí."

"Proč jen se zde otevírají démonické portály a chrlí nekonečné davy zuřících bytostí lačnících po krvi? Proč přicházejí zástupy skinnies jen aby byla jejich křehká těla drcena na prach v ocelovém sevření nepřátel? Proč pomýlení fanatici všech stran přivádějí zkázu na další svět?"

"Cesta je cíl, synu. Jednota vesmíru je nemyslitelná. V jednotě není žádný pohyb, zádný život. žádný růst. Překážky jsou život. Kolize jsou radost. Jak dlouho bys vydržel sedět na trůnu? Bez radostí a potěšení co cesta přináší?"

"V bludném kruhu si připadám. Ač jméno Blackfist rozechvívá strach a paniku v srdích nepřátel a povědomí o našem velkém úkolu začíná se šířit galaxií, nemohu se zbavit dojmu, že hra nejde podle plánů. Je snad naše vize falešná? Mocní otcové dejte mi znamení!"

"Božská hra hraje se podle spousty pravidel. Nehledej ve všem jen svůj záměr. Naše cesty jsou spletité, ale věz že vše důležité bude ti sděleno a v pravý čas se projevíme."

"Ano, ano, podporu naší máš. Ukaž že jsi jí hoden, běž a konej!"

"Waaaaaaaagh!"

'Zaručeně pravdivá promluva Blackfista s Otci na pláních Getsemanu v předvečer střetu pěti armád'

"Wot iz 'dat lad?"

"It iz da rippa monsta boss!"

"Lookz m're like pile uv scrap"

"'dat iz right boss! But it iz ‘da biggest stomp'n' machine on dis planet!"

Velká kratochvíle orků (kromě nikdy nekončícího boje (tedy sice nekončícího ale ne neustáleho, neboť občas je samozřejmě proložen oslavama velkých dosažených vítězství (nebo alespoň oslavama budoucích vítězství když se momentálně nedaří))) je i vyrábění věcí, které skvěle poslouží ke spestření jejich hlavní životní náplně, která je ... (no o tom jsme již hovořili, že). Hromový řev Waaaagh z tísíců či milionů orčích hrdel je sic lahodná píseň , ale zvukovou kakofonii na bojišti lze podpořit ještě jinačejšími prostředky. Čím víc hluku, smradu a kouře daný nástroj vyluzuje, tím spíše kulka zasáhne cíl, čepel prorazí pláty a nepřítel v panice začne prchat. Nicméně kde takové nástroje vzít? Školy, kde by orkové studovaly pravidla a koncepty bojových prostředků neexistují, dokonale technicky vybavené montážní linky, které by chrlily orčí bojové stroje také neexistují a o nějakých důmyslných špionážních akcích zaměřených na získání nepřátelské techniky nemůže být ani řeč. Takže jak toto orkové řeší?

Bod 1: Vize. Po pár houbových pivech nebo po pár právě získaných zubech v místní bitce je orčí duše dokonale připravena na příchod vize. I Blackfist měl podobnou vizi. "Build me an army worth uv Mork!" Ehm, ne sice zcela originální vize, ale za to dokonale účinná.

Bod 2: Kořist. Dle pravidel co je naše je naše a co je vaše je taky naše, má ork vystaráno o přísun veškerého materiálu. Stačí se účastnit pár bitev a rozkrást co se dá. Pravda je nutno nejdříve vyházet všechny ty nesmyslné technické serepetičky, které jsou dobré leda tak pro podřadné rasy. Pak se musí přidat pár bodáků tamhle i onde, navařit pár plátů tu i onuhle, řádně vytunit hlasitost motoru, ztrojnásobit jeho výkon, osadit co nejvíce hlasitýma všehovrhačema a nakonec vyšperkovat tolika pilama, hákama, sekerama, trhačema a řetězama co konstrukce unese.

