Všechny pobyty na chaloupce v Klikově za Ichifera byly pobyty s Ichiferem. Jelikož žádné ucelené vzpomínání na chaloupku nemáme, tak toho využijeme a tuto kapitolu použijeme jako vzpomínky na chaloupku za Ichifera vůbec. A tyto vzpomínky začínají začátkem července 2006.

2006

První návštěva jihočeské chaloupky v Klikově byla součástí první společné dovolené Kačenky a pisatele, tedy dnů velice šťastných. Dovolená začala 2.července návštěvou chatičky bez Ichifera, takzvanou svatojánskou dovolenou. Z chatičky jsme se vrátili ve čtvrtek 6.července zeleným autíčkem, které pak parkovalo v garáži před Pikáskem. Kačenka vyřešila činnosti spojené s návratem Lily ze soustředění mažoretek, pisatel v sobotu zalil doma kytky a v neděli 9.července 2006 všichni i s Ichiferem vyjeli na chaloupku. A spolu s nimi i morčata a andulky. Prostě celá rodina.

Tak tedy nejdříve ten slavný den prvního pisatelova příjezdu, ta slavná neděle 9.července 2006. Celý tento týden byl dost teplý a i když bylo třeba pod mrakem, bylo občas i dusno. Teplo bylo bezpochyby i tento den. Po rozkoukání se po chaloupce došlo na standardní procházku lávkou přes Dračici. Na cestu po loukách i mladým borovým lesem, jehož tyčovina byla často zohýbána zimními sněhovými čepicemi. Došli jsme ke kempu, kam později budeme chodit na zmrzlinu a pisatel uviděl pískovnu, kam se budeme chodit koupat.

V pondělí zřejmě došlo k seznámení s krámem a pravděpodobně i se Suchdolem. Přesně již nevíme, záznamy chybí, prostě jednalo se o příjemné lelkování v pohodném prostředí a o koukání jak to Pikáskovi u domečku sluší. Počasí bylo teplé, o teplu hovořila i předpověď na druhý den a tak došlo na plánování plavby po Lužnici na další den. A skutečně v úterý 11.července došlo ke slavné plavbě, během která si Ichifer vysloužil díky své statečnosti přezdívku Admirál. Plavba Admirála Ichifera si zaslouží zpracování ve vlastní kapitole. Po návratu od Lužnice jsme se, už bez statečného Ichifera, vyjeli na kolech vykoupat do pískovny. Tak se pisatel tento den vykoupal v divoké řece i v klidné pískovně. Také se po strašné spoustě let projel na kole, dokonce s přehazovačkou. Termín pro plavbu byl vybrán skvěle. Po návratu z pískovny začalo pršet, ráno bylo na silnici plno louží, ale bylo příjemně. Když se pisatel probudil a vstal, vracela se Kačenka s Ichiferem akorát z ranní procházky. Pisatel to vyfotil a snímky se staly příjemnou vzpomínkou na pohled, který se mu bude zjevovat po mnoho dalších let. Vlhký den byl prožit vzpomínáním na slavnou plavbu a plánováním dalších výletů. Cílem příštího dne se staly Trocnov a Třeboň. Ve vrcholu vysokých lesnatých stromů v dohledu z terásky Kačenka objevila opičku. Vrchní větvě jednoho ze stromů vysloveně vytvářely obraz opičky. Také Opička pak naše výlety na chaloupku doprovázela mnoho dalších let.

Výlet do Trocnova i do Třeboně patří mezi nezapomenutelné zážitky. Psal se čtvrtek 13.července 2006, když pisatel konečně navštívil rodiště Jana Žižky. Prohlédl si základy rodné tvrze, prošel se pěkným lesem za pěkného počasí kolem památníku a nakonec se na dlouho zabydlil v muzeu Husitství. Kačenka byla dost ráda, když konečně vyšel ven Zakoupil si ale brožurku o husitství, kterou pak četl po další dny a naučil se jí téměř nazpaměť. A aby toho v ten den nebylo málo, navštívili ještě Třeboň. Kačenka ukázala, že je ve Třeboni velice šťastná a všechno nadšeně pisateli ukazovala. Podívali se na město i z věže, prošli se zámeckým parkem, navštívili hráz rybníka Svět, Kačenka neopomněla ukázat, kde je ta pekárna, o které psala ve své povídce V Třeboni nestraší. Kostel svatého Jiljí, stejně jako prohlídka zámku čekaly na pisatele v dalších letech. Už bylo třeba se podívat, co dělá Ichifer. A Ichifer už skutečně čekal za dveřmi, vítal radostně a ten den byl také ve dveřích na terásku vyfotografován. Pisatelova maminka si pak tyto fotografie vystavila doma jako připomínku, jakého hezkého pejska získal její syn spolu s Kačenkou. Pro pisatelovu maminku to byl také velešťastný rok. Výlety do Trocnova i do Třeboně byly tak znamenité, že si zasloužily vlastní povídání na stránkách Výlety s Pikáskem. 

