Embedded Files
VAZ 2103 - sen československých řidičů v 70. letech... Možná takhle by to mohlo začít, první Lada která mě přivedla na cestu k Ladám byla vlastně 2103.
O prázdninách, po maturitě, tak nějak jsem v autobazaru narazil na červeného Fiata 600 - klasická záležitost pro začínajícího řidiče, vedle stál Trabant 601 Deluxe z 84´roku a vedle 2103... a jak to dopadlo? Budoucí tchán omrknul Fiata, Trabanta, Ladu a říká: "Heleď, Fiat má už hodně za sebou, navíc je to Fiat, auto je Lada, ale poměr cena a výkon, tak nejlíp vychází Trabant". Tak že domů jsem frčel s Trabíkem a jezdil s ním minimálně čtyři roky. A pokaždé, když jsem ve městě zahlídnul tu Nulatrojku, co tenkrát stála vedle, říkal jsem si: "To je prostě pěkný auto." Prostě byla - hořčice se všemi origo doplňky v chromu...
Pak před několika lety se mi dostalo do rukou vydání časopisu, tuším "Auta ČSSR", v té době jsem se pomalu vracel k focení a model mi přišel výborný na testování makrofotek. Model na fotkách nevypadal špatně a asi i to mě přivedlo později k tomu, že jsem začal poptávat červenou 2103.
V době, kdy jsme oživovali bílou Nulajedničku, objevil jsem Ladaklub a hned napoprvé mi přistála doma krabice různých dílů od bývalého Ladisty Honzy - tedy jestli člověk vlastně může být "bývalým" Ladistou...
Největší cenu pro mě měly chromované poklice, které jsou na Nulajedničce do dnes, ale mezi spoustou věcí jsem objevil i toto zrcátko...krásné, chromované pro 03 nebo 06 - což samo byla výzva - spousta 03 a 06 je vybavena plastovým černým zrcátkem, moderním, které rozhodně zlepšuje výhled vzad, ale myslím, že kazí vzhled kvalitní designové práce odvedené koncem 60. let v Torině.
Zrcátko jsem už měl a zbývalo sehnat Nulatrojku bez zrcátka.
A pojďme se podívat kousek do historie. Co je vlastně "kulatá patnáctka" zač? Tohle mě baví, kde se to auto vzalo a kdo ho postavil?
Tak že klasický VAZ 2101, to je obecné známo, Sovětský svaz v 60. letech nutně potřeboval novou továrnu, která bude chrlit stovky tisíc aut ročně. Jednoduchá, spolehlivá auta, dostupná pro běžného občana. Tedy na základě různých kriterií zvítězila Italská automobilka Fiat s velmi moderním typem 124. Následně došlo na základě požadavků sovětských konstruktérů k přibližně tisíci úpravám původního modelu a vznikl VAZ 2101, auto které vypadá jako Fiat 124 ale díky provedeným úpravám, je po technické stránce jiné auto, taková variace na téma Fiat 124. Z verze 2101 byla odvozeno kombi 2102, podobně jako Fiat 124 Familiare. Ale teď pozor, všichni občané přeci nemohou jezdit ve stejných autech, sovětská strana požadovala druhé, luxusní auto, tak že Fiat počítal, že to druhé auto v rámci licence bude Fiat 125, což je auto větší a vychází ze staršího Fiatu 1500, nemá tedy se 124 nic společného. Což samozřejmě byl pro sovětskou stranu velký problém, jednak auta by nemohla vznikat na stejné lince, náhradní díly by nebyly kompatibilní. Sovětská strana požadovala auto, které bude vypadat luxusně, jako stodvacetpětka ale bude technicky shodné s novou sovětskou 2101. Tedy v Turýně se schází Italští a Sovětští konstruktéři a společné vznikají dvě nová auta. Pro západní trhy pod značkou Fiat to je nový 124 special a pro Sovětskou automobilku je to VAZ 2103. Co je společné? Určitě společný je směr, kam oba automobily míří. Nemá se jednat o tuctový automobil pro masy, má jít o něco luxusního, s výkonným motorem, Fiat osazuje motory oproti klasické 124 s 1.2L OHV motor 1.4L s rozvodem OHC, následně vzniká i 1.6L DOHC. Do modelu 2103 přichází nový motor 1.5L OHC, z důvodu "kompatibility" však odvozený od klasické 1.2L OHC montovaný do 2101. V autě se objevují například stejné kruhové přístrojové budíky, shodné i s další Italskou variací, což je Fiat 124 Coupé. Automobily dostávají jinak zpřevodované převodovky a rozvodovky. Více o historii naleznete v sekci "Články".
Co je jiné na Italské 124 Special? Je to určitá hravost, přesto že na autě je dostatek chromu, ozdobných lišt a různých estetických prvků. VAZ 2103 je oproti Fiatu o něco více ozdobený a působí více luxusně. VAZ 2103 musel ve své době být velmi žádaný vývozní artikl, poptávka v zahraničí byla velmi vysoká. Samozřejmě až po ukončená výroby Fiatu 124, aby si na západních trzích nekonkuroval.
Pokud si chcete počíst o tom, v čem je rozdíl mezi klasickou 124 a původní 2101, zde najdete článek.