Bod 3: Víra. Nakonec se musí sejít dostatečné množství orků a začít věřit tomu, aby celý ten postavený nesmysl vydržel alespoň jednu bitvu.

A tak se Blackfist po cestě na planetu prastaré rasy věnoval přesně této své vizi. Jak si Mork přál, první otestování proběhlo na skupině starých známých proradných mariňáků. Bohužel o výsledku tohoto testu se v Blackfistově legendě mnoho nedochovalo. Můžeme se tedy jen domnívat jak to šlo. Z dalších událostí je však zřejmé, že Blackfistovi to nijak nevzalo elán do dalších potyček a v naplňování své vize pokračoval se vší vervou. (Nedoporučujeme o těchto událostech zkoumat žádné alternativní zdroje, neboť ty jsou plné falešné propagandy a s orčí pravdou nemají mnoho společného)

100 littla orcs danc'n ‘n 'da flames. 1 burned down, 99 ta go.

99 littla orcs danc'n ‘n 'da flames. 1 burned down, 98 ta go.

98 littla orcs danc'n ‘n 'da flames. 1 burned down, 97 ta go.

97 littla orcs danc'n ‘n 'da flames. 1 burned down, 96 ta go.

..... (orc folk song)

Motivace orka ke zbohatnutí? Velká. Motivace orka cestou k bohatství někoho rozchopovat na mikrokousky? Ještě větší! Motivace orka studovat prapodivné klikyháky po zdech a v podivných blikajících stanicích? Žádná. Tak a teď to vše promíchejte, pořádně protřepte a postavte před orka. Myslíte si, že se ork zastaví a začne vám počítat pravděpodobnosti úspěchu nalezení důležité stopy, pokud provede to a to? Omyl. Správný ork vždy neomylně z celého plánu najde tu část, která obsahuje nejvíce krve, vnitřností a křiku všech těch okolo a k tomu se upne. Zbytek se už nějak vyřeší sám. A to byl i případ mladého Blackfista.

Pevnost začala být ještě více nepřátelská ke svým hostům a kromě neustálého přestavování se všude začalo rožnit barbecue. A to pravda orkovi nedělá úplně dobře na pleť. (I když pár dost šílených orků se také najde, co si zapalují cigára plamenometem a nejmilejší jejich vůně je čerstvý závan gasolinu. Jsou to ale většinou ti, co nemohou už nic ztratit. A taky jejich obvykle epický konec často slouží jako výborné historky k večernímu ohni.) Blackfist hledal mezi divokýmy plameny východ ven zpět k lodi. Cestou dokonce potkal jednoho maníka, kterýmu už hořela celá hlava. Chudák. Zkrátil mu jeho trápení a pokračoval dál. Všiml si, že v panice se také rychle přesouvala skupinka mariňáků a podvyživených eldarů. O zábavu nebude očividně nouze i nadále. Kolik jich ještě bude muset rozsekat než jim dojde kdo je tu největší Boss? No vlastně, klidně všechny. S touto myšlenkou nastoupil Blackfist zpět na svoji bárku a uzavřel tak svou první kapitolu této šílené cesty.

Jak zkoumat historii podivné rasy, jak studovat jejich kulturu, jak se zabývat jejich taktitou, jak luštit jejich archivy, jak hledat logiku v jejich architektuře? To jsou otázky, které si ork nikdy neklade. Jediné co je potřeba jsou souřadnice. A to Blackfist pochopil docela jasně. Není nutné řešit zbytečné detaily, jako kde přistát, jaká cesta povede dále k cíli a co je třeba vzít sebou. Jaká radost by z toho byla? Tohle zbytečné plánování přenechme méně vyvinutým rasám. Orčím zvykem je zeptat se boha. A tak Mork rozhodl. (A Gork taky. A jinak než Mork. Ale to sem teď nepleťme. Kdo odpoví až jako druhý má prostě smůlu.)

"'oo iz da biggest boss, ladz?"