Po výletu nastaly dva dny příjemného lelkování. V pátek jsme se podívali do Suchdola, za stravenky nakoupili i punčocháče, odpoledne s Ichiferem došli na konec pískovny a tam se pisatel s radostí vykoupal. Poté následovala zmrzlina v kempu. V sobotu jsme se vyjeli vykoupat na kolech, po návratu přišla slabá přeháňka a mraky už na nebi zůstaly. Závěr prvního výletu na chaloupku patřil spokojenému rozjímaní na terásce.

V neděli 16.července nastal den odjezdu. Dopoledne jsme se ještě s Ichiferem prošli procházkou kolem konzumu, pisatel si udělal poslední snímky chaloupky a po obědě jsme vyjeli do Prahy. Cestou jsme nakoupili třešně a meruňky, nedělní cesta byla dost únavná, zakončena byla koupelí v bazénu. Pikásek se v garáži postavil za zelené autíčko a to bylo v garáži dokonce vyfoceno. V pondělí pak pisatel odjel zeleným autíčkem domů, zalil kytky a večer se vypravil na chatičku. Tam už čekal Pikásek, který dorazil o něco dříve a začala poslední část báječné dovolené, ve které se časově uprostřed nalézal výlet na chaloupku.

V polovině srpna se Ichifer podíval na chaloupku zhruba na týden, ovšem bez pisatale, který musel chodit do práce. V září pak vyjel s nachcípaným pisatelem na chaloupku na tři dny. Bylo potřeba počkat na přivezení nové sedačky, také odvézt popelnici do Suchdola, prostě byl to výlet pracovní. Ale i tak se všichni podívali k pískovně a cestou našli křemenáče. Také se na houby vypravili do lesíka za okrajem Klikova, kde bydlí psouni.

2007

V dalším roce jsme se s Ichiferem vypravili na chaloupku pochlubit se jí teréňákem Vitárkou. Jako minulý rok přijeli jsme na začátku léta, konkrétně v pátek na Mistra Jana tedy 6.července. Pisatel před několika dny bojoval s hroznou rýmou, už mu bylo ale lépe a Ichiferovi bylo výborně. Však jsme se také prošli nad Dračicí cestou přes lávku, druhý den jsme to zopakovali s cestou na zmrzlinu do Parisu. V neděli jsme se podívali bez Ichifera do Třeboně, prošli se kolem rybníka svět až k hrobce, podívali se i na věž a dokonce jsme na rybníce sledovali závody Třeboňská regata. To bylo zajímavé, ale už abychom byli u Ichifera. Nebylo horko, ale večer jsme se i vykoupali v pískovně. A udělali jsme to včas, druhý den v pondělí se hodně ochladilo a začalo dost pršet. Vitárka se podívala alespoň do Suchdola. V úterý se počasí nezlepšilo a tak pisatel musel udělat první fotky Vitárky na chaloupce ve tmavém deštivém dni. Ale jsou to slavné fotky Vitárky. Tu ten den čekala cesta za Lily na tábor Piháček a jako součást v této cesty jsme zvolili návštěvu památníku u Sudoměře.

