Branžež

4. - 8. 5. 2012

Přesun na Branžež se odehrál ve dvou etapách. Starší se sešli u školy v pátek odpoledne. Do batohů nafasovali menáž na dva dny a vyrazili na Hlavní nádraží. Od mistra Žaludy už zase dostali k jízdence sušenky Tuc. Jestli budeme jezdit pravidelně, tak České dráhy jistě zkrachují.

Po hodině jízdy z vlaku vystoupili v Mnichově Hradišti. Na Branžež dorazili před půl jedenáctou. Postavili stany, zapálili oheň a začali "slavit". Ve spacáku byli před půlnocí. Ráno vyrazili na malý výlet po okolí.

Skupina mladších (tedy skupina B) se sešla před školou v sobotu v osm hodin (tedy až na Štěpána, kterému jsme řekli špatnou hodinu srazu). Cesta vlakem proběhla bez problémů. Teprve přesun z Mnichova byl náročný. Cestovatelé se courali a vypadali, že je po nich. Dorazili až okolo půl třetí. Začali jsme chystat večeři a nafoukli jsme člun. Také jsme se rozdělili do stanů.

Večer začalo pršet a my jsme grilovali. Ještě, že jsme vzali plachty a mohli zakrýt ohniště. Jinak by to u ohně bylo k nepřežití. Grilovali jsme dlouho. Skoro až do setmění. Křehčené kuřecí řízky se rozpadaly na kousky a občas nějaký propadl roštem. Byla to dlouhá práce. Pak jsme pomalu zalezli do spacáků a doufali, že ráno už nebude pršet.

Povedlo se. Ráno byla chladno, ale nepršelo. Naše cesta vedla na Kost. Pod hradem jsme našli jeskyni s ohništěm a tam jsme se docela vyblbli. Cestou jsme opekli buřty a zbytek cesty byl zase utrpení. Nakonec jsme se doloudali zpět na tábořiště a začali chystat večeři. Večer byl příjemný a nepršelo.

Pondělí proběhlo jako malý výlet na kešku. Objevili jsme jí a vrátili se ke stanům. Jezdili jsme na člunu, hráli hry a chystali Čínu s rýží k večeři. Po setmění byla bojovka. Podepsat se ke světlu pochodně došli skoro všichni. A pak už hajdy na kutě.

V úterý ráno byla zase zima, ale ne taková jako předešlý den. Po snídani jsme začali balit stany, plachty a věci. V deset bylo všechno v autě a obě skupiny se vydaly na cestu. Mlaďoši šli rovnou do mnichova zatímco starší si to natáhli přes Drábské světničky. Ve tři hodiny seděly obě skupiny společně ve vlaku a v pět byly u školy. Puchýře neměl pokud vím nikdo a přežili také všichni. Tak příště kola.

webové album: Podívejte se