Embedded Files
6. DÍL
6. DÍL
Obrázky se po kliknutí zvětší v novém okně
Obrázky se po kliknutí zvětší v novém okně
prohlížeče IE, v Mozille pak v nové záložce!
prohlížeče IE, v Mozille pak v nové záložce!
Ukládáme svoji práci
V minulé kapitole jsme obrázek zmenšili na šířku 900 px a program si dopočítal výšku automaticky na 646 px. Dostali jsme tím obrázek v poměru 4:3. Stane se, že máme obrázek na výšku (třeba věž kostela). Chceme-li jej zmenšit, zadáme jako první rozměr výšku.
Jestliže nechceme přijít o všechno, co jsme do této chvíle udělali (zatím toho sice nebylo příliš, další úpravy budou nicméně přibývat), obrázek musíme uložit. A když říkám musíme, tak to není můžeme (někdy někdá), ale musíme a nejlépe po každé operaci. Až ve zpracovávání fotek dostaneme ten správný grif a cvik, můžeme ukládat až po několika operacích, případně až ve chvíli, kdy máme pocit, že lepší ten snímek už nebude, ať děláme co děláme.
Obr. 1
Na obrázku 1 jsme provedli jen malou úpravu. Poněkud jsme jej zesvětlili a dali mu jiný rozměr. A taky jsme jej doostřili – klepnutím na ikonku bílého trojúhelníčku v liště nabídek.
Co s ním dál? Obrázek sám o sobě není bůhvíjaké umění, má pouze vypovídací hodnotu, kolik do data fotografování napadalo nejen na stůl sněhu (kde najdeme na snímku datum si řekneme později). Takže obrázek uložíme.
Obr. 2
Myší klikneme na „Soubor“, z nabídnuté roletky označíme „Uložit jako“ (pokud raději používáme klávesnici, což je rychlejší, stiskneme najednou Ctrl + Shift + s) a dostaneme se do složky, kde máme obrázky s názvem Sníh na dvoře.
Obr. 3
Před námi je několik možností. Můžeme nechat upravenému obrázku původní název a přidat za něj písmeno „a“, jak to vidíme v posledním řádku karty „Uložit jako“(nový název obrázku). Pokud máme fenomenální paměť a vzpomeneme si za rok, co v té složce vůbec je, není námitek. Pokud máme paměť jako všichni, obrázek raději přejmenujeme, v tomto případě na „upraveno 1“ - viz obrázek 3. Můžeme ho nechat ve stejné složce a víme, že jsme jej upravili.
Vlastní zkušenost – v případě, že chci z těchto jedenácti obrázků vybrat pět pro publikování na některém ze svých webů, nezdržuji se přejmenováváním jednoho každého obrázku, ale umístím za číselný název upraveného obrázku písmeno „a“, po skončení práce si složku opět otevřu, označím si (stisknutím levého Ctrl a současným klikáním myši) všechny obrázky s áčkem na konci, ve stejné složce si udělám „Novou složku“, kterou nazvu „vyber“ a obrázky tam přesunu a později přejmenuju.
Možností je mnoho a každý si zvolí to, co mu nejvíc vyhovuje. Celý proces má jediný úkol – bez zbytečného tápání najít obrázky, které potřebuji!
Obr. 4
Na všech kartách jsme zatím hledali nebo ukládali obrázky jako seznam. Pokud se chceme podívat, co se pod jednotlivými názvy skrývá doopravdy, otevřeme si klepnutím na domeček vpravo nahoře nabídku a vybereme „Miniatury“ (obr.4). Ukážou se nám všechny obrázky ve složce tak, jak je později uvidíme v Editoru.
