Čas běžel ve dvacátém prvním století stejně jako ve stoletím předchozím. Ve století Torouška - cvičeného pejska, ve století Míšánka, ale především ve století Bobíka. A ve století ještě na poslední chvíli Ichifera. Letopočty se začali tak nějak divně psát. 2001, 2002, 2003, 2004, 2005. Čas běžel návštěvami chaloupky, to už pak s pořádným proháněním koček, v Praze se zamiloval do Bessiny odnaproti, kolem Ichifera v obýváku létaly andulky Bibínek a Rohlík, pobíhala morčata. Zdálo se, že vše půjde již beze změny zaběhnutým tempem. Ichifer se stal takovým oblíbencem, že si jeho máma pořídila na internetu adresu s jeho jménem. A na této adrese si začala psát s pisatelem. Nakonec se s pisatelem v listopadu setkala a krátce na to se pisatel setkal i s Ichiferem. Pro všechny začala nová etapa života.