Živý pramen - "PRAKTICKÁ" Slovanská magie:

Příprava "svaté vody"

Voda je základním stavebním prvkem našeho planetárního biologického skafandru - těla. Vklouzli jsme do něj v okamžiku početí a od té doby roste s námi, s námi vyroste, zestárne a nakonec zemře. A my, nepozemský nebiologický kvantový multidimenzionální vesmírný organismus se vrátíme domů, abychom dle neměnných spravedlivých pravidel Konů Vesmíru a Karmy obdrželi další l"lekci ze života" další planetární "bio-skafandr" - narodíme se znova do dalšího nového těla. A jestliže naše inkarnace opět proběhne na naší planetě Mitgard Zemi, tak i náš další soukromý skafandr bude opět z převážně většiny z VODY...

Mezinárodně proslulý japonský badatel " Masaru Emoto " a jeho tým, dělal pokusy s vodou, jejíž krystalizace byla fotografována pod mikroskopem. Nejprve se mělo pouze prozkoumat, jak odlišná může být kvalita vody přímo z pramenů oproti vodě na dalších místech vodního toku po všemožných znečištěních. Pak na vodu nechal působit hudbu, různé styly od klasiky po hardcore a techno, vystavoval vodu působení informace v podobě slova napsaného na láhev, nebo k vodě hovořil, mile, láskyplně, nebo naopak zle. Emoto užasl nad výsledkem:

Některé krystaly byly " nádherné" , jiné " ošklivé ".

Po nějaké době badatelé zjistili, že na schopnost krystalizace nemá vliv pouze znečištění vody, nýbrž že na vodu zásadně působí i různé myšlenky a nálady. Dostáváme skutečné důkazy o tom, že lidská " vibrační energie " - myšlenky, slova, ideje a hudba - ovlivňují molekulární strukturu vody, stejné vody, která tvoří více než 70% hmoty lidského těla a pokrývá stejné množství naší planety.

Voda je jediný zdroj všeho života na této planetě, jeho kvalita a celistvost jsou životně důležité pro všechny formy života. Tělo je velmi podobné houbě a je složeno z bilionu komůrek, které obsahují vodu. Kvalita našeho života je přímo spojena s kvalitou vody. Voda je velmi tvárná substance. Její fyzický tvar se snadno přizpůsobuje jakémukoliv prostředí.Ale její fyzický vzhled není jediný, který se mění - molekulární tvar se také mění.

Energie vibrací okolí změní molekulární tvar vody. V tomto smyslu má voda nejen vizuální schopnost odrážet okolí, ale odráží své okolí také na molekulární úrovni. Pan " Emoto" zdokumentoval tyto molekulární změny ve vodě pomocí jeho fotografických technik.Nechá zmrznout kapičky vody a poté je zkoumá v temném prostoru mikroskopu, který má schopnost fotografovat. Jeho práce jasně demonstruje odlišnost molekulární struktury vody a vliv okolí na strukturu vody.

Sníh padá na Zemi po více než několik milionů let. Každá sněhová vločka, jak nám bývá sdělováno, má jedinečný tvar a strukturu. Po zmrznutí vody a vyfotografování její struktury, získáte neuvěřitelnou informaci o vodě. " Masaru Emoto " napsal nádhernou knihu s fotografiemi - „ Léčivá síla vody." Pokusy trvaly roky, a zjistilo se například, jak „ otřeseně “ voda vypadala po zemětřesení. Ale už krátce poté, co přišla pomoc pro oblast postiženou zemětřesením, se zase " zotavila ". Hezčí krystaly se vyvíjejí i tehdy, když si nějaká oblast uvědomí katastrofální stav životního prostředí a podniknou se kroky znečišťování zamezit. Badatelé pak dělali pokusy s různou hudbou:

Účinky skladeb " heavy metal " byly jednoznačně " destruktivní ". Zatímco" klasická hudba " Beethovenova, Mozartova či Bachova tvořila " nádherné krystaly." Slova vytištěná počítačem se nalepila na sklenici s destilovanou vodou:

Slova jako: „ ty blázne “ nebo „ je mi z tebe nanic “, měla za následek velmi " ošklivé formy" . Zatímco: „ děkuji “ zase vyvolávalo " překrásné krystaly ", přičemž se zkoušely i různé jazyky, s různými výsledky.

I výrazové odlišnosti vykazovaly různé výsledky.

Strohý příkaz: „ Udělej to! “ je očividně " destruktivní ", na rozdíl od výzvy učinit to společně: „ Udělejme to. “

Stále jasněji se ukazovalo, že voda reaguje na myšlenky: Už jen myšlenka - že voda je " nádherná " , vyvolala " krásné krystalické struktury ". Zatímco " negativní myšlenky " vyvolávaly velmi " pusté tvary ". Voda reaguje i na obrazy:

Destilovaná voda, která jinak netvoří zvláštní struktury, " tvořila nádherné krystaly" , když byla postavena na obrázek " usmívajícího se děťátka ".

Převzato a více zde: http://www.prirodnienergie.eu/voda/tajemstvi-vody/

Voda, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. JEjí chemický vzorec je H2O. Spolu se vzduchem, resp. pozemskou atmosférou, tvoří základní podmínky pro možnost existence života na Mitgard Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném jako led nebo sníh, v kapalném jako voda a v plynném jako vodní pára.

Voda je jeden ze čtyř základních elementů (spolu se vzduchem, ohněm a zemí jenž se symbolicky spojují mocným znamením pentagramu ovládaného duchem, coby nezbytný pátý element umožňující vytvořit projevený svět. Voda projevuje zajímavé vlastnosti ve spojení s různými zvukovými frekvencemi, které na ní působí, ať již to jsou hudební tóny, nebo mluvené slovo, jak zjistil Japonský vědec Masaru Emoto na základě svého výzkumu krystalizace vody.

Jak si tedy připravit skutečnou "svatou vodu" dle návodu našich slovanských předků?

Vezmeme si jakoukoliv skleněnou nádobu, džbán, sklenici, zavařovačku apod. a naplníme ji čerstvou, čistou a nejlépe pramenitou vodou z nějakého lesního či horského pramene či studánky. V nejhorším případě použijeme vodu balenou nebo vodu z kohoutku. Lepší je pochopitelně voda pramenitá. Velice vhodná a žádoucí je přítomnost jakýchkoliv dětí při výrobě svaté vody. Naprosto nevhodné je naopak použití vody s bublinkami.

