Embedded Files
4. díl
Obrázky se po kliknutí zvětší v novém okně
prohlížeče IE, v Mozille pak v nové záložce!
Následující manuál neboli návod nemá ambice být odborným pojednáním na dané téma, na to jsou dobře proškolení a neméně dobře placení odborníci. Je zde popsán postup, který používám já. Je dle mého soudu efektivní a pokud podle něho budete postupovat, budete mít své digitální fotografie pod kontrolou - řeč je o ukládání obrázků (používám-li název obrázek, mluvím stále o fotografii).
Obr. 1a - Pošumaví
Strohý sloh návodů aneb Pořádek je pro blbce…
…inteligent zvládá chaos je sice brilantní bonmot, v případě ukládání fotografií do počítače je lépe býti za blbce. Není trapnějšího okamžiku, kdy návštěvu pozveme k monitoru na prohlídku našich jedinečných fotek z posledního výletu a deset minut proháníme myš všude možně, než soubor najdeme! Něco o blbci si pomyslí návštěva a nebude daleko od pravdy!
Čtenář tohoto dílu už nejspíš digitální foťák vlastní a zkusil alespoň několik obrázků udělat ještě před nastudováním návodu. Výsledek patrně za moc nestál, takže řeči o tom, že digitální kompakt dělá pěkné fotky sám od sebe lze považovat za blud?
Nikoliv. Majiteli, který ví jak přístroj nastavit, skutečně pak dělá fotky sám!
Každý foťák (koupený u nás) musí mít český návod. Stojí za to si jej nejen pročíst, ale i nastudovat – především funkce toho novoučkého, lesklého foťáčku. (Autor těchto řádek vlastní kromě kompaktu i zrcadlovku a čas od času je nucen podívat se do značně ohmatancý návodů – prostě proto, že některé funkce člověk používá jen velmi zřídka a takový foťák je vlastně malý počítač.)
Informace se dají získat též na webových stránkách výrobce či prodejce fotopřístroje a hlavně pak v různých diskusních fórech.
Snad nejobsáhlejší je http://forum.digineff.cz/, případně http://www.digimanie.cz/forum/, anebo http://www.fotoaparat.cz/.
Všechny tyto návody neslouží k tomu, aby se člověk zalekl složitosti procesu od zmáčknutí spouště až k prezentaci toho nejlepšího, co jsme vytvořili, nýbrž naopak. Poslouží jako bezedná studnice poznání, jak se to dělá dobře.
Z foťáku do počítače
Než uložíme první snímky, věnujme pozornost šedé teorii a stručně si řekněme, jak jsou data (neboť mezi data patří i naše fotky) organizována v počítači:
Data se ukládají na disky.
Jejich označení:
pevný disk označení C:
případné další pevné disky označení D:, E:
externí disk označení H:
disketová mechanika označení A:
CD DVD mechanika, označení prvním písmenem po pevných discích většinou D:
složka je schránka pro vzájemně příbuzné soubory
stromová struktura je struktura složek a podsložek, vytváří tzv. strom
cesta je adresa souboru nebo složky v počítači, např. C:\ Dokumenty \ Obrázky \ Pictures 010 \010.01.09. snih na dvore \ P1099072.JPG
Poznámky: - většina programů je v počítači nainstalována ve složce: C:\ Program Files.
Soubory operačního systému jsou umístěny ve složce. C:\ Windows.
Všechno jasné? Ne? V pořádku, jinak bych mohl ukončit článek a dívat se z okna, jak u nás už třetí den chumelí…
U každého fotoaparátu je v krabici kromě baterie a nabíječky také CD s ovladačem foťáku, případně jednoduchým programem na editaci fotek. Cédéčko nainstalujeme klasickým způsobem, program na editaci zatím necháme v klidu (občas je v angličtině, umožňuje většinou pouze základní funkce a pokud ne, je zase zbytečně složitý – časem se podíváme na velmi kvalitní PhotoFiltre).
V krabici byl i kabel, jehož jeden konektor pasuje do fotopřístroje a druhý do USB zdířky. Po propojení foťáku a počítače se na monitoru objeví karta skenery a fotoaparáty, která nám nabídne import obrázků a videa do našeho počítače.
Obr. 1 - Průvodce skenery a fotoaparáty 1
Ovládání průvodce je intuitivní, postupujeme-li podle nabízeného dialogu, nemůžeme nic zkazit.
Obr. 2 - Průvodce skenery a fotoaparáty 2
V náhledu se nám načtou všechny vyfotografované snímky a průvodce nám nabízí možnost zrušit zaškrtnutí u obrázků, které nechceme zkopírovat. Proč bychom ale něco rušili, když všechny fotky jsou jedna krásnější než druhá? Ve skutečnosti samozřejmě některé záběry vyhodíme do koše, ale selekci si necháme až v dalším zpracování, kdy budeme mít možnost prohlédnout si obrázky ve velkém okně editoru. Necháme tedy zaškrtnuté všechny a pokračujeme dál.
