Tábor 2013

Každé ráno jsme vstávali se stejnou otázkou: "Bude dneska alespoň trochu teplo?"

Pak jsme měli ještě několik podružnějších jak třeba "Co bude k jídlu", "Kdo má dneska službu", "Jaký bude dneska program" a tak.

Jen na první otázku byla stále stejná odpověď: "Ano, dneska bude zase šílené vedro!". A bylo.

Kromě rekordního počtu účastníků byly rekordní i teploty. Počasí se na nás letos opravdu vyřádilo.

Pršelo jen jednou navečer (to když v Praze byla prý hrozná bouřka, asi v úterý), pak trochu v noci a ráno těsně před budíčkem.

Maličko sprchlo ještě ve středu a šlus.

Snad vlivem únavy a horka, snad jsme si něco přivezli z Prahy, rozšířila se mezi námi viróza. Jeden den zvracení nebo průjmu (jak si kdo vybral, labužníci zvolili obojí najednou), a po 24 hodinách už všechno v pořádku. V pondělí začali dva. Ve středu už jich byli čtyři no a je středu je vystřídalo 14 jiných. Ideální příležitost pro pravidelnou kontrolu z hygieny. Taky že přijela.

Kontrola dopadla dobře, shodli jsme se na názoru, že když se to šíří postupně, jedná se o nějakou virózu, a vzhledem k jednoduchému průběhu to není třeba příliš řešit, a že kdybychom měli víc případů, máme se jim ozvat. Počet nemocných ale do protokolu zaznamenali.

V pondělí, to už jsme byli všichni dávno zdraví, to přijeli řešit z epidemiologie. Psali si kdo všechno postupně onemocněl. Pak chtěli vědět, kdo z nich měl službu v kuchyni. Pak v jakých týpých nemocní spali. Pak s kým jsou v družině. Skoro jsme čekali, že začnou malovat na zeď obrovský graf a hledat "Pacienta 0". Taky jsme se báli, že přijdou muži v těch velkých nafukovacích kombinézách a nás budou práškovat z letadla. Když jsme zodpověděli všechny jejich dotazy a oni dopili kávu, řekli že to byla nějaká jednodenní viróza, popřáli nám hodně štěstí a pak odjeli. Možná to bylo jejich cvičení na prorokovanou pandemii Ptačí chřipky.

Já bych se o tom tak nerozepisoval, ale chápu, že když některé děti napsaly domů, že "už půlka tábora zvrací a má průjmy", mohlo to některé rodiče vyplašit, tak jsem to chtěl uvézt na pravou míru.

Pro letošní rok sem vložíme jen fotografie s komentáři. Vzhledem k tomu, že fotka je za tisíc slov, my máme fotek spoustu, ... prostě podívejte se, jak jsme se měli.

Celé album si můžete prohlédnout zde.

Pro pobavení přidáváme několik stránek z deníku hlídky, deníku, který píší ti, co měli štěstí, a v noci na ně právě vyšla hlídka:

1. den ležení

Je dost kosa. Vzbudili nás dřív, sme 3. hlídka. Doprovodili jsme jen Božku 2x Míšu 1x

Bára S. a Majda K.

Jsme na třetí hlídce. Je strašná zima a došla nám jedna baterka na svícení voběma se nám chce na latrýny ale nemůžeme nechat tábor bez hlídky. Dem obcházet tee-pee držte nám palce. -:). Už sme zpátky. Ve stanu velkejch kluků někdo mluvil ze spaní hrozný keci. Rádi bysme zabubnovaly aby tu nebyla taková nuda ale všichni spěj. Ta baterka co nám zhasla dostala novej život. Sme rádi. Je 3:39 hod a je nuda. Byli jsme obejít tee-pee a někdo z náčelníků hrozně chrápal. Uplynula hodina ale pořád je kosa. Kolik je proboha stupňů? Měli jsme hlad tak jsme si dali makovku. Jsme unavený ale jít spát nemůžeme protože je teprve 4:17 ale povídáme si. Pomalu začíná svítat. Asi jsme minuly někoho z velkejch ale nevíme koho protože jsme byli v chalupě a je tam menší zima než tady.

Je 4:54 jupí sme rády, že sme to vydržely a teď ahoj.

PS: Ty makovky byly dobrý

Maruška N. a Laura B.

Je teprve začátek a už jsme vyprovodili asi 2 lidi a pak ještě sai 4 šli sami. Je to strašně dlouhý. A najednou nikdo nejde na WC. Je už po půlnoci a nám byla zima tak jsme si šli chvilku sednout do jídelny a už se těšíme do spacáku. No sláva už je 0:56 tak ahoj, mi letíme vzbudit další hlídku.

Lucka H. a Linda N.

Ještě není moc velká zima. Obcházíme po půl hodině. Už jsme obcházely dvakrát. Zatím jsme nikoho na záchod nikoho neodvedly. Sedíme a čekáme až bude KONEC. Snědli jsme na půl tatranku a za chvíli půjdeme na poslední obchůzku. A hurá do postele.

(Zápisky z deníku hlídek jsou neupravené a opsané doslovně, proto je sem tam chybička).