Pak je potřeba do vody ve skleněné nádobě vložit nějaký opravdu stříbrný a perfektně očištěný předmět. Na stříbře by neměli být nikde vidět žádné načernalé skvrny. Předmět může být jakýkoliv, řetízek, naušnice, stříbrná lžička nebo knoflík. Stříbrný předmět nejprve důkladně očistíme (nejlepší je to udělat starším kartáčkem na zuby a zubní pastou, pak předmět důkladně omyjeme pod TEKOUCÍ vodou a vložíme do sklenice. Tu pak i se stříbrným předmětem uložíme za okno, počkáme až bude svítit slunce Jarilo, a na jeho hřejivé a životadárné sluneční paprsky. Zanecháme vodu svému osudu, nejlépe na místě, kde na něj bude svítit Jarilo slunce celý den. Důležité je dát vodu z okna pryč před jeho západem. To je podstatné, chceme-li mít vodu nabitou energií slunce. Vodu lze nabíjet stejným způsobem i temnou, noční energií stříbrné luny.

Ve správně nabité svaté vodě se začnou dělat drobné bublinky. Čím je voda nabitější, tím jich bude více.

Vzpomeneme-li si a nabereme si vodu k posvěcení před či na "svátek páně" budou její léčivé vlastnosti mnohonásobně účinnější. Nejúčinnější vodu získáme každý rok v lednu a to 18.1. po celý den a 19.1. ráno.

Účinek nabíjení a tím pádem i celkovou "léčivost" vody lze zesílit, když k vodě hovoříme. Hymnus - Obrátenie k bohu Perúnovi je nejvhodnější, ti kdo umí Rusky a hymnus k vodě řeknou v ruštině, dosáhnou ještě lepších výsledků:

Slovanská obřadní magie.

Magie je jednou z přirozených lidských schopností a my lidé, ji máme všichni vrozenou. To, že nejsme schopni ji používat souvisí s mnoha různými faktory, nejvíce asi s nedostatkem sebereflexe, neschopností objektivní introspekce, s vlastní důležitostí, se zajetím v popisnosti způsobující ztrátu schopnosti vnímat a cítit, s nedostakem intuice a s nedostatkem volné životní energie, životní síly, tedy Živy nutné pro magické konání. Magie je schopnost člověka ovlivňovat projevený svět v souladu se svým záměrem. Tedy, aby mu šla realita tak trochu "na ruku".

Výborně zpracované informace o skutečné Slovanské obřadní magii naleznete ZDE.

(Stránky jsou ve slovenštině)

Každodenní adorace (pozdravy, oslavy, uctívání)

hlavních Slovanských božstev:

Abychom mohli využívat tradičních principů klasické západní magie v magii "slovanské" museli jsme nejprve vybrat sedm "nejdůležitějších" božstev Slovanů a přiřadit je sedmi dnům, planetám atd.což je postup využívaný západními mágy po tisíce let. Potom dostaneme jasné povědomí o tom, jaká božstva se mají daný den uctít (adorovat). Vlhkou Matku Zemi adorujeme každý den, můžeme využít například následující formuli:

Vlhká Matko Země, Ty nejmilosrdnější nositelko a matko nás všech, tebe uctívám každým dnem. Nechť každý můj krok je vzdáním mého díku. Clím te, Matko Syra Zjemljo, a ctím i kameny, rostliny, zvěr a veškeré fyzické stvoření. Taktéž království čtyř živlů nechť ode mne přijmou mé pozdravení.Buď pozdravena Vlhká matko Země! Děkuji ti za život svůj i životy všech ostatních!

Denní adorace provádíme na základě těchto korespondencí:

pondělí Luna Mokoš voda číslo 9 (a jeho násobky) bílá barva

úterý Mars Svarožič oheň číslo 5 (a jeho násobky) červená barva

středa Merkur Veles země,voda číslo 8 (a jeho násobky) modrá, tyrkysová

čtvrtek Jupiter Perún voda číslo 4 (a jeho násobky) fialová, růžová

pátek Venuše Lada vzduch číslo 7 (a jeho násobky) světle zelená

sobota Saturn Prove země číslo 3 (a jeho násobky) černá barva

neděle Slunce Dažbog oheň číslo 6 (a jeho násobky) žlutá, zlatá

Pondělní adorace Mokoš:

Pondělí Paní Mokoš, lunární bohyně ženskosti, úrodnosti, plodnosti a kouzel. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízni. Nechť se v životě setkávám s hojností, nechť si zachovám hravost dítěte, nechť ženskost mé duši není cizí, nechť kvetu zdravím a vitalitou. Nechť pramen mé sexuality nikdv nevyschne. Buď přítomná v mém životě, dovol mi poodhalit temná tajemství. Ctím tě, žádoucí bohyně plodnosti!

Úterní adorace Svarožiče (martický aspekt Perúna):

Úterní Ohnivý Svarožiči, ty nezlomný pane železa, plamene a války. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízni. Nechť vynikám tvojí odvahou a kuráží, nechť je má vůle shodná s vůlí tvou a vůlí mého rodu a zcela nezlomná. Nechť vyhraji každý boj, pokořte své soky. Nechť nepoznám slitování s těmi, kteří si ho nezaslouží. Buď přítomný v mém životě a kladivo tvého hněvu nechť rozdrtí všechny mé nepřátelé. Ctím tě, hrozivý bože války!

Středeční adorace rohatého Velese:

Mocný Velesi, inspirátore magie, pane obchodu, lesů, cest a básní. Vládce podsvětí. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Nechť vydaří se mé cesty, nechť vždy ve správný čas najdu vhodná slova, nechť kvetou mé obchody, nechť je moje inteligence rychlá a pohyblivá jako vítr. Nechť ty a já jedno jsme! Ctím tě, mocný rohatý bože!