Obr. 3 - Průvodce skenery a fotoaparáty 3
Další okénko je nejdůležitější, nabízí nám uložení souboru obrázků do příslušné složky. Podrobný popis najdeme v kapitolce kam s obrázky. Je tam sice popsáno kopírování obrázků pomocí editoru Zoner, ale zadání umístění a postup je totožný s Průvodcem.
Obr. 4 - Průvodce skenery a fotoaparáty 4
Tady už jen sledujeme, jak se nám jednotlivé snímky pěkně kopírují do počítače. A poněvadž to bude chvilku trvat, řekneme si pár slov o dalších možnostech stahování obrázků do PC.
Je jich samozřejmě víc, kromě kabelu lze využít čtečky karet buď vestavěné přímo v počítači anebo externí, připojené přes USB. Tady je postup podobný, z fotoaparátu vytáhneme kartu a zasuneme ji do příslušného slotu, další postup už je klasický.
Možnosti jiného propojení jsou podrobně popsány na AZ foto.
Dlouhou dobu jsem součást Windows „Průvodce skenery a fotoaparáty“ ve svém PC postrádal - prostě zmizela a musel jsem se do chvíle, kdy bylo nutno z důvodu havárie celého systému přeistalovat xpéčka, srahovat obrázky do PC pomocí programu (obrázkového editoru) Zoner Photo Studio 11.
Postup, kam fotky uložit je nicméně stejný, jen místo trojciferných číslovek bylo pod obrázky čísel poněkud víc.
Obr. 5
Spustíme editor Zoner (v tomto případě Zoner Photo Studio 11), jdeme na kartu Průzkumník – získat – kopírovat ze zařízení.
Modré okénko vlevo nahoře s názvem Zdroj nám řekne název našeho foťáku, kde máme své krásné snímky. Do počítače se (název) dostal z instalačního CD fotopřístroje.
Úplně vpravo na stejném řádku je žlutá ikonka složky. Po klepnutí na ikonku se nám otevře nabídka složky, kam své obrázky zkopírujeme. Nejprve jim ale přidělíme "chlíveček", šuplík, místo ve skříňce (obr. 2).
Není taky nutné kopírovat úplně všechny obrázky. Už v náhledech můžeme zrušením zatržítka vybrat fotky, které jsou vyloženě špatné. Osobně to nepoužívám, rozostřené anebo jinak totálně znehodnocené záběry mažu už ve foťáku, další pak házím do koše při prvním prohlížení v počítači. Na likvidaci nepovedeného obrázku je vždycky času dost!
Kam s obrázky?
Obr. 6
Po klepnutí na ikonku složky v předchozím obrázku se nám otevřela karta "Vyhledat složku", která nám nabídla "adresářový strom" (viz názvosloví). V případě obrázku č. 6 je to plocha mého PC, kde mám nejpoužívanější složky (de facto jejich zástupce, ale tím se teď nebudeme zdržovat). Složky s obrázky, zde nazvané Pictures, jsou označené posledním dvojčíslím letopočtu (07, 08, rok 09 je pro neúměrné množství fotek rozdělený na první a druhé pololetí) - letošní rok bude mít trojčíslí 010.
Strom jsem vytvořil přidáváním nových složek pod složku "Plocha" tak, že vlevo dole jsem klepl na rámeček "Vytvořit novou složku", ve stromu se mi objevil rámeček s nápisem "Nová složka" a tu jsem přejmenoval.
Postup: na nápis nová složka klepneme, zabarví se modře, stiskneme nahoře na klávesnici F2 a do rámečku zadáme rok (v tomto případě 010). Pokud bychom fotky ukládali všechny do této složky, měli bychom po otevření na ploše tisíce obrázků sice podle data pořízení, ale všechny pohromadě. Přidělíme tedy každému procesu kopírování z fotoaparátu do PC konkrétní název. Jak?
Opět klepneme na rámeček s nápisem "Pictures 010", označí se nám modře, vlevo dole klepneme na rámeček "Vytvořit novou složku" a nabídnutý rámeček už pojmenujeme konkrétně podle data pořízení fotek (v tomto případě "010.01.10. sníh", kdy první číslo je letopočet, druhé měsíc, třetí den. Název bude pokud možno tak konkrétní, abychom po jeho zhlédnutí byli ihned v obraze, kde jsme fotili. Nazvat složku jenom sníh se mi jevilo poněkud vágní, později jsem to opravil na sníh na dvore). Vím tedy, že desátého ledna 2010 bylo asi hodně sněhu, že jsem ho fotil na dvoře...