"Boyz?"

"O' Zog"

Jaká je nezbytečnější věc orčí vojenské doktríny? Průzkum. Není třeba nic dlouho zkoumat když tam jde rovnout vlítnout, že. A tak Blackfist a jeho boyz bez většího přemýšlení vletěli do spletitých chodeb nitra pevnosti. Kdyby byli bývali měli orkové nějaké průzkumníky, ti by zjistili, že jsou obklíčeni ze všech stran. Ale myslím, že i kdyby nějaký průzkum měli, tak by jejich hlášení zaniklo v hromovém waaagh, které se rozléhalo do všech stran. Nu a tak se stalo, že některým orkům nebyla dopřána zrovna férová šance na boj. Koridory se ozvalo štěkání bolterů a úzkými prostory se smrtonosně valila hradba rudé smrti z plamenometů. Blackfist již v plném zaujetí z boje si tak nevšiml, že mocné waaagh najednou utichlo.

Co je nejlepší motivace pro orka k většímu bojovému výkonu? Nechte nepřítele projevit trochu umu, nechte ho pobít pár vašich chlapců a pak na něj ukažte prstem se slovy "to byl on". Takové výzvě neodolá žádný ork. Nejde samozřejmě o žádnou pomstu za ztracené životy druhů (takové nesmyslné myšlení orkové nevedou), ale vábnička dobrého boje a šance poměřit síly s nějakýmn šikovnějším nepřítelem, než je řadový kanonfuter. A tak Blackfist výzvu přijal. Bohatství a tajemství pevnosti jsou krásná věc, ale to nikam neuteče, že. To nepřítel by mohl vzít roha. A tak se Blackfist vydal po stopách spáleného masa. Velký Mork jej brzy odměnil, neboť po chvíli spatřil skupinku fanaticky křičících postav, kterak právě doráží démona seslaného ze samotných pekel. S ůsměvěm na tváři a s očekáváním kvalitní zábavy se Blackfist rozběhl k nim.

Nakonec to nebyla ale taková výzva jakou Blackfist čekal. Velitel těch pomatenců (neustále vykřikovaly něco o svatosti (jako by je to mělo zachránit)) zmizel v točitých chodbách a Blakcfist se tak musel spokojit jen s jeho pohůnky. Samozřejmě že toužil po jeho skalpu, ale pevnost jako by se mu postavila na odpor. Vůbec si tak nějak dělala co chtěla. Neustále se přestavovala a různé cesty tak vznikaly a zanikaly. Po chvilce nebylo vůbec jasné kudy jít. Vzdáleně byl sice stále slyšet křik raněných a ozvěny střel, ale nebylo možné se tam dostat. Blackfist se tak smířil s tím, že pro tento okamžik bylo zábavy již dost a zmizel v posledních dostupných dveřích dále do tmy ...

"Dis wun." "No"

"Dis wun?" "No"

"Zog off boyz"

"Which wun?"

"Waaaaaaaaagh!"

Co najde rychleji v bludišti svůj cíl: Ork nebo myš? No bohužel správná odpověď je myš, ale za to tam kde projde ork, můžete bludiště stavět znovu. A jelikož přistání ve fortress neproběhlo dle představ Blackfista, bylo nutné trochu bloumat koridory pevnosti a svolávat boyz dohromady. Naštěstí to bylo tu a tam zpestřeno rozmáčnutím pár hlav nachomýtnuvším se nebožákům či prohlídkou střev týpka co si myslel, že má větší pěst než Blackfist. Hledání tak nakonec celkem příjemně utíkalo. Časem však v chodbách začaly znít i jiné zvuky než jen výkřiky zoufalých obětí Blackfistovy zábavy.

