(1).Ako v meste Bohov, v Asgarde Irijskom,

na sútoku svätých riek Irija a Omi,

vedĺa Veĺkého Kapišta Inglie,

pri Svätom kameni Alatyr,

zostúpila z nebies Vajtmana, svätá loď...

Velká žiara a plameň ju obklopili,

keď zostupovala na Zem...

............

(10). Vlečení svojimi skutkami,

v honbe za ich plodmi,

oni pokračujú na ceste v tomto smere

a nepremáhajú smrť...

Namiesto snahy dosiahnuť správné ciele,

ako Svedomie ľudia nazývajú,

Dieťa Ľudské, narodené na Midgarde,

sa začne točiť v Kruhu pöžitkov a

na tejto ceste ho smrť očakáva...

Svaté písmo slovanů

A tehdy vyslovili naši žreci mudrci starost o osud Véd. Pravili, že nám nesmí býti nikým ukradeny, máme-li naše Berenděje a Bojana.

Bus I, 2:2

Tuto Velesovu knihu zasvěcujeme našemu Bohu, který je naším útočištěm i naší silou...

I šli jsme m naším Bohem a začali Ho velebiti:

— Buď pochválen dnes jako v budoucnu a na věky věků!

Toto slavnostně pronesli kouzelníci. Potom odešli a vrátili se zpět.

Rod IV, 1:1

Velesova kniha je Svatým písmem Slovanů. Byla vyřezána do bukových desek novgorodskými veleknězi v 9. století našeho letopočtu a je věnována bohu Velesovi.

Tato kniha popisuje dějiny Slovanů a mnoha jiných národů Eurasie od dob „Praotců“ (20 tisíc let př. n. 1.), a rovněž od dob historických, za jejichž začátek je považován počátek 1. tisíciletí před naším letopočtem, až do 9. století našeho letopočtu. Odkrývá se před námi duchovní vesmír starých Rusů. V této knize jsou obsaženy zkušenosti mnoha tisíciletí duchovních hledání, bojů, vítězství a porážek mnoha národů, obývajících Eurasii. Velesova kniha je jediné evropské Svaté písmo, které se nám dochovalo až do současnosti.

Ze svatých knih starých Řeků a Římanů, jako jsou Orfeovy Rapsodické Teogonie, díla Museionu, nebo Sibylliny knihy, se nám toho příliš nedochovalo. Antické mýty a svaté dějiny známe z volných převyprávění starověkých autorů. Dochoval se skandinávský epos, sestavený ve 13.. století, písně skaldů: „Starší Edda“ a „Mladší Edda“. Ze svatých knih druidů zbyly pouze mladší irské pověsti.

Velesova kniha zaujímá v této řadě mimořádné místo, neboť je to kniha psaná pohanskými veleknězi, a proto se její text řadí k nejstarší evropské tradici. Ovšem nikoli pouze Evropské. Vyprávění o pravlasti ve Velesově knize mají mnoho společného s pověstmi staroindických Véd a staroíránské avestské literatury. Pověsti o zakladatelích rodu ve Velesově knize jsou totožné rovněž s biblickými legendami o patriarších.