Název složky by neměl být příliš dlouhý, protože se stejně zobrazí (pokud na něj nenajedeme myší) jen jeho začátek. Taky by se neměla používat diakritická znaménka, hlavně háčky, některé systémy je neumí přečíst a vykreslují místo nich všelijaké podivnosti.
Pokud jsme si vytvořili složku (zatím prázdnou) pro naše fotky, jsme připraveni ke kopírování. Většina programů nám nabízí také možnost obrázky přesunout ze zařízení (foťáku) do PC. Toho se vyhneme jako čert kříži, protože po dokončení kopírování máme fotky jak v počítači, tak ve foťáku. Obzvlášť v počátcích se mám totiž může stát, že si nezapamatujeme, kam se nám fotky uložily, nebo jsme někde něco přemáčkli a v místě, kde bychom měli fotky najít, není nic.
Žádný strach, někde v počítači ty fotky jsou, ale dohledat je v různých jiných adresářích, složkách, podsložkách anebo dokonce skrytých podsložkách je úkol poněkud nadlidský. Jestliže jsme obrázky jenom překopírovali, máme je pořád ve foťáku. Pokud bychom přesouvali, nemáme nic. Anebo máme, ale - viz předchozí věta. Na smazání karty ve foťáku máme čas do doby, kdy fotky zkopírované fotky v pohodě najdeme tam, kam jsme je v PC uložili.
Jestliže jsme si dobře zapamatovali, kam se nám fotky nakopčí, stiskneme OK!
Obr. 7
Průběh kopírování můžeme sledovat na vlastní oči, nabízí nám to nejen Zoner, ale také Windowsův průvodce. Nahoře se ještě jednou podíváme, kde ty fotky budou.
Obr. 8
Obrázek 8 platí sice v Zoneru, ale princip je v podstatě stejný ve všech editorech. Než se pustíme do vylepšování obrázků, které se nám na displeji foťáku zdály vynikající, ale na velké obrazovce mají pár neduhů, uděláme ještě jednu důležitou operaci. Všechny fotky budeme zálohovat!
Důvod? Upravujeme původní obrázek tak dlouho, až z něho skoro nic nezbude a protože svoji práci dle rad v tomto návodu poctivě ukládáme, ve finále nemáme nic!
Bez zálohy ani ránu!
Je zásada pracovat pouze s kopií originálu od začátku do úspěšného konce. Protože z originálu si můžeme kdykoliv vytvořit kopií, kolik chceme a pořád máme ten původní originál někde po ruce.
Postup: načtené obrázky označíme (zamodříme) neboli vybereme vše (klávesa Ctrl + a), v Zoneru klepneme v horní liště na nápis
Obr. 9
"Organizovat", otevře se nám roletková nabídka, z té vybereme řádek "Soubor" (obr. 9),
dostane se nám další nabídky, kde si vybereme řádek "Kopírovat do." Po kliknutí na ikonku "složka"
Obr. 10
se nám otevře známý adresářový strom, vytvoříme si složku, do níž nakopírujeme své fotografie ještě jednou.
Tady budeme skladovat své fotografie a v případě, že naše "pracovní" složka dojde jakékoliv újmy, zaskočíme do skladu, zkopírujeme se odtud ztracené fotky na místo, kde jsme je už měli a tam s nimi pracujeme. Naše "skladiště" je tím pádem stále naplněné, protože jsme odtud obrázky pouze zkopírovali, nikoliv přesunuli!
Obr. 11
Pro zálohu svých obrázků si vytvoříme novou složku, pokud možno někde mimo dosah běžné práce na počítači. Zálohování originálních obrázků jsem před lety vyřešil připojením externího disku o kapacitě 250 GB a tam okamžitě po vytažení fotek do PC, aniž bych s nimi cokoliv dělal, nakopíruji celý soubor. Označím jej stejně jako ten, s nímž pracuji a mám jistotu, že k případě potřeby můžu sáhnout pro jakýkoliv snímek znovu...
Postup je stejný jako při prvním kopírování, na obrázku č. 11 jsou originály ve složce "Obrázky" (tuhle složku nesmažete ani náhodou, neboť se součástí operačního systému), tam je další složka "Foto originály" a udělal jsem ještě jednu podsložku, kde je už konkrétní soubor - sníh z 10. ledna. Další fotky (třeba dnešní zasněžené okolí) budu zálohovat podobně - označím si řádek "Foto originály", vlevo dole dám "Vytvořit novou složku", nové okenko přejmenuji (F2) na 010.01.12. sníh v okoli a nakopíruji...
Dosáhli jsme toho, že obrázky z foťáku máme na dvou místech v počítači. Otevřeme si ty první a jestliže tam budou (kde jinde by měly být?), můžeme v klidu smazat kartu ve foťáku.
Teď už umíme zkopírovat své fotky z fotopřístroje do počítače a vytvořit si jejich zálohu, do úpravy fotek se pustíme v dalším díle!
Page updated
Google Sites
Report abuse