Závěrem tohoto odstavce jen krátce – malinko jsme upravili konkrétní obrázek a uložili jsme ho pod jiným názvem. Není teď problém vrátit se k obrázku původnímu a začít jej znovu upravovat, pochopitelně jinak. Výsledek si uložíme třeba pod názvem „upraveno 2“ a tak můžeme upravovat a ukládat do nekonečna. Můžeme pochopitelně dál pracovat s obrázkem „upraveno 1“ a ten uložit pod názvem „upraveno 1a“. Máme teď 3 obrázky zasněženého stolu, každý upravený jinak. Ve finále si necháme ten nejlepší a všechny ostatní vyhodíme do koše. A pokud se budeme chtít zabývat zasněženým stolem znovu, odskočíme si do zálohovaných původních a neupravených obrázků, čapneme kopii a můžeme zase upravovat. Pochybuji nicméně, že zrovna ke stolu se sněhovou čepicí se budeme vracet, když na nás čekají spousty dalších, daleko lepších nových obrázků!
Ořezáváme bez ořezávátka
V minulém díle jsme dali obrázku jiný rozměr (zmenšili jsme jej) a uložili. Teď se budeme věnovat oříznutí obrázku a tím také další změně jeho rozměru.
Obr. 5
Na snímku 5 jsou loučimští tři králové v lednu 2010 při charitativní sbírce. Ony jsou to vlastně královny, protože kluků se nám jaksi nedostává, ale tím se teď nebudeme zabývat. Oříznutím obrázku vyloučíme všechno nepodstatné, co na něm nepotřebujeme a nechceme mít.
Úplně nejlepší je samozřejmě fotografovat tak, abychom nepodstatného měli na snímku co nejméně, nebo raději vůbec nic, což se v tomto případě téměř podařilo. Jen na pravé straně je vidět konec chalupy, který tam být nemusel.
Někdo může namítnout, že takové detaily nejsou důležité. Myslím, že jsou. Laik si této maličkosti nevšimne, pro znalce má tento obrázek pihu na kráse. Pokud budeme hned od počátku tyhle drobnosti přehlížet, budou časem přibývat a posléze vypustíme do světa fotky, které bychom raději měli naházet do koše! Vylepšování naší práce k dokonalým výsledkům (i když na míru dokonalosti může mít každý člověk jiný názor) by mělo být samozřejmostí!
Poněkud jsem odbočil, kompozicí snímku budeme zabývat později, teď zpátky k oříznutí obrázku.
Kurzorem klikneme do šikmé šipky, tím vybereme funkci oříznutí, kurzor umístíme vlevo nahoru a táhneme šikmo dolů. Čárkovaná čára nám označuje výřez. V našem případě jsme se rozhodli, že si z obrázku vybereme jenom Andrejku. Ve chvíli, kdy máme ve výřezu jen to, co jsme tam chtěli mít, kurzor pustíme a zkontrolujeme si ještě jednou nový obrázek. Výřez máme možnost upravit, najede-li kurzorem na čárkovanou čáru, objeví se nám oboustranná šipčička, jejíž pomocí můžeme tvar výběru měnit.
Dole pod obrázkem si všimneme údajů o rozměrech obrázku. Vlevo je stávající rozměr 1754x1316, se kterým jsme se už setkali. Ano, na tento rozměr zmenšuji obrázky před jejich zpracováním. Pokud bych volil oříznutí pouze pravého kousku obrázku, rozměr by se změnil neznatelně. V případě našeho konkrétního výřezu už je změna podstatná a máme ji vedle v závorce. Šířka bude 663, výška 893 px. Obrázek je nyní postavený na výšku a je velký bez dalších změn rozměrů tak, že jej pohodlně můžeme poslat mailem anebo umístit na web, aniž bychom při jeho načtení dostali malinkou fotečku z nezřetelným obličejem Andrey.
Obr. 6
Po konečné úpravě výřezu klikneme pravým tlačítkem myši, otevře se nám nabídka na obrázku 6, klikneme už normálně levým tlačítkem a je hotovo, dostali jsme se na obrázek Andrejky na obrázku 7.
Obr. 7
Jak vidíme, není nutné s obrázkem už skoro nic dělat. Fotka je možná trochu moc barevná, podle oblečení bylo počátkem ledna roku 2010 mrazivo a tak má Andrejka tvářičky červené od mrazu. Podle výrazu ve tváři vypadá nicméně spokojeně - fotografie má přinejmenším vypovídací hodnotu a o to v dokumentární tvorbě jde především!
