S rodem úzce souvisí to, co bývávalo Slovany nazýváno jako "Rodolad". "Rodolad" je starodávné slovanské védské umění, které naši předci, Árijci-Tripolci používají, aby si vytvořili prostor harmonie a lásky všude tam, kde se rozhodli usadit se a žít. To právě Rodolad učí člověka, aby byl zdrojem lásky a pořádku ve světě. Proto se mu také učili především ženy, považované tradičně za strážkyně Rodu, za ty, na kterých hlavně a nejvíce záležel mír a štěstí rodiny. A Slovanské dívky a ženy se toto vše dozvěděly již velice záhy a umění "rodoladu" tak bylo tím prvním,čemu se postupně s tím, jak odrůstaly svému dětství, naučily. Věděly, že existuje umění „Vesty“, které je dosud zachováno coby „Vastu šastra“ v Indii, nebo „Feng Shui“ na území Číny, kam ovšem tyto znalosti přinesli Árijci. Každá Slovanská dívka "Vesta" se tak po svatbě stane manželkou svého muže – bereginí.
Lze zcela jednoznačně rozlišit dva kořeny slova "rodolad": „Rod“ a „Lad“. Interpretace významu staroslovanského pojmu „Rodolad“ je ukryta, a přesto zřetelně naznačena ona vzájemná souvislost dvou slovních kategorií, které jsou mimochodem dodnes velmi cenné pro každého člověka. Takže Rodolad je vlastně starobylé slovanské umění o tom, jak vytvářet „Lad“ mezi všemi představiteli „rodu“ a rodů (národů), žijícími v „Ladu“ se všemi ostatními rody (národy) na celém světě.
Bůh Rod je ve Slovanském tradičním pojetí a významu Počátek, Prarodič a Stvořitel všeho existujícího, zjeveného a nezjeveného, živého a neživého, Nejvyšší Všemohoucí, vše jediný Bůh. On se Rodí a On je přítomen ve všem, je Základem všeho. Proto můžeme směle říci: „Já jsem Rod“ a nebude to ani pýchou ani sebeklamem, protože vše a každý z nás je částečkou Věčného a Nekonečného, Rodícího a Zanikajícího, což je Rod Nebeský. Prastarý bůh převeliký Rod Nebeský je navíc stále živý a mezi námi, ač třeba skryt před zraky všednosti, jeho jméno totiž dosud stále žije v mnoha běžně používaných slovech, jako jsou například: rodič, rodný, rodit, Rodina, národ, příroda, odrůda, úroda, nebo rusky rodnik (česky pramen, zdroj) atd. V současné době je slovo „rod“ v běžné řeči chápáno pouze jen jako „příbuzní, předkové, potomci.“ Jako by se kdosi, nebo cosi velice pečlivě staralo o to, aby skutečný a původní význam tohoto slova byl zcela zapomenut. Naštěstí se tak nestalo, čehož zjevným důkazem je tento příběh, nazvaný "Kronika Ohnišťanů", který, ač je zcela pouze jen literární fikcí, přesto by mohl být i skutečnou kronikou našeho Rodu. Fikcí je totiž jen příběh, Bohové, předkové, a naše prastaré, tedy naše skutečně rodné vědění .- védy, ti jsou ovšem skuteční. A Převeliký Rod Nebeský je především, a hlavně naše vlastní tvořivá, tedy něco vytvářející síla, obecně nás vyzývající k životu a k bytí v přítomnosti. Našim Bohom věčná sláva!
Starodávné slovanské legendy nám říkají, že tento Všemohoucí Bůh Bohů – Rod, se nám projevuje ve svých dvou základních podobách. V té první podobě, coby ve své ženské inkarnaci – se objevuje v podobě Matky všech světů Lady, (Venuše, Živy, Vesny), kterou obdaruje schopností a uměním vytvářet okolo sebe harmonii, tedy Rodolad. Dal jí část své síly a znalostí, aby mohla svou láskou naplnit celý vesmír a vytvořit cosi jako všeobecné štěstí.
Ve své druhé, poněkud drsnější podobě, tedy v podobě Rodosvěta, dal své mužské tváři a projevu, podobu Otce světů – Svaroga, aby se svým Ohněm a Zářením projevil coby Vesmír v jeho iluzorně „hmotné“ podobě. Od té doby tak každý „Otec tvoří“ a „Matka ladí“ (harmonizuje) veškeré bytí. Před mnoha tisíci lety se Svarog a Lada inkarnovali na zemi, aby naučili lidi, potomky svých dětí – Rodolad a Rodosvět. Od té doby jsou tyto dva základní principy, tedy skrytá síla (energie) a základ (struktura) dvěma základními stavebními kameny filozofie a poznání nejen třeba u pravoslavných volchvů, ale nalézáme je i v podobě „stromu života“ v tajném učení kabaly, u gnostiků, ve filozofii starých Sumeřanů, Egypťanů, Mezopotámců, Peršanů, v budhismu i v hinduismu. Takže Otec Svarog, tedy Nejvyšší Bůh hmotného světa, stvořil Vesmír a jeho žena, Matka Bohů Lada, jej naplnila Láskou a harmonií, což je ostatně velice dobře vyjádřeno ve slovech jako je „ladný, ladně, plynule (rusky складно), dohodnout se (rusky пола́дить), pacičky (rusky ла́душки)“ a v mnoha dalších.