Ichifer na vlastivědné výlety nejezdil, radši se přežíral v Praze u babičky. Jedinou výjimkou je návštěva památníku Bitvy u Sudoměře. O husitství a speciálně o bratra Žižku se zajímal již od minulého léta potom, co jsme mu vyprávěli o Trocnově. V úterý 10.července 2007, stylově na svátek kněžny Libuše, se vypravil z Klikova přes Budějovice směrem k veleslavné Sudoměři. Bylo tehdy dost zima, hodně pršelo, stěrače stále pracovaly, ale po příjezdu na parkoviště u Sudoměře pršet přestalo, vzácně se dokonce mezi mraky objevilo i sluníčko. Po hrázi rybníka Markovec jsme se vydali směrem k mohyle, dívající se na hráz mezi Markovcem a rybníkem Škaredým, tedy pro panskou jízdu hodně škaredým. Sochou bratra Žižky byl Ichifer naprosto unešený. Dalo se tam radostně běhat po pěkné louce a Ichifer toho využil. Okamžitě vytvořil živý obraz Anděl Páně Ichifer radostně běží k Hradišti hory Tábor zvěstovat zprávu o vítězství Božích bojovníků u Sudoměře. Prostě z výletu měl děsnou radost.

V tomto roce se Ichifer do Klikova podíval ještě třikrát. Ovšem na kratší výlety bez pisatele. Pevně věříme, že i tentokrát se udělání pořádku mezi kočkami zhostil na výbornou.

Následující roky si už pisatel na chaloupku foťák nebral, mobílek fotil jenom tak pro orientaci, tak nemůžeme následující pobyty Ichifera na chaloupce dokumentovat obrázky, což ovšem nebrání tomu, připomenout si je slovně.

2008

V roce 2008 byl na chaloupce Ichifer jenom s Kačenkou začátkem července, o týden později zde pisatel s Kačenkou přespali pro změnu bez Ichifera cestou do Itálie na Vajont a Benátky.

2009

V pondělí 27.července 2009 vyjel Pikásek na tábor Piháček nejen s Ichiferem, ale i s Lilly. Po tom, co u tábora zvládl terén, dojel šťastně na chaloupku. S Ichiferem jsme si pak došli pro zmrzlinu. V noci Ichifer budil velmi výrazně a pisatel si zrovna zapomněl špunty do uší. Ty se pak podařilo druhý den sehnat v Suchdole spolu se skřipečkem. Následovala procházka k pískovně. Ve středu jsme vyjeli do Třeboně bez Ichifera a hodně jsme toho ten den stihli. Viděli jsme v muzeu vydry a jesetery co plavali na hladině jako delfíni. Navštívili jsme interiéry zámku včetně podzemí, psí kuchyně a katovny. V kostele jsme absolvovali úžasnou přednášku a pojistili jsme si cestu do zahraničí, konkrétně k Rýnským vodopádům. Ichifer nás vítal velice vřele a hned jsme s ním vyšli na zmrzlinu. V pátek jsme koupili v železářství U Indiána spárovací hmotu a dokonce i štípací klín. Večer došlo na lepení odchlíplých dlaždic, procházku na zmrzlinu a Kačenka byla moc šťastná. V sobotu jsme dlaždice vyspárovali a Pikáskem se šťastně vrátili do Prahy.

2010

Ve čtvrtek 22.července 2010 nás s Ichiferem na chaloupku přivezla Vitárka. Ichifer byl po příjezdu velice šťastný, vykoupali jsme se ještě v pískovně, dali si zmrzlinu a večer přišla bouřka. Druhý den bylo oblačno a příjemně a do Třeboně jsme vyjeli spolu s Ichiferem, ten byl ovšem při návštěvě města spíš nadloubaný. My jsme si ale zakoupili lístky na Rusalku a večer jsme jí v lijáku absolvovali. Byl to ohromný zážitek, Kačenka o tom děsně ráda vypráví. Další den pršelo celý den, lelkovali jsme u televize, pisatel sledoval v němčině černobílý film o židovském zpěvákovi. V neděli už moc nepršelo, vyjeli jsme opět do Třeboně, navštívili opět vydry a jesetery, dali si repetici přednášky v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny a zakoupili knížku Památné stromy Třeboňska. V pondělí bylo oblačno, akorát na procházky s Ichiferem. V úterý bylo hezky, museli jsme se však připravovat k odjezdu. Odjížděli jsme dost pozdě a jeli jsme pak zase v dešti. V Praze jsme byli kolem osmé.