Kouzla s filtry - předkrm
V této kapitole se ještě podíváme na doostření nikoliv klepnutím na ikonku bílého trojúhelníčku v liště s filtry (tak se oficiálně jmenuje druhá lišta shora), ale prostřednictvím nabídky na kartě "Filtry". Filtrům se budeme věnovat v další kapitole, zatím si vybereme nabídku "Doostřit", která nám otevře podnabídku Doostřit hrany, Doostřit, Hodně doostřit a Přeostřit.
Obr. 8
Program nabízí konkrétně zrovna ve Filtrech celkem velkou škálu úprav obrázků, které z fotografie dělají grafiku. Jeho tvůrci mohli právě doostření věnovat trochu víc práce a nabídnout možnost doostřit v procentech, jako je tomu v třeba Zoneru. Jsou obrázky, které potřebují doostřit jemně, o pár procent. V PhotoFiltru se obrázek doostří na přednastavenou hodnotu a někdy je to spíš na škodu věci.
Další možnosti nám nabízí postranní panel "Nástrojová lišta", což je na obrázku ten levý postranní panel. Umístit jej na jakoukoli stranu můžeme z panelu nabídek postupným klikání na: Nástroje > Předvolby > Nástrojová lišta a mřížka > Umístění nástrojové lišty - plovoucí, vpravo anebo vlevo.
Obr. 9
Zde máme nabídku na různé tvary výřezu - funkci šikmé šipky jsme si už popsali, pokud klikneme v červeně orámované nabídce na příslušný obrazec, dostaneme výřez tohoto tvaru - plátno neboli podklad ale bude mít čtvercový tvar a rohy tedy bílé. Tuto možnost můžeme využít v případě, když si potřebujeme označit třeba místo na mapě - v tomto případě příjezd na mnichovské letiště na webové mapě Google.
Obr. 10
Postup: kliknutím si vybereme tvar, zde konkrétně elipsu. Natáhmene ji kolem uvažovaného objektu a uvidíme mihotající se čárkovaný obrys. Myší provedeme pravoklik, vybereme hned první nabídku nahoře "Obrys a výplň výběru", na kartě s nabídkou zatrhneme okénko "Obrys", pod ním si vybereme barvu (červenou), v okénku vedle tloušťku čáry, kterou vytvoříme, klikneme si na náhled a pokud nám bude všechno vyhovovat, dáme OK. Ještě se potřebujeme zbavit mihotající čáry (teď už červené) a orámování elipsy, takže nahoře klikneme na nabídku "Výběr", z roletkového seznamu vybereme hned první příkaz "Skrýt výběr", klikneme a zůstalo nám pěkně pravidelně označené letiště v Mnichově!
Na posledním obrázku této kapitoly si ukážeme ještě jednu zajímavost. Bude to znít možná podivně, ale pomocí šipky - rybářského háčku se můžeme vrátit o několik operací jednoho obrázku zpátky. Pokud jsme si předtím každou úpravu uložili, nepřijdeme o nic. Pokud obrázek upravíme a uložit zapomeneme a budeme jej chtít zavřít ("Soubor > Zavřít" anebo "Ctrl + W"), anebo budeme chtít ukončit program (může se také stát, že na křížek ukončení programu klikneme nedopatřením), vybafne na nás dotaz z obrázku 11:
Obr. 11
Nejspíš nebudeme váhat a dáme OK. Obrázek se nám uloží pod stejným názvem. Jsou editory, které nás navíc upozorní, že soubor s tímto jménem už existuje a jestli jej chceme přepsat (podle toho poznáme, že jsme někde něco překoukli), PhotoFiltre se neptá a rovnou obrázek přepíše. Jestliže jsme ale ukládali včas a pravidelně, nemělo by k této situaci dojít.
Pozorný čtenář si všiml jakéhosi rozostření leknínu na tomto obrázku. Je úmyslné, použil jsem z nabídky "Filtry" filtr "Umělecké rozostření".
Další ukázky, co všechno (anebo skoro všechno) umí filtry si řekneme v dalším díle.
Page updated
Google Sites
Report abuse