Čtvrteční adorace Perúna (jupiterský aspekt Prabog Perúna):

Nebeský Perune, nejvyšší z bohů, pane blesku, mužnosti, inspirace a soudnosti. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Nechť jsem udatný a mužný, nechť má moudrost roste, nechť jasný blesk intuice ozáří mé čelo. Ctím tě, nejvyšší z bohů!

Páteční adorace překrásné Lady

Překrásná Lado, nádherná milosrdná Venuše, ty která přinášíš Jaro do životů našich, ty nejkrásnější bohyně lásky, krásy, ladnosti a harmonie. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Buď v mém životě přítomná ve věcech citů a ochraňuj je. Nechť jsem láskyplný a jemný, nechť má duše stále víc kvete krásou, nechť žije v harmonii a ladnosti. Ctím tě, překrásná bohyně lásky!

Sobotní adorace přísného Proveho

Prove, ty spravedlivý a přísný bože soudu, trestu a spravedlnosti. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Nechť skrze omezení poznám svobodu. Nechť mne utrpení vychová ke zbytečnosti trestu. Nechť všechna přísnost, která mne postihne, přinese své plody. Ctím tě, přísný bože sudby!

Nedělní adorace Slunečního Dažboga

Zářivý Dažbogu, planoucí bože Slunce a života. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Nechť jsem vždy hrdě vzpřímený, vítězící a úspěšný. Nechť je můj život odrazem tvé záře. Nechť mé srdce hoří tvým plamenem a tvá jednotící síla vládne mé duši, nechť Ty jsi Já! Ctím tě, vznešený bože Slunce! Praboh-Perune, prvotní jednoto stvoření, k tobě nechť směřuje každý můj Čin, každá má myšlenka a slovo. Ty jsi cílem mého žití. Nechť se ti tedy dnes přiblížím tou největší možnou měrou!

Na tomto místě je zapotřebí čtenáře upozornit, že v konstrukci sedmí astrálních invokací se vychází z tradičního přiřazování planetárních vládců ke dnům týdne. Protože jsou slovanská božstva většinou konglomeráty různých planetárních sil, nedá se přesné určit den jejich slavení. Například Mokoš, jako bohyni Luny a ženskosti, byl Slovany původně zasvěcen pátek a ne pondělí, protože venušinské a lunární síly v ní splývaly. Každý praktik si proto může uspořádání těchto invokací upravit podle svého systému. Pří zdravení Země by měl vzývající vyjádřit tento pozdrav také vhodným gestem, například pokleknutím na jedno koleno a složením dlaní na zem. Astrální invokaci zahajuje a ukončuje znak božstva. Adoraci Praboh-Peruna je vhodné doplnit individuálním gestem vyjádření Jednoty.

Mokoš - pokrčené ruce vztyčené před prsa dlaněmi vzhůru

Svarožič - ve 45 stupňovém úhlu zdvižená pravá ruka nad hlavu silně zatnutá v pěst

Veles - pozdvižená pěst se vztyčeným malíčkem a ukazováčkem (známý "paroháč")

Perún - nad hlavu vztyčená ruka zatnutá v pěst, ohnutá v lokti

Lada - dlaně přeložené křížem na hrudi

Prove - tah dlaně ve vertikálním směru přímo před středem těla

Dažbog - obě ruce vztyčené co nejvíce nad hlavu

Každou adoraci můžeme zahájit i ukončit slovanským rituálem (kabalistického) kříže:

Pravou rukou začínáme v levé části čela, spojeným palcem a ukazováčkem (špetka) se posuneme na střed čela čela a pomalu sjíždíme k srdci, přitom intonujeme (hluboce, jako mantru): Prabóoóóg Perúúúúún, sjíždíme dále dolů do oblasti genitálií a intonujeme: Matká Syrráááá Zemljá a u genitálií pohneme rukou vpravo. Pravou rukou začneme kousek pod levým ramenem, jedeme kousek vzhůru (spojený palec a ukazovaček do "špetky") pak jedeme vodorovně směrem k srdci a intonujeme: Čiernóóó Bóg mineme srdce a plynule pokračujeme k pravému rameni intonujíce při tom: Bieéélóóó Bóóóóg a zakončíme pohybem směrem zhůru stále se znamením (mudrou) špetky.

Invokace (volání) slovanských božstev:

Volání lunární paní Mokoš

Vznesená MokoŠ, paní západu, co zjevuješ se v lunárním světle. Bohyně plodnosti, co z prsů svých napájíš všechny své dítky. V západních krajích čekáš, tam, kde Čas se ztrácí. I temná umíš být, tajemná a děsivá. Luno, vládkyně přírody.' Všechny vás objímám v náruči mé měkké. Vlhká a plodná jsem, avšak na odvrácené straně... Tam hrůza znát mne. Vládla jsem věkům prastarým a moje vláda opět nastává. Ze mne všichni vzešli, ke mně se navrátí. V objetí splýváme tak pevném, že jedním stáváme se. Vlhkost a teplo mateřské v jedinou podstatu se mění. A proniká vším. Je vším. Pouť za mnou jsi tedy podstoupil, protože za mnou se chodí. Objetí naše vzájemné je. Nechť nikdy tedy nepoleví!

Volání bojovného Svarožiče

O Svarožiči plamenný, já vzývám tě a zdravím! Nebeský kováři i bojovníku zdatný, co v ohni hořícím přítomen jsi. Mocí zuřivosti své kováš svět. Nositeli plamene, smrtonosný Svarožiči! Už volat mne je nebezpečným. Pozornost moje čepeli je. Poháním svět vždy kupředu. A život smrtelníka lhostejným mi je. Byť raději krev mám, když červená, horká tryská! Plamen vojny a sváru je ozvěnou kroků mých. Prociť tu zuřivost v žilách svých. Tvoje nechť srdce bije tepem mým. Ciť moji sílu, zkřiv tvář a prsty zatni do drápů! Já žiji v tobě, ty ve mně. Tak cíl plameni tomu rychle dej!

Dosáhni všeho, kráčej vpřed. Tak svazek náš potvrdíš. Posvěť ho krví. A potom vždy, když prsty zatneš, zkřivíš tvář, přivřeš vička jen, moje oči otevřeš!

