Poklad

Zbraně jsme opět uložili v podpalubí a konečně můžeme vytáhnout kotvu, napnout plachty a pokračovat vstříc dalšímu dobrodružství. Posádka už se mi zdá hodně unavená, netrpělivá a co chvíli někomu vypadne kurdějemi nahlodáný zub či propadne mořskému šílenství. Ztrácíme naději, zda k prameni mládí vůbec někdy doplujeme a není divu, že každá zmínka o jiném pokladu přitáhne pozornost a šušká se o ní po celé lodi. Toho dne tato zvěst přesvědčila i našeho kapitána a ten se rozhodl podlehnout volání nespokojených námořníků a dát jim šanci jeden z menších bájných pokladů Karibiku hledat. Nevím, zda je to správné rozhodnutí, ale právě když nyní ve své kajutě píši tyto řádky, slyším kapitánův zvučný a nepřeslechnutelný hlas, jak velí kurz směr pevnina a vydat se za pokladem...