V pondělí 8.listopadu 2010 vyjel pisatel vlakem první třídou, do které se dostal omylem, do Třeboně na Dny radiační ochrany. Ubytoval se v hotelu Koníček, pod dojmem knížky o památných stromech Třeboňska navštívil Branskou doubravu a v pátek čekal na náměstí, jak ho bude vítat přijevší Ichifer. Ostříhaný Ichifer se však tvářil, jakoby pisatele viděl už od rána. No, Ichifer byl prostě Ichifer. Z Třeboně jsme odjeli na chaloupku a absolvovali procházku. Počasí se změnilo ze studeného na abnormálně teplé a tak jsme se následující dny mohli klidně poflakovat na terásce. K pěknému počasí ale samozřejmě patřily i dlouhé procházky. Domů jsme se vrátili v neděli již za tmy.  

2011

Na letní dovolenou na chaloupce jsme se vydali v sobotu 23.července 2011 Vitárkou. Bylo docela hezky, došli jsme si do kempu pro zmrzlinu a k večeru začalo pršet. Druhý den lilo celý den, ani jsme nešli na zmrzlinu. Na tu jsme se vypravili druhý den a jednalo se o procházku pokaženou Ichiferovou parfemizací hovnem. Však po návratu hned mazal do vany. Ve středu jsme navštívili Třeboň a se starým zkušeným námořníkem jsme se vydali na plavbu po rybníku Svět. Odpoledne jsme pak v kempu potkali Blaženu a Vaška z turecké Bechyně. Ve čtvrtek se počasí začalo kazit, Kačenka cestou do kempu našla krásného křemenáče, tak jsme následné dny věnovali lesům a houbám, jakož i borůvkám. To byly dny naopak velice pěkné. V sobotu nám dovolená skončila a vyjeli jsme domů, pro změnu zase v dešti. Nehoda na cestě nás po dlouhém čekání nakonec donutila vracet se do Prahy po Strakonické. Díky Ichiferově fintění se tato dovolená stala nezapomenutelnou.

2012

Na Vánoce pisatel dostal pod stromeček mobil s pořádným foťáčkem. A tak byla dlouhá řada Ichiferových pobytů na chaloupce bez obrázků opět přerušena snímky. Pisatel fotil všechno možné, ale i Ichifer se dostal do objektivu. A zrovna vznikly fotky dost zdařilé.

Poprvé se v roce 2012 dostal Ichifer s pisatelem do Klikova 18.července. Byl to hezký den a přijeli Velkým Pikáskem. Na Chaloupce bylo moc pěkně a s Ichiferem se rodiče vydali do kempu na zmrzlinu, když před tím ještě nakoupili v Suchdole. Druhý den připadl na výlet do Třeboně, plavili se po rybníku Svět se zkušeným námořníkem, vlny byly docela rozbouřené, stejně jako bylo nepěkné počasí. Ala nakonec se vrátili do přístavu, na pevnině si dali trdelník a zastavili se v Šupince. Dalo se do silného deště a cestou zpátky Pikásek stíral o překot, ale po příjezdu k Ichiferovi již déšť ustal. Další den si pisatel skřípl nerv na krku a četl pak na terásce Husitskou revoluci a hektarové výnosy s hlavou na stranu. Došlo i na procházky k pískovně a na zmrzlinu se sběrem babek a masáků. U pískovny se podařilo udělat pěkné snímky křižáka pruhovaného. Poslední dny byly velice zdařilé, bylo hezky, pisatel už mohl hýbat hlavou a večery doprovázeli Chalupáři.

O pár týdnů později se Ichifer vydal na chatičku Pikáskem jenom s Kačenkou, ale Pisatel se za nimi vypravil vláčkem. Od loňského roku byl ohromným fandou první třídy a tak si z té první třídy cestu pěkně fotil. V Suchdole u nádraží na pisatale čekal Pikásek a začalo další letní dobrodružství. Ještě ten den si došli do Parisu na zmrzlinu. Na chaloupce byla i Šiška a v Suchdole rodiče byli pro konzoli v železářství U Indiána. Ichifer navštívil i fotbalový zápas, kde byl podpořit domácí. Cestou zpátky došlo i na Ichiferovy fotky. A ty mají dost vypovídací hodnotu. 