Volání rohatého Velese

Mocný Velesi, pane magie a slova. Rychlý, pohotový, všudypřítomný jako vítr. Rohatý bože, vládnoucí moudrostí jasu a temna. Pobýváš v temném podsvětí. Tam tvoje moc dřímá. Držiteli tajemství! V podsvětí i lesích temných přebývám. A ty, co vstoupí, různě obdařím. Některé zmatu, už nikdy cestu nenajdou. Jiné vyzdvihnu, obdařím mocí. Jsem hrozivý i nápomocný. A jsem to já, kdo vládne. Ve vzduchu jsi a do mne vplynuls. Já cítím tvé bytí v sobě. Již nerozdělí nikdo spojení naše. Však magie ho posvětí. Spolu s řečí, co společná je. Nikdo nás víc nerozdělí. Ty a já jedno jsme.

Volání bleskovládce Peruna

Nejvyšší z bohů, co blesku vládneš. A ohni též. Máš pevnou ruku, i tvrdý umíš být. Vládce bohů. V nebeském paláci svém bdím. Nocí í dnem. Nad vším, co děje se. Tam, kde nepřítel můj povstane, ohnivým bleskem ho srážím. Ti, co za mnou kráčejí, moji sílu mají. Rozvážnou moudrost též. Ukázněnou myslí spojujeme se spolu. Kolo točí se. A potom blesk se snese. Čelo osvítí. Tak poznáváme se. Blesk své mysli vrhni, posvěť spojení naše. Mé nepřátelé pokoř!

Volání nádherné Lady

Překrásná Paní, co krásou a jemností záříš. Láskou, krásou i harmonií vše naplňuješ. Spojuješ rozdělené, přinášíš harmonii. Překrásná Paní, ty vyzdvihuješ k nebesům. Sladká vůně květů růží se z tebe line. Jsi opojná! Sladkostí svou mámím. A jemností též. Jsem dárkyní všeho. Avšak vše umím též brát. Jsem štěstí i postrach, tak pozorný bud. Polibky mými zavírám víčka. S lehkostí pavučin ovíjím se. Jedním se stáváme. Splýváme spolu v jemně sladkosti. Spojení v harmonii. Spojení v extázi. Tak mne líbej na mé třešňové rty. Posvěť spojení naše. A varuji tě, buď bdělý. Líbej!

Volání přísného Proveho

Pane severu a chladu. Ty odměřuješ čas i skutky. Často trestáš. Ba spravedlnost je v tvé přísnosti. Nedáš se koupit a neoklame nikdo tvůj zrak. Hrozivý soudce! Trestám. Necítím nic. Ten, kdo tajemství mé odhalí, pochopí, že i sladký jsem. Já nepravím mnoho. Vstup do mne navzdory strachu mému. / tvé brány překonat musím. Tak jedním staňme se. Chlad tvůj je mrazivý. Omezení jménem druhým. Čas, život a sinrl. Zři svět pohledem mým. Odvahu, sílu k tomu najdi. Kráčej cestami mými. Nechť jedno jsme.

Volání slunečního Dažboga

Ó Dažbogu vznešený, já vzývám tě a zdravím! Nositeli světla i života, co každé ráno z východního paláce na cestu se dáváš. Tažený dvanácti ohnivými koňmi, tvůj zlatý vůz po celý den září. A jeho záře zůstává, i když paláce západního překročíš brány. Tvůj cyklus nikdy nekončí. Jsi dárcem života, sluneční Dažbogu! Jest pravda, já dárcem jsem. Tepla, světla i života. Řídím běh věcí, vše ve světě mi podléhá. Koloběhem mým svěřuji velká tajemství. Ráno jsem dítě. V poledne muž. K večeru stařec. O půlnoci záhada. Ty, co mne vzýváš, bud' ve mně, já v tobě oči otevřu! Tvůj dech je nyní dechem mým. Plameny naše spojily se. A jediným jsou. Tak prociť mne jako já tebe. Nechť naše cesta společná jest. Vezu se klenbou nebeskou. Království dvanáct prozářím. A Šesti pravomocným vládnu. Všechno mi podléhá. Ke mně jsi přišel. Do vozu slunečního jsi vstoupil. Nechť zpečetěný tento svazek je, abys z něho již nevystoupil! Srdce tvé září životem mým. Až oči oslňuje přemocný jeho jas. Tak nechť je! Spolu jsme jedno!

"Magické čtverce" božstev ve Slovanské magii

Slovanské magické čtverce

Magický čtverec předkládaný na tomto místě na ukázku je kamej jednoho ze sedmi velkých Slovanských božstev. Je zde uveden příklad negativní a pozitivní kameje boha Velese v starobylé slovesné formě: Weles. Tyto kameje mohou být použité například u evokací a kontaktování božstev, nebo při různých magických operacích, nebo "jen" jako zdroje specifických energií či poslouží jako jakési "brány" do příslušných astrálních sfér. Pozitivní čtverce jsou zářiče pozitivních energií božstva, zatímco čtverce negativní vyzařují negativní a destruktivní energie. Na zápis do magických čtverců použijeme pro zvýšení magického účinku archaické formy božích jmen. Ale prosím pozor! I když jsou zde uvedené postupy magicky funkční, musím všechny případné experimentátory upozornit a varovat: napojujete se na velmi silný astrální egregor. Egregory vykazují vždy jakousi míru svébytné existence. Původní Slované nikdy žádný pantheon božstev neměli a jako takový je jim naprosto cizí! Stejně tak je to s ryze kabalistickým pojetím stromu života. Touto magickou praxí, vlastně spojujete dvě zcela nesourodé a vzájemně si cizí kulturní tradice do jednoho postmoderního pragmatického chaosmagického konání, což je sice z novo aeonského úhlu pohledu naprosto v pořádku, protože člověk si v novém aeonu může skutečně dělat úplně co chce, za jediné podmínky, že tak činí v souladu se svojí opravdovou vůlí. A to už může být problém! Protože součástí pravé vůle je vždy i vůle našich předků. A vůle našich předků rozhodně nebude obsahovat žádnou cizí kulturní tradici. A druhý problém této praxe spočívá v tom, že z úhlu pohledu naší rodové kulturní tradice - Rodobožie nebo Védy, je takové počínání (tedy implementace rodových tradic na principy z úplně cizí kulturní tradice) bráno jako naše neznalost. A neznalost, nevědomost je porušení Konů, nejtěžší hřích, protože nevědomost pokaždé vyvolává zlo. A zákony Karmy jsou neúprosné. A Slovanští bohové, respektive jejich egregory nemusí být vždy jen "hodní", takže rozhodně není vůbec dobré je naštvat, či si je přímo poštvat proti sobě. Ovšem rozhodnutí zda do toho půjdete, zda-li jste natolik silní, zkušení, znalí a jistí si tím, že to "ustojíte" je už skutečně jen a pouze na vás samých...

