Kladívko rozdělovače. Tak že v takovém stavu asi byla elektroinstalace. Zrovna kladívko bylo jedna z příčin, proč motor nechtěl naskočit. Nepomohlo broušení kontaktů, musel jsem ho nakonec vyměnit za nové, společně s kondenzátorem a zapalovací cívkou. Také hádanka byly svíčky, dva a dva typy, stejně tak zapalovací kabely, na třetím válci kombinace kdy fajfka očekává, že na svíčce bude čepička ale svíčka ji nemá. Záhada a nebo motor běžel i v této kombinaci? A zde přichází prostor pro konspirační teorie...

Takže na startér se točí, co dál? Znovu kontrola a seřízení předstihu a znovu otáčím klíčkem, startér točí najednou vřísk a motor běží, krasný zvuk, kdo zná Lady, tak ví o co jde, motor asi minutu krásně reaguje na plyn, sytič, krása:) Cítíte ohromnou radost, když takový vrak pod vašima rukama najednou ožije...

Najednou zalape po dechu a lehne.

Na další pokusy nastartovat se chytne, ale nějak se plácá, při přidání plynu spíš chcípe, hraju si s karburátorem, je to k ničemu, měním karburátor za jiný, je to ještě horší. Podezření padá na nedostatečný tlak v přívodu paliva, možná nějaká vadná hadice u zadní nápravy, nevím.

A jelikož mrazy začátkem roku 2019 přituhují, tak další pokusy odkládám. Auto nechávám pod přístřeškem a čekám až se mi bude chtít s ním něco víc dělat.

Jenže s příchodem jara se pouštím do dalšího projektu, dostávám se k jedné odložené Jawě 20 Pionýr a tak se krátce věnuji motoveteránismu, ale to je jiný příběh.

A protože červená 2101 byla takovou volnočasovkou, tak že se vracím k hlavnímu projektu na rok 2019 a to je modrá 2103. Červená tedy zůstává na zahradě, stahují se do ní vosy, no původně jsem předpokládal, že modrá 2103 bude akce tak na měsíc, tak že výhledově jsem čekal, že se do červené ještě stihnu pustit, jenže modrá zabrala nečekaně hodně času a tedy červená 2101 zůstává odložené na zahradě.

Jenže všechno má svůj důvod. Kdysi v roce 1990, došlo k odsunu Sovětských vojsk z naší republiky a jako kluk jsem od vojáků přinesl domů různé poklady. Jedním z nich byly původní registrační značky. A tak nám vzniklo luxusní PF2020.

Přichází začátek března roku 2020 a ustupující zima mi dovoluje se zase do tohoto pokladu pustit.

Takže auto se opět posunuje pod přístřešek, pod kapotu vracím karburátor, který odpočíval v dílně, zatím co auto stálo na zahradě. Kontroluji znovu předstih, svíčky, kabely, no vše je v pořádku, tak přemýšlím, co by mohlo být s palivovou cestou.

Nejdříve do auta dávám starou baterii, otáčím klíčkem, motor se párkrát otočí, pak ale zacvaká startér a je to. Baterie, přesto že byla den na nabíječce, tak nemá kapacitu, aby motor utočila.

Vytahuji náhradní baterii, zapojuji, otáčím klíčkem a běží !

Najednou ale auto nemá žádný problém s nedostatkem paliva, motor jde krásně za plynem, testuji, nechávám auto ohřát, termostat funguje, měření teploty také, jsem překvapen.

Výfuk drží, nikde nic neuchází, auto mě mile překvapuje.

Asi tohle nadšení z nastartovaného motoru mě přivádí k tomu, že objednávám smirkové výstřižky, plnič, tmely a vrchní barvu.

Odstrojuji to nejnutnější, umývám a brousím. Základuji, tmelím, plničuji a vrhám se do lakování.

Vzhledem k množství šrámů, nechávám původní střechu a B, C sloupky. Předpokládám, že tyto prvky později rozleštím a rozdíl nebude výrazně patrný.

Při plničování vylézají další a další šrámy, tak že tmelím, plničuji, brousím.... Na to, že jsem předpokládal, vzít to nějak po "jezeďácku" (což je způsob, jakým se lakují letité traktory), tak se s tím nějako moc mazlím.

Na autě jsem nechal i původní promačkané řidičovi dveře, přestože bude na nich patrný defekt získaný při denní provozu, tak myslím, že větší hodnotu má jejich origininalita, tím, že jsou původní, tak jak byl automobil vyrobený.