Stejně tak, když každý muž vytváří svět své rodiny, staví dům, a svoji tvrdou prací pro ni získává blahobyt a pohodlí, tak i jeho žena, neboli beregině, zajišťuje v rodině pořádek a stará se o její obživu, tedy dává svým konáním lad všemu tomu, co její manžel v potu tváře vytvořil. Starodávné pověsti nám tímto způsobem vlastně říkají, že Bůh Bohů Rod, který se projevil ve své ženské inkarnaci jako Bohyně Lada, takovou ženu obdařil skrytou silou a uměním vytvářet rodinnou pohodu a harmonii, zvanou tehdy Rodolad.
Slovanský Rodolad je ovšem také umění porozumět všem našim základním vzájemným vztahům s nejrůznějšími Božskými silami působícími v projeveném Vesmíru, které se na naší Zemi (našimi slovanskými předky nazývanou Mitgard) projevují například v podobě přírodních živlů, tedy jako oheň, voda, vzduch či země a vytvářením vesmírného prostoru, který je ve své existenci sjednocuje. Rodolad znamená ovšem i „zázračné“ umění navodit si pořádek ve svém běžném, všedním každodenním životě, a tím dávat soulad celému svému Rodu. V době, kdy žena „harmonizuje“ rodinu, tak její muž vytváří jejich rod, tyto jednotlivé rody pak vytváří společnost (národ) a tato velká společenská uskupení, tedy národy, pak společně vytváří v rámci společně obývaných územních celků jednotlivé země, státy.
Rodolad je také o porozumění, a hlavně i o praktickém dodržování a provádění našich tradičních „rodových“ svátků. Je to tedy hluboké porozumění světu našeho domova, které nám dává znalost o tom, jak náš domov dále budovat, posilovat a udržovat ho v souladu s proudy okolního světa. Rodolad je také o porozumění naší vlastní rodině, znalost, jak ji vytvářet a budovat v ní vztahy, jak vychovávat vlastní děti, ale třeba i jak lze rozvíjet své magické schopnosti. Je to dovednost komunikovat a žít v souladu s veškerými energiemi světa (s Bohy). Rodolad nám také může pomoci lépe pochopit sama sebe, najít svou pravou lásku, svou „hvězdnou“ polovinu a své skutečné a odpovídající místo ve společnosti, potažmo ve světě. Zdraví, naše vnitřní síla, rozpoložení našeho ducha, ale také míra životního úspěchu, to vše přímo souvisí s dodržováním pravidel Rodoladu. Po zvládnutí tohoto umění objevujeme pro sebe Boží plán Stvořitele a stáváme se jeho aktivním spolutvůrcem, stáváme se skutečným vládcem našeho osudu, ale života a jeho prostoru. Toto je také jeden z důvodů, proč se naše skutečná, tedy pravá vůle, musí nutně skládat i z vůle našich předků.
Kombinace moderních psychologických přístupů a starodávných znalostí našich předků, uložených v naší „rodové“ (genetické) paměti, nám umožňuje ještě hlouběji porozumět podstatě vzájemnému vztahu mezi mužským a ženským zdrojem, odhalit náš vlastní duchovní potenciál, a stát se proto jak šťastnějšími muži, tak i ženami. Ten, kdo ovládá toto umění, udržuje duchovní spojení s kořeny svého rodu a přijímá požehnání a sílu rodu prostřednictvím kontinuity generací (pokolení) v rodině, prostřednictvím lásky a rozvoji v životě, odhaluje svůj božský potenciál. Takové rodiny jsou skutečnými nositeli duchovní síly národa. Šťastná rodina je tak základem silného a prosperujícího rodu, a jednotlivé prosperující rody společně pak zajišťují rozkvět „rodné“ vlasti.
https://www.tartaria.sk/zaklady/nasi-predkovia/68-prikazania-boha-striboga
https://www.tartaria.sk/zaklady/nasi-predkovia/67-prikazania-lady-bohorodiky
Агафия Ликова - Agafia Likova - Staroverec ze Sibiře, kde zcela sama prožila 40 let. Naprosto sama, do nejbližší civilizace, kde je ovšem pouze vysílačka, jinak nic to má 300km po řece, sjízdné ovšem jen několik málo měsíců v roce. K nejbližšímu obchodu, lékaři atd. je to z místa, kde zcela sama žije, 1600km souvislého divokého lesa. Agafia používá ještě starý Slovanský kalendář, tedy má rok 7528. Letos oslaví 75 narozeniny. Objevili ji tam ruští geologové na expedici do Sibiře v roce 2008. Po 40 letech samoty v srdci divočiny ji nalezli psychicky a fyzicky zcel ZDRAVOU, VE VÝBORNÉ DUŠEVNÍ POHODĚ. Celých čtyřicet let strávila pouze prací na přežití a neustálými modlitbami. Dokument je v ruštině s anglickými titulky. Jejím hlavním a stálým jídelníčkem byly brambory (ty jediné si dokázala vypěstovat v množství dostatečně velkém, aby s nimi vydržela přes zimu, a pak ryby, které v řece chytala do speciálně vyrobených pastí.
Letos máme rok 7528 od Uzavření Míru v Hvězdném Chrámu. Co to znamená? Proč byl násilně zaveden Gregoriánský kalendář, který má nový rok 1.ledna a počítá se od narození Ježíše Krista, místo našeho tradičního počítání, kdy nový rok začínal vždy podzimní rovnodenností? Vše a víc o Slovanském kalendáři naleznete ZDE.