Zkušený praktik však nemusí zůstávat jen u těchto základních forem magických čtverců. Takovýto druh magické práce nám nabízí nepřeberné spektrum možností. Mág může například včlenit více božstev dojedná kameje, čímž získá speciální druh energie. Kombinacemi různých božstev se dá dosáhnout velmi mocných výsledků, a též přístupu do mnoha nových univers. Ovšem opět upozorňuji na rizika, jaká tento způsob magické praxe má a že je rozhodně dobré k nim přistupovat s respektem, znalostmi a vědomím rizik takového počínání.

Jako příklad uvádím spojení jupitersko - slunečních aspektů ve dvojici:

Perun-Dažbog

Tímto způsobem je možné zhotovit čtverec (kamej) například pro Pilíř přísnosti (stability), sestávající ze sefir Bina, Gevura, Hod (Černobog, Svarožič, Veles), nebo třeba kamej pro Střední pilíř sestávající ze sefir Keter, Tiferet, Jesod, Malchut (Praboh, Dažbog, Mokoš, Matka Země). V kamejich taktéž můžeme, í když to jsou již náročné praktiky jakéhosi energetického inženýrství a „křížení", vzájemně proplétat vyzařování božstev. Je ale důležité dávat velký pozor na povahu slučovaných sil. Je zřejmé, že ne všechny spolu harmonicky ladí, a svým neopatrným postupem tak může mág velice snadno vytvářit vhodné podmínky například na inkarnování různých klifotických démonů do lidských forem, případně (v tom nejhorším případě) takové démony a astrální mutanty rovnou zplodit. A tyto síly okamžitě a s razancí sobě vlastní vstoupí do života neopatrného experimentátora a velice snadno jej mohou proměnit v naprosté peklo. A pozor, toto peklo se nebude týkat jen vás samých, ale i všech okolo vás! Kromě toho lze nedopatřením vytvořit velice nebezpečné druhy astrálních "záření", která mohou vážně poškodit psychické i fyzické zdraví neopatrného, nebo neznalého experimentátora. Naopak, vhodným, správným „křížením" energií se dá dosáhnout zcela unikátních magických výsledků, nebo vyvolání až neuvěřitelných magických efektů skutečně stojících na samé hraně zázraku. Tyto praktiky ovšem doporučuji jen velmi pokročilým a zasvěceným mágům, kteří je s maximálním respektem a na základě své hluboké znalosti dokáží sofistikovaně využít třeba k tvorbě vlastních mentálně-astrálních světů nebo jiným přiměřeným způsobem.

Pro invokaci, evokaci slovanských božstev, či například při výrobě různých (třeba obranných) magických amuletů, lze využít takzvaných "zaříkadel" což jsou vlastně jen slova "síly" korespondující s energií nějakého konkrétního božstva. Varuji před jejich použitím bez hluboké znalosti věci, bez respektu k těmto silám, nebo v útočné magii, vychází-li tento magický útok od nás... Jak se tyto formule tvoří naleznete v přiloženém náhledu do Karikovi Slovanské magie.

O mytologiích a technologiích

Jaká je mytologie, takový je národ. Jaké vztahy vládnou nahoře, takové se přenáší a odráží také dole. A ať již si to v tu chvíli uvědomujeme, nebo ne, tak každý z nás jedná podle jistých principů, které podvědomé převzal z neviditelného Světa mýtů ležícího ovšem tam někde "mimo nás" (přesnější by ovšem asi bylo, že leží tam někde hluboko V NÁS). Jakmile při našem jednání a v našem žití respektujeme Svědomí a Čest, pak jde skutečně o konání v souladu naši prastarou Védickou Kulturu. Když však žijeme ve lži, lsti a klamu – jak vůči sami sobě, tak vůči ostatním– tak potom jde o odraz mytologie cizí kulturní tradice, nebo ze Světa zdola (spodního světa), přestože k ní může vést ukazatel směru: na vrchol Olympu jděte tudy....

Dnes už vůbec nejde o to, jak lidé vypadají navenek, v tělech bílých lidí nežijí jen "slovanské" duše, ale žije v nich již dávno mnoho různé a všelijaké cizorodé "kosmické havěti". A navíc jsme dokonce o této skutečnosti dostali i mediální informaci – proč myslíte, že byl natočen film AVATAR?

Současný postmoderní člověk je vystaven dvěma nesourodým sociálním tlakům. Kdo chce jít cestou duchovního vývoje je těmi, kdo se rozhodli jít cestou technologického vývoje, považován v jistém slova smyslu za primitiva, naopak ti, co jdou cestou duchovního vývoje považují v jistém slova smyslu za primitivy právě technokraty. Oba se ve svém hodnocení značně mýlí. Duchovní a technokratický vývoj jsou totiž dvě zcela rozdílné a na sobě vzájemně naprosto nezávislé věci. Technokrat, který prostě nezná pojmové kategorie Svědomí a Čest není hned a principiálně primitiv. Ba právě naopak, může ovládat – a ve světě okolo nás (v Matrixu) je to dokonce zřetelně viditelné – takové technologie, o kterých se nám ani nezdá. Ale stále to jsou jen TECHNOLOGIE, nikoliv VÝVOJ DUCHA.Čímž samozřejmě netvrdíme, že člověk na vysokém stupni vývoje Ducha, neznající ovšem senzační super technologie, je jinak primitiv. Ale stejně tak, budeme-li to brát bez jakýchkoliv předsudků, jde skloubit snahu o vývoj Ducha se znalostí technologií. Nemá smysl se technologiím bránit v případě, že nám pomáhají, že jsou "s námi". Ale technologie nám nikdy nesmí bránit ve vývoji Ducha!

