Vodníci

Při popisu uměleckého díla jsme se naučili takové termíny jako 1., 2. a 3. plán, popředí, hlavní motiv a pozadí obrazu. Pak už nebylo těžké podle čteného popisu jednoho z Ladových obrazů nakreslit podobné vodníky. 

Josef Lada velmi rád kreslil již od útlého dětství. Když mu pan učitel nařídil, aby do notesu zapisoval, zdali zlobiví žáci splnili uložený trest, celý notes pomaloval kresbami a na daný úkol zcela zapomněl. 

První obraz, který ho velmi ovlivnil, visel na zdi v Senohrabech na zdi na nádraží. Byl to plakát od Mikoláše Alše. Na obrázku byl nakreslen sedlák, který držel v ruce ceduli s výzvou ke koupi losů, za ním stálo opuštěné stavení s holým stromem a několika vránami. Aleš se tehdy pro sedmiletého Pepíčka stal vzorem po celý život. 

Malý Josef pomáhal svému tatínkovi, ševci, a roznášel opravenou obuv zákazníkům. Za každý krejcárek, který dostal od cesty, si Lada koupil vždy kus papíru a tužky, aby mohl malovat. Ve chvílích, kdy neměl papír, kreslil malý Josef po čistém okraji novin, na potravinové sáčky nebo balicí papír. 

Zpočátku maloval tužkami, které si tajně půjčoval od otce, později se mu černobílé obrázky přestaly líbit, a tak se začal poohlížet po barvě. Nejprve ji nalezl na barevných obalech od cikorky, z níž smytou barvou vybarvoval hotové výtvory. Jednou objevil na poli žlutou a červenou hlínu, nabral si jí plné kapsy a tím potom vybarvoval všechny černobílé kresby, dokonce i ve všech kalendářích, které nalezl doma. Jako malý kluk si Lada doma zhotovil mapy, které zašpinil po vzoru školních a pověsil na zeď. 

To, že jeho osudem bylo malovat, bral Lada jako poslání a byl ochoten riskovat chudobu a hlad. Po vyučení na knihaře – zlatiče se mohl „pohodlně“ věnovat malování. Tím by měl zajištěný příjem. Ale on byl v té době přijat na umělecko-průmyslovou školu, a tak znovu žil ze dne na den a jen z toho, jestli mu nějakou kresbu otisknou v časopise. 

Zdroj: Josef Lada a kniha [online]. Praha, 2009 [cit. 2023-10-12]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/28398/130042746.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Richard Khel, CSc. 

Obraz Vodníka se nelíbil jenom nám, měl ho rád i básník Jaroslav Seifert, který o něm složil básničku. Ocitujeme alespoň kousek:

Na vrbě seděl shnilé zpola,

pokuřoval si v pohodě.

Když plival, velká tichá kola

rozvlnila se po vodě.

SEIFERT, Jaroslav. Chlapec a hvězdy. Vydání ve Vyšehradu druhé. Verše (Vyšehrad). V Praze: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-031-4. 

Zdroj obrázku: https://www.galeriekodl.cz/cz/galerie/detail.html?id_galerie=1386&id_aukce=21

V 7. třídě jsme si dokonce odhlasovali nejhezčího vodníka. Vyhrál ten, který je hned pod tímto textem. Ale nakonec jsme se shodli, že nejlepší by bylo vyrovnat všechny obrázky na sebe a dát jim všem stejně velký počet bodů, protože každý má něco do sebe.