2013 - 2014

Další výlet připadl na pátek 5.července 2013, zastavili jsme se v Soběslavi pro meruňky a třešně, třešní bylo dost i na chaloupce. S maminkou, Kačenkou a Ichiferem jsme se vydali na zmrzlinu. Spánek v tyto noci byl příšerně přerušovaný Ichiferem. Pisatel četl Povídky malostranské, večer dávali Chalupáře. V Suchdole jsme se podívali do kostela a dali si borůvkovou zmrzlinu. Bylo moc hezky, ani se nechtělo domů, zvláště když nás čekaly hrozné nedělní kolony.

Na třídenní výlet jsme vyjeli ještě v pátek 18.října. Bylo krásné počasí, v sobotu pisatel dělal dříví. Samozřejmě se Ichifer účastnil procházek. V neděli jsme vyjeli pěkně včas, ale vraceli jsme se pro zapomenutou tašku. To nás sice stálo cestu v bouřce a lijáku a příjezd za ta tmy, ale čekala nás zato o to větší radost ze šťastného návratu.

Na poslední výlet na chaloupku přivezla Ichifera Vitárka, a to v sobotu 12.července 2014. Ten den jsme se večer prošli starou lávkou na louky a vrátili se po velké lávce. Druhý den se Vitárka vyjela podívat do Trocnova, o kterém tak nadšeně vypravoval Pikásek. Procházka tentokrát vedla kolem Mikšova mlýna a bylo tam dojemně krásně. Odpoledne jsme ještě navštívili borůvkobraní v Borovanech, byl tam Al Rašíd a nábor eunuchů, soutěž v pojídání knedlíků a ochutnání borůvkové omáčky žahour. Ichifer nás po návratu vítal znamenitě a odměnou za čekání mu byla krásná procházka. V televizi běželo především Mistrovství světa ve fotbale, pisatel četl Daphne du Maurier. V úterý jsme navštívili Třeboň, už bylo dost horko, prošli jsme jí opět celou a cestou jsme v Suchdole na ulici zakoupili borůvky, následkem čehož pisatele čekal vynikající koláč. Ve středu bylo už vysloveně horko, ale dost pod mrakem. Na vzdálenější pískovně nás čekalo skvělé koupání, ve vodě se proháněli malí okounci. Ichifer byl doma spokojený, ale večer začal najednou tak nějak chcípánkovat. Ráno sice dost žijínkoval, ale ve své kůži nebyl, nechtěl ani na procházky. Ochladilo se, přišel déšť, pisatel se začetl do Hanýžky a Martínka. Další dny opět patřily horku a pískovně, na kole rozváželi zmrzlinu. Tedy pojízdná zmrzlina nás bavila hodně. Ichifer začal být docela v pohodě a v pátek pisatel na neděli domluvil návštěvu Tedíka.

V sobotu bylo opět dusno, pískovna ale byla príma. Večer se pisatel dozvěděl, že Pánaboha milujeme, za všechno mu děkujeme. V neděli bylo také pěkné koupání, ale špatně se už hledalo místo. Domů jsme se vrátili za oblačnosti, v půl osmé přijel Tedík. Ichifer zázračně omládl a Tedíkovi začal ukazovat barák. Šináglovi se pak jeli za tmy v bouřce vykoupat, ale přežili to. Druhý den pak teta Růža byla nadšená ze Suchdolských Vietnamců a po nakoupení plavek byli všichni unešení koupáním v pískovně. Za slunce jsme se z pískovny vrátili k Ichiferovi, pomalu přicházel déšť. Šináglovi pak za deště odjeli studovat Chlum u Třeboně. 

V úterý 22.července nastal den odjezdu. Bylo teplo pod mrakem. Šináglovi odjeli za dalším vlastivědným poznáním, pisatel dočetl O letadélku Káněti a po čtvrté hodině jsme se rozloučili s chaloupkou. Cestou nás zastihla hrozná průtrž mračen od Majdalény do Třeboně, ale pak už jsme jeli v pohodě. Zázračně uzdravený a omládnutý Ichifer se šťastně procházel po zahrádce a druhý den hned vyjel v úžasné formě do lázní na chatičku u řeky Sázavy. Poslední Ichiferova návštěva chaloupky v Klikově tak byla úspěšným a šťastným ozdravným pobytem.