Mytologie, ač se to na první pohled třeba nezdá, je principiálně tou nejdůležitější součástí našeho běžného každodenního života. Je to jakýsi náš vlastní soukromý referenční systém, se kterým se každý z nás, den co den, dobrovolně, i když mnohdy zcela nevědomě porovnává, resp. kterým si ověřuje to, zdali činy, které během toho dne koná, jsou ty principiálně "správné, dobré“ nebo jestli jsou to činy „nesprávné“, tedy koná jimi zlo. Je třeba mít na paměti, že kategorie "dobro" a"zlo" vycházejí vždy z úhlu pohledu nějaké kulturní tradice. Co je ovšem považováno za správné jednání v jedné tradici, tedy v jednom "systému hierarchie společenských hodnot", může být a velice často také je považováno za nesprávné jednání, za zlo, v nějakém jiné kulturní tradici, ale klidně založené na naprosto stejném hierarchickém hodnotovém systému. Tudíž ty Světlé Síly mají svůj "Světlý" systém hodnot, stejně tal ale i "Temné" Síly a síly "zla" mají také svůj, jenže ten "Temný" systém hodnot. Jak nám říká staré přísloví: jak se do hory volá, tak se z hory ozývá. Co někam posíláme, to také dostáváme.A nebo lze použít i jedno novozákonní přirovnání: dobrý strom nikdy neplodí špatné ovoce a (špatný) zlý strom nebude plodit dobré ovoce. Je to prostě principiálně obecně platné pravidlo.

Magická syntéza dvou vzájemně si cizích kulturních tradic:

A přesně tady (pod "pantheonem slovanských bohů" záměrně implementovaným na principy stromu života kabaly, to proto, že "strom života" je naprosto univerzální schema sestupného principu oživování hmoty duchem a zhotoveného jen za účelem vytvoření velice specifického (slovansko-thelemského) systému magické praxe) si musíme vyjasnit jednu velmi důležitou věc. My, Slované, jsme pochopitelně totiž nikdy neměli žádný svůj pantheon! Takto, jako o "panteonu" se totiž mohou o chápání naší "světlé hierarchie bohů" vyjadřovat pouze ti, co ji vůbec neznají a čerpají informace z nějakých cizích zdrojů, v tomto případě ze starořecké kulturní tradice...tedy "cizinci". "Naši" lidé by se takovým způsobem o svých bozích nikdy takto nevyjadřovali.

Stará Védická moudrost hovoří o tom, že když nám někdo nabízí na výběr ze dvou možností, tak je správná stoprocentně až ta třetí. A tak nám nabízí na výběr formáty ve stylu náboženství a ateizmus, jednobožství a mnohobožství a podobné „technologie“ řízení myslí. Když sáhneme po učení tibetské Šambaly, tak zjistíme, že už Tibeťané rozlišují ateizmus, teizmus a ne-teizmus. Ateisté jsou však všichni principiálně také nihilisté – věřící jedině a výhradně v existenci matérie, jako základu veškerého bytí. Teisté pak jsou ti, kteří veškeré bytí odvozují od „Theos“, t.j. od Boha. Principiálně by to nebyl problém, ten ale dnes může snadno vzniknout v tom, že dnešní náboženství jsou sestavené tak, že vychovávají z lidí – svých oveček – RABOV (otroky, poslušné). A to samo o sobě už je porušeni Konu Stvořitele! Teizmus velice snadno poznáte podle toho, že v něm pokaždé stoprocentně existuje jistá, většinou značně omezená skupina lidí ale vždy s patřičným vzděláním – teologů – kteří si svým vzděláním vyhradili ono výsostné právo komunikovat s Bohem. My ostatní – tedy "laici" – nemáme na přímou komunikaci s Vyšnými Silami prostě tu správnou potřebnou „licenci“!

Ne-teisté jsou pak ti úplně mimo – skupina, na kterou naše úžasná demokracie jaksi „zapomněla“ – kteří sice uznávají existenci Vyšných Síl, ale zároveň neuznávají potřebu vystudovaného teologa-zprostředkovatele pro komunikaci s nimi. Nejčastěji jsou totiž schopní s nimi komunikovat sami. Sem patří Stará Viera, tibetská Šambala a podobné systémy, jasnovidci, extrasenzoři, proroci, přírodní léčitelé a všichni jim podobní. Druh, t.j. "frekvence energií", s kterými komunikují prostě závisí na celkové výšce jejich evolučního vývoje.Další okruh „dělení“ je na '"jednobožstvo" a "mnohobožstvo" (monoteismus a polyteismus). Zdánlivě zcela jasná problematika – ale to je chyba lávky! Jednobožství uznává jen jednoho jediného Boha, který má – většinou – svůj "oblíbený" vyvolený národ a všechny podoby veškerých "jiných" Vyšných Síl je zpravidla považováno za ďábelské. Toto je naprosto typické pro dnešní náboženství.

Druhou podobou téhož je polyteismus, tedy " mnohobožství". Je „vynálezem“ Řeků a tento systém je typický tím, že každý z Bohů v něm má svoje vlastní „zájmy“ a občas mezi sebou bojují, okrádají se vzájemně, někteří z nich někdy dokonce spí a tak podobně. Jak nahoře, tak dole, teda nemůžeme se divit, že se podle toho potom chovají i "civilizované národy". Jejich jednání je totiž vždy vlastně determinované jakýmisi "normami jednání" vždy ovšem vycházející z jejich mytologie. Mezi Slovany například nikdy neexistovalo mnohobožství, ačkoliv mají tradičně mnoho různých božstev. Tento směr ovšem přebralo jedno jediné "jiné" náboženství, které bylo „vyvinuté“ a použité proti nám v rámci třetí světové informační války a bylo určené vlastně jen kvůli a na naši likvidaci. Ale to už je uměle, záměrně a za konkrétním účelem vytvořený náboženský systém.

