Den vlády dětí

Na to, že se na našich výpravách dostáváme to steče jsme si již zvykli. Však ještě žádná bitva nebyla taková, jako ta poslední. Vypadalo, že to bude střet jako s každou jinou fregatou královského námořnictva, pak se ale zašel první důstojník podívat dolů do podpalubí, kde ke svému zděšení zjistil, že zásoby dělových koulí jsou téměř vyčerpané. Nelítostnou bitvu jsme již nestačily opustit, britská loď na nás zahájila palbu a nám nezbylo nic jiného než palbu opětovat. Salva zněla za salvou, ale hřmot děl ustál po tom co jsme vystřelili naši poslední kuli. A tehdy přišel náš věčně opilý kuchař se spásným nápadem. Střílet různé jiné věci na lodi jako příbory či kovové kusy nábytku by nás jen tak nenapadlo. Angličané koukali velmi zmateně, když na ně místo kulí lítali vidličky, lžíce a svícny. I tak se nám podařilo naštěstí již téměř prohranou bitvu zvítězit…