Pokusy

CHLOROPLASTY

Provedení:

Z mechu měříku (Mnium) odtrhneme pinzetou jeden fyloid ("lístek") a přeneseme do kapky vody na podložní sklíčku. Přikryjeme krycí sklíčkem a pozorujeme mikroskopem. Do středu zorného pole mikroskopu umístíme buňky nepřeplněné chloroplasty.

Pozorování:

Při velkém zvětšení je někdy možno vidět přímé dělení chloroplastů v různých fázích. Při dělení se tělo chloroplastu začně prodlužovat a postupně ve středu zužovat, až se rodzělí ve dva chloroplasty.

Zjištění:

Chloroplasty podmiňují barvu všech zelených částí rostliny. Jsou většinou kulovité, vejčité nebo bochníčkovité. Je jich v buňce větší počet. Chloroplasty jsou významné tí, že v nich z anorganických látek vznikají organické

Pomůcky:

mech měřík, pinzeta, kádinka, kapátko, podložní sklíčko, krycí sklíčko, mikroskop

LEUKOPLASTY

Provedení:

Z dužiny oplodí pámelníku dáme část na podložní sklíčko do kapky vody. Přikryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme mikroskop.

Pozorování:

V buňkách vidíme leukoplasty nahloučené nejvíce kolem jádra. Jsou bezbarvé, většinou kulovitého tvaru.

Zjištění:

Leukoplasty se vyksytují převážně v neosvětlených částech rostlin, ve vnitřních částech stonku, v podzemních orgánech. Též v pokožkových buňkách a v některých plodech. Jsou významné proto, že se v nich hromadí zásobní látky. Nejznámější zásobní látkou je škrob, který se ukládá v leukoplastech často v takovém množstžví, že vyplňuje celý jejich vnitřek a zvětší i původní objem. Tím se leukoplast změní tak, že mluvíme o škrobových zrnech.

Pomůcky:

oplodí pámelníku, pinzeta, kádinka, kapátko, podložní sklíčko, krycí sklíčko, mikroskop

OBSAH VODY V ROSTLINÁCH

Provedení:

Z každého rostlinného druhu odvážíme 10g hmoty. Části rostlin osušíme.

Pozorování:

Stupeň sušení zkusíme několikrát stisknutím rostlinné části mezi palcem a ukazováčkem. Úplné suché rostliny se lámou již pri slabím tlaku. Takové rostliny již také nemění svou váhu.

Závěry

Úbytek vody vyjádříme v %. Lze použít této tabulky

Pomůcky:

kahan, drátěná síťka, nůžky, trojnožka, váha, části různých rostlin

MNOŽSTVÍ POPELA V ROSTLINÁCH

Provedení:

10g suchých částí rostlin rozetřeme v třecí misce. Vzniklou drť žiháme v porcelánovém kelímku. Po schladnutí zvážíme. Zapisujeme do tabulky

Pozorování:

Silným zahřátím ústrojné složky sušiny zuhelnatěji. Uhlík při dalším žihání shoří na oxid uhličitý. Zbude rostlinný popel, který obsahuje nerostné látky.

Závěry

Pro řešení některých důležitých fyziologických a praktických otázek výživy rostlin je potřebná analýza rostlinného popela.

Pomůcky:

třecí miska a tlouček, porcelánový kelímek, triangl na kelímek trojnožka, váha, části různých rostlin

STANOVENÍ pH ROSTLINNÉHO POPELA

Provedení:

5 ml destilované vody a rostlinný popel důkladně protřepáváme jednu minutu a potom přefiltrujeme.

Pozorování:

Do filtrátu namočíme indikátorový nebo lakmusový papírek. Rostlinný popel má pH větší než 7 (je zásaditý)

Pomůcky:

zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, pipeta, filtrační papír, rostlinný popel, lakmusový papír, destilovaná voda

Zjištění:

Reakce se vysvětluje obsahem zásaditých kovů. Stupeň zásaditosti popela je u rostlinných druhů různý.

Page updated

Google Sites

Report abuse