Jak se ukázalo, chodby tu nebyly ani zdaleka tak opuštěné jak by se na obrovský hulk slušelo a patřilo. Kromě Blackfista zdejší bohatství přilákalo i další skupiny dobrodruhů. (v Blackfistově slovníku = dalších zábavných zpestření). Pevností se rozléhalo děsivé vytí démonů chaosu, typický štěkavý zvuk bolterů pohůnků císaře a dokonce i starobylá zaklínadla Eldarů.

Že bude celká výprava daleko zajímavější než Blackfist čekal svědčí i to, že než se skupinka orků dala zpět dohromady, měl BlackFist na své hrudi další slušivou jizvu od proradného mariňáka (proradného proto neboť využil momentu překvapení kdy si Blackfist ještě pohrával s heretickým odpadlíkem a než mohl Blackfist zvednout hozenou rukavici k boji, byl zas ten tam.)

Da 'umiez need a lesson 'n say'n stuff! We'll fix dat right propa.

S těmito slovy se naše skupina orků již společně ponořila do dalších tmavých chodeb pevnosti jsa pronásledovat své vysněné bohatství a zbabělé marináky.

"Knock knock."

"Who's dere?"

"Squig bomb!"

Ar.... Ar .... Arrrrrr ....

V kempu vládlo veselí. Orkové opilí houbovým vínem hulákali kolem ohniště, kde groti čile připravovali pár pečených squigů. Byla to banda WhiteHanda, mladého ambiciózního orka, který se právě vydal na dráhu velitele. Z posledního boje ho ještě zdobily dva vyražené zuby, ale přízeň a úctu několika svých přívrženců si již získal. V orčích komunitách to tak vždy bývá. Nejste spokojeni s nějakou tlupou orků kolem? Rozmlaťte jejich bossovi ciferník na maděru a rázem je jejich tlupa vaší tlupou. Na tuto dráhu se vydal i mladý WhiteHand. Ale v jeho tlupě se kromě skupiny dalších pubertáků ocitl i jeden postarší ork. Byl samá jizva a i pár kusů těla mu srostlo poněkud divočeji než je zvykem. Zkušenosti z boje z něho prostě jen crčeli. Seděl zasmušile u ohně a mnul si tmavé tetování ve tvaru orčí pěsti. Vzpomínky mu tančily za očními víčky ale z jeho pohledu šlo jen těžko rozpoznat emoce spojené s minulostí. Nač taky žít v minulosti že. To budoucnost vám přinese pěkný boj, melu nebo alespoň slušnou pranici.

Inu, nač chodit kolem horké kaše, ti zvídavější makovice se jistě již dopídily, že se jedná o veterána BlackFistovi skupiny. Doba Blackfista je již dávno pryč, ale tu a tam se objeví chuť si poslechnout nějakou tu peprnou historku z jeho života. Nic také nenabudí orčí energii jako touha v boji překonat věhlasné legendy minulosti. No legendy. To se má tak. Orkové nemají psaný text. Žádné knihovny, ebooky ani časopisy. K čemu také, že. Vždyť všechny důležité příběhy se vypráví u podobných ohňů jako je tento. Ale věřte orkovi, že. Co je větší to je lepší! Takže nejdříve z malé šarvátky čítající deset nepřátel se časem stane bitka o sto nepřátelých až to skončí (a to kdoví jestli) anihilací celého pluku i s těžkou technikou. No a nějak podobně na tom je náš příběh o "slavném" BlackFistovi. Takže vše co vám tu řeknu, pravda možná je, možná ne. Definitivně je to ale orčí pravda.

Zkusme se ponořit do magického příběhu v době, kdy BlackFist byl na tom podobně jako zdejší WhiteHand. Gork a Mork byly Blackfistovi nakloněni, neboť se z warpu právě objevila ohromná Fortress. Bystrý mladý náčelník chytil příteližost za pačesy a jeho slavný proslov zahájil tu nejpodivnější eskapádů událostí co si dovedete jen představit.

"Enough fun ladz! Time ta find some shin'n fings. Dis dur is full of skrap. Our skrap!"