VAZ 2107 - 1989

Pokud by model 2101 byl začátek na ose vývoje klasické řady odvozené od Fiatu 124 , tak tato 2107 by byla nejspíš koncem. Přestože design je čistě ruský , technika v podstatě obdobná s původním modelem. Přestože motor má objem 1.5L, tak stále je osazen klasickým karburátorem, převodovka přestože má již jiné poměry převodů, tak stále zůstává čtyřstupňová, důraz byl kladen na bezpečnost, tak že ve dveřích přibily výztuhy a na všech sedadlech bezpečnostní pásy.

Samozřejmě i po roce 1989 přišly ještě další varianty, objevilo se jednobodové a později vícebodové vstřikování, pětistupňová převodovka. Ukončená výroba byla až v roce 2013, tedy po 43 letech.

V letech 1973 až 1978 bylo do Československa dováženo přibližně 30.000 automobilů Lada ročně, v následujících letech však docházelo k útlumu dodávek o 1 - 2/3. Příčiny mohli být různé, nicméně majitelé starších "Ladovek" ze začátku 70. let, se při rozhodování o nákupu nového vozu, nechávali těžko přesvědčit, aby se rozhodli pro nákup jiné značky. Lada měla velmi dobré jméno. Docházelo tedy k plnění pořadníků, na automobily se čekalo a Mototechna v roce 1988 evidovala přibližně 120.000 zájemců o nový vůz Lada, přičemž do republiky dorazilo přibližně 10.000 automobilů. Ceny v roce 1988 byly přibližně následující: Škoda 120L 65.630,- Kč, Olcit Club 11R 69.000,- Kč, Škoda Favorit 136 L 84.600,- Kč, Lada 2107 84.700,- Kč. Průměrná mzda činila přibližně 3.300,- Kč, litr benzínu stál přibližně 9,- Kč.

V roce 1989 to by jeden z nejlepších automobilů, které nabízela Mototechna. Původní majitel Miroslav Lipenský jí koupil na základě pořadí v pořadníku s čekací dobou přibližně tři měsíce. Požíval ji zpočátku na takové to víkendové ježdění, časem se stala každodenním pomocníkem při jízdách v Žamberku. Vzpomínal, že antikorozní ochrana byla velmi špatná, ve srovnání s jeho předchozí Ladou 2103, se už po dvou letech projevila koroze předních blatníků a musel je vyměnit, v dalších letech ho tato výměna čekala ještě jednou.

V roce 2016 automobil čekala technická kontrola, ale vzhledem k rozsáhlé korozi, bylo nutné auto zásadně opravit. Pan Lipenský zvažoval, jestli se do opravy má pustit, ale nakonec od opravy upustil a následně jsme se domluvili na prodeji.





Přestože koroze karoserie byla rozsáhlá, bylo velmi důležité, že pan Lipenský do vozu nijak nezasahoval, používal ho tak jak bylo vyrobené a prováděl jen minimální údržbové práce. Za necelých 30 let najezdil přibližně 70 tisíc kilometrů, díky tomu se na voze dochovaly originální prvky výbavy, papírová průvodka nalepená do víka kufru při opuštění továrny, informační štítek na víku vzduchového filtru, krabička nářadí....

Koroze prahů....

...čela a předních blatníků...


....podlahy u řidiče.

Pana Lipenského s Ladou jsem vídával cestou do práce, co mě překvapilo, že z několik metrů opravdu Lada vypadala moc pěkně a o to větší překvapení bylo, co všechno zvládnul zakrýt správný odstín barvy ve spreji :D