Tradičně je "naším" způsobem chápání Světa Rodobožie. Princip Rodobožie stojí na jednoduché logice. Každý z nás má dva rodiče, kteří měli také po dvou rodičích, a tento řetěz sahá nepřerušeně klidně až miliardy let do minulosti. Prvopočáteční Prarodiče jsou Vyšní Světlí Bohové, od kterých odvozujeme naši existenci. Ale všichni Vyšní Bohové jsou jen projevy, tedy různými hypostázemi (aspekty) jednoho jediného Stvořitele. Tento má nespočítatelné množství projevů, ale žádný z nich nikdy nebojuje proti sobě. Jaký užitek by plynul z toho,kdybychom bojovali sami proti sebe?

Rodobožie není ani "jedno boží", ale ani "mnoho boží", ale obsahuje prvky obou, protože obě byli kdysi vytvořené jeho kopírováním. Selektivním, samozřejmě.

Ve Slovanské původní mytologii nazýváme Stvořitele RA-M-CHA, který stvořil vše co existuje, včetně množství dalších Bohů. Ra-M-Cha byl přítomný ve Skutečnosti a v Reálnosti – které On sám vytvořil – a to jen za 10-33 sekundy (odhadovaná doba trvání "velkého třesku" při vzniku Vesmíru). Dnes jakoby tu ale tento Stvořitel všeho vůbec ani nebyl. Stvořil a hned odešel tvořit další, nové Vesmíry. Někdy sice trochu jakoby „nakoukne“ i zpět sem, do tohoto našeho Vesmíru, ale to jen kvůli "kontrole" jak to tam teď vypadá a jak se k sobě vzájemně chováme, ale nic víc. Vše, co se odehrálo po Jeho Zazáření se (Velkém třesku) se již rozvíjelo podle Konů Vesmíru (fyzikálnách zákonů například) a algoritmů svým vlastním vektorem vývoje s jinou algoritmickou a Bytostnou naplněností, kterou ale dali do pohybu až ti již jím zrození dcery a synové – ti, které ve Slovanské kulturní tradici nazýváme právě Vyšnými Bohy...

O egregorech

Vztah člověka a jakéhokoliv božstva vždy je a logicky musí být vzájemný. Bez člověka by nebylo Bohů. A bez Bohů by se lidem špatně žilo. A uctíváním určitého božstva mu dodáváme energii, kterou pak ono božstvo může zase zpětně působit na nás, nebo na naše okolí za účelem nám pomoci (se splněním našeho záměru většinou), nebo nám naopak uškodit. Toto vzájemné působení se děje za vzniku a díky zvláštnímu informačně energetickému útvaru nazývanému v různých okultních kruzích EGREGOR.

Takže v magické praxi, ale často i jinde se můžeme a dost pravděpodobně i setkáme s pojmem "egregor". Nyní je tedy na místě vysvětlit si význam slova "egregor", čímž rozhodně nechci urazit ty z vás, kdo význam tohoto tak často používaného slova znají. Egregor je jakýsi zvláštní, svébytně "živý" astrální útvar, ve smyslu energeticko-informačního pole, který je vytvářen pocity, myšlenkami, ideami, nebo emocemi jak jednotlivců, tak ale i celých skupin jednotlivců, které tyto pocity, emoce a myšlenky sdílí. Silné egregory tak vytváří jakékoliv náboženství, víra, kolektivní uctívání nějakého božstva a tak podobně. Jinak se slovo "egregor" odvozuje od řeckého slova egeiro (být bdělý, vzbudit se, ale i pozorovat) a překládá se jako pozorovatel nebo v tomto kontextu ještě přesněji jako strážce. Tak je to ostatně doloženo už v řeckých překladech původně aramejské první knihy Henochovy. Egregor vzniká jako emocionální nebo myšlenková emanace lidské mysli a představuje energetický útvar, do kterého byl vložen příslušný záměr.

Tento (vždy vlastně pouze magicky vytvořený) energeticko-informační útvar je pak schopen i jakési svébytné samostatné existence a má tendenci přitahovat podobné myšlenky nebo lidi smýšlející podobným způsobem. Tím se časem posiluje a může zpětně ovlivňovat původce těchto myšlenek, názorů a ideí. Egregory jsou vlastně nehmotným vyjádřením emocionálního a myšlenkového světa jednotlivých lidí, nebo skupin. Dá se říct, že všechny možné skupiny osob vytvářejí a posilují své vlastní egregory, ať již jsou to sportovní kluby, školní třídy, církve či náboženství, ale i politické strany, různé spolky, ale také celé národy, apod.

"Náboženství" je, zjednodušeně řečeno, soubor určitých představ o vzniku a fungování světa. Většina náboženství nabízí určité dogma, rituály, modlitby, symboly, morální zásady, kterými by se lidé vyznávající to či jiné náboženství měli řídit a přijmout je do svého života. Tyto vyjmenované věci tvoří konstantu nebo společný jmenovatel, které následně sjednocují jednotlivá individuální vědomí člověka do vědomí skupinového, a tímto způsobem vytváří pokaždé specifický egregor s určitou charakteristikou.. Každý egregor je nejvíce energeticky posilován a nabíjen kolektivními obřady a rituály (třeba mše svatá, magický rituál, kolektivní oslava nějakého svátku a podobně).

Ty nejsilnější egeregory vždy vytváří církve, protože je neustále dobíjí společnými církevními obřady, jichž se účastní velké množství "věřících" tedy skupiny lidí sdílejících jednu víru.Existuje tak egregor křesťanství, židovský egregor, katolickýc egregor, slovanský egregor, muslimský egregor apod. Jakýkoliv egregor je tedy v tomto pojetí vlastně energeticko-informační pole, které je vytvářeno skupinou bytostí sjednocenou určitou společně sdílenou konstantou (ideou, vírou) nebo jakýmkoliv jiným společným jmenovatelem. Tento typ skupinového nebo kolektivního vědomí se formuje na základě známého vesmírného zákonu přitažlivosti. Informace a energie stejného charakteru mají tendenci se sjednocovat (formovat) do určitého celku a následně vytvářet jakési specifické "společné" vědomí. Celý náš vesmír je proto doslova propleten myriádou sítí různých typů kolektivního vědomí (egregorů). U každého egregoru je potřeba si uvědomit to, kdo jej vytváří a za jakým účelem!

Problematiku Slovanské mytologie a napojení se na silný egregor s ním spojený bychom mohli ukončit tím, že všichni, nejen Vyšní Bohové, ale všichni Bohové jsou jen různými aspekty - projevením se (hypostazí) jednoho jediného Stvořitele. To stejné se děje i nám, lidem. V dětství jsme jiným projevením se nás samých, než budeme v pubertě a nakonec v dospělosti. Budeme jiní, ale budeme to stále my. Jelikož my, lidé, ve své nejhlubší podstatě nebiologický mnohorozměrný kvantový organismus, žijeme v jakémsi biologickém skafandru (těle) geniálně vytvořeném přesně a pouze pro nás a za účelem života v nízko rozměrném světě. Žijeme v něm (v našem těle) jen ve čtyřrozměrném světě Javi, proto se naše vlastní hypostaze (různé aspekty nás samých) mohou projevovat pouze v čase, v různých časových úsecích života. U mnohorozměrných bytostí vyšších světů to může být naprosto jinak, dokáží se třeba projevit v mnoha různých hypostazích najednou, zároveň. Ale všichni (ve všech svých aspektech) jsou jen součástí Jednoho Jediného. Těžko proto mohou proti sobě třeba vzájemně bojovat, jak se nám snaží "kdosi" podsunout jakoby v naší "vlastní" mytologii. A přesně o tom je infikování našeho Rodobožie - rodné víry - virálními programy cizích kultur v urputné snaze nás začít ovládat za pomoci jejich egregoru. Ale žádní Slované nikdy nebojovali proti sobě navzájem. Ani oni, ani jejich Bohové. Jeden za všechny a všichni za jednoho je naším přirozeným programem. Ovšem stejně tak, jak mírumilovní jsme byli vůči sobě navzájem, tak nelítostní jsme byli vůči nepřátelům, ačkoli nebylo zvykem je zabíjet. Bylo zvykem je nechat na nás pracovat. Nebo se mohli stát předmětem směny... dva Vajgary za velblouda, no, ovšem to už je zcela jiná písnička...

Ovšem bylo by dobré si uvědomit, že i když se v rámci postmoderní pragmatické magie nového aeonu dnes vlastně smí naprosto cokoliv: Dělej co ty chceš, je cele zákon! Definováno Knihou zákona... a proto, že pragmaticky můžeme využít energeticky silný egregor spojený se Slovanskými bohy a kulturou, ostatně je to naše Rodná viera.. a že když například můžeme libovolně energeticky "kombinovat" různá Božstva a jejich energie, třeba právě zde uvedenou technikou "magických čtverců", či implementace těchto Božstev do absolutně kulturně "cizího" duchovního programu (ačkoliv skutečně platícího univerzálně) kabalistického "Stromu života", za účelem využití jejich magického potenciálu (obzvláště tehdy, když jsme rodově skutečně slované) v rámci systému využívaného "západní" magickou tradicí, tak že vlastně vůbec neděláme dobře. Problém je pochopitelně v tom, že magie za pomoci takto silného egregoru je velmi účinná, tudíž velice lákává! Jenže druhý problém je v tom, že slované nikdy neměli žádný "pantheon" a že ač znali"strom života" tak v naprosto jiném významu, než je ten židovský. A že tedy to, co děláme, je nevědomost. A že nevědomost je z védického pohledu ten úplně nejtěžší hřích, protože nevědomost způsobuje zlo. A zákony Karmy jsou neúprosné, tudíž lze očekávat další inkarnační lekci na tomto světě. Dokonce už jen za vyřčená (napsaná, pronesená, myšlená) slova, vyvolávající specifické programy v našem podvědomí, lze něco takového nejspíše očekávat, ovšem je už na každém z vás, dítka Dažbogova, ako sa k tomu postavíte...Pro Vaše vlastní další Konání toto má být jen inspirací, ukázkou z nekonečna variant možností...

To, čemu říkáme Duchovní vývoj, je vlastně definováno třemi složkami:

• mravnost
• poznání Konů Vesmíru
• ochota překonávat vnitřní bariéry

Mravnost je potom definována jako "konání podle Svědomí a Cti". Tento přístup k vlastnímu konání pak tradičně označujeme jako DOBRO.

Poznání Konů Vesmíru je znalost pravidel, které univerzálně platí v celém Vesmíru, nebo minimálně v naší Galaxii. Je to tedy cosi, co bychom mohli popsat nejpřesněji jako "přirozenou", nikoliv tedy "přikázanou" morálku. Poznání Konů Vesmíru je tedy to, co v současnosti často pojmenováváme jako ESOTERIKA nebo MAGIE. Není Bílá nebo Černá, magie je jen jedna. Rozdíl tkví pouze v tom, zda-li vyvolávané síly využíváme pouze pro náš osobní prospěch, nebo je využíváme pro konání společného, obecného Dobra. Principy tohoto konání jsou stále stejné, Bílé zůstane bílým a Ćerné pak černým. Bohužel dnes se jakékoliv magické konání většinou věnuje pouze vyvolávání Temných entit. Více o magii a jejích souvislostech naleznete zde:

MAGICKÉ SOUVISLOSTI

Pro Slovany, zájemce o magickou praxi, na tomto místě přináším k nahlédnutí "Slovanskou magii" od Josefa Kariky (je to výborné dílo o moderní magii, zároveň však a pozor na to, jde o magickou praxi se všemi svými riziky uvedenými výše).

Josef Karika - Slovanská magie:

A nakonec vám, magii praktikujícím slovanům, předkládám k nahlédnutí můj vlastní pohled na současnou praktickou postmoderní pragmatickou magii (v pdf, kdyby se našel kdokoli dostatečně odvážný, movitý, nadšený, podobně "šílený" jako já, nějaký svůj rod, kulturní kořeny a víru hledající Slovan, ochotný to vydat i v papírové podobě, budu velice ráda a určitě se domluvíme!

Kontakt: myspulesvet@gmail.com

Myšpule - Liber EM Esej o praxi magie chaosu

Pragmatická magie:

Na závěr k nahlédnutí několik videí o (praktické) magii:

"Problém moderní magie nespočívá v tom, zda-li to, co nazýváme magií skutečně funguje, či nikoliv,

ale právě v tom, že to funguje..."