První 2103. Koncem léta v roce 2017 jsem dodělával Nulasedmičku a potřeboval jsem díly, které jsem objevil u Ladisty Luďka. U něj na dvoře stála béžová Nulatrojka, auto v podstatě pěkné, bez origo zrcátka, tak přišla řeč na to, že auto bude možná k mání, ale že nemá interiér, motor, doklady a že ho Luděk bude rozprodávat na díly. Luděk se ozval asi za rok, že to co zbylo, hodí na podval a kamkoliv mi přiveze. No a tak v rozpacích jsem souhlasil, ale nějak jsem cítil, že na mě je nekompletní auto velké sousto. Totiž navíc, abych to rozhodování neměl jednoduché, ozval se mi bývalý ladista Tomáš , že bere nabídku, kterou jsem mu dal na jaře, že by mi přenechal jejich rodinnou Nulatrojku, která je s hromadou dílů, s V doklady, a nedávno byla pojízdná. Tak že na béžovou jsem sháněl díly do interiéru, ale auto jsem nechal odložené v jednom dvoře a začal řešit jak dostat k nám Tomášovu ladu.
Modrá 2103.
Modrá 2103.
Tak že nikoli červená ale modrá. Takto nejspíš vypadala po poslední generální opravě, která však proběhla už před nějakými lety a od té doby auto sloužilo denním potřebám majitele.
Tomáš je z Plzně a vzhledem k našemu vzájemnému časovému vytížení bylo dost těžké se domluvit na jednom datu, kdy vyrazíme pro auto a úspěšně ho přivezeme, přece jen je to od nás čtyři hodiny cesty, no a jednoho srpnového dne se to přeci jen povedlo.
Vezeme 2103.
Vezeme 2103.
Každý znalec aut říká: "Nekupuj auto hned, naslepo, promysli si to, počkej na to správné auto".
Tak takhle jsem to přesně neudělal a v rámci hesla: " Každá Lada stojí za záchranu" jsme se s Tomášem domluvili a modrá 2103 jela s námi domů.
Za zmínku stojí téměř nový zadní nárazník a spousta dílů z druhé rozebrané 21061, tak že jsem auto začal brát jako takový "kit v měřítku 1:1" a jako bývalému modeláři mi tento "kit" udělal radost.
Postupně jsme ji začali oživovat. Baterka byla v pořádku, to byla ta lepší zpráva. No a pak víceméně to byly poznatky, které přesně určily cestu, na kterou se s tímhle strojem vydám. Cesta dlouhá, v každém kroku něco nového, neprobádaného. Byl to ten druh auta, na kterém už lze jeho vlastnosti posouvat jen k lepšímu, nebylo dramaticky prorezlé, bourané, ale každodenní provoz za každého počasí a nějaká doba strávená ve vlhké garáži, udělali svou práci. Je to výzva, buď to vzdát a nebo se naučit nové věci.
Blatníky z 2106. Působení vhlkosti se částečně projevilo zvenku ale více dramaticky na podvozkových částech.
Různé maskování koroze....
....a chybiček domácího laku.
Interiér - volant z 2107, reproduktory ve dveřích. Příjemným překvapením byly pohodlné anatomické sedačky z Forda s možností výškového nastavení.
Pod potahy se skrývaly původní zadní zachovalé sedačky.
Kryty motoru v práškové barvě. Škoda vrchní barvy karoserie, vzhledem k přípravě podkladu se loupala ve velkých šupinách...
Auto nebylo jakoby špatné, ale tak nějak utahané. Na spodku vše zrezlé, co závit, to případ...
Nápravnice nahlodaná až došlo k prasknutí.
Koroze zalezlá do všech skrytých částí a když někde vykoukla, tak přestříknutá barvou.
....
....
Horní vrstva laku která se odlupovala od podkladu. Při poslední generálce nedošlo k odstrojení auta před lakováním. To je klasický postup z konce 90. let, auta spíš byla určena na doježdění, tedy rychle opravit, nastříkat a zpět na silnici.
Zpáteční světlo a koroze v dutinách.
Tak že opravdu tato Lada 2103 ?
Tak že opravdu tato Lada 2103 ?
Přes všechny "chybičky" tohoto kousku, je 2103 elegantní auto, doklad kvalitní práce a designu z konce šedesátých let. Tak že co dál? Auto bylo v takové kondici, že nebylo co zkazit a vždycky šlo tento projekt naložit na vlek a odvézt do šrotu. A vlastně, když už tedy modrá, proč nezkusit postavit variaci na téma Fiat 124 speciál, tak jak vypadal na dobovém prospektu výše. Tak že jdeme oživovat...
2103 žije, jede, troubí, svítí !
2103 žije, jede, troubí, svítí !
Nápravnice, silentbloky, čepy, spojkové a brzdové válce.... a taky nádrž - původní tekla.... A 2103 jede!
Výměna nápravnice.
Nová nápravnice a silent bloky motoru...
...a také silentbloky na ramenech.
Rekonstrukce
Rekonstrukce
Tak že na zimu uklízíme 2103 do garáže a domlouváme se na vyvařování. Připravuji a sháním potřebné věci, přední blatníky s originálně umístěným směrovým blikačem, přední čelo s kšíltíkem mezi čelem a nárazníkem a vrhám se na jejich přípravu...
A jdeme odstrojit co zvládneme... tedy vzhledem ke korozi zakouslé do všech závitů, to nebylo zase tak lehké, šrouby nám praskají pod rukama, co se neutrhne, tak odřezáváme. Snažíme se auto připravit pro klempíře, aby se nezdržoval "demontáží"...
Přichází jaro a pouštíme se do vyvařování, naštestí máme jednoho šikovného dědu, který se ničeho nebojí...
Během pár dní máme auto vyvařené. Z počátku jsem se rozhodnul použít kapoty a řidičovi dveře z béžové 2103, jelikož ty původní z modré, měly různé nedostatky - množství promáčklin a šrámů, tak že auto jsme takto složili a převezli na další rok do garáže.
Přichází jaro roku 2019 a naše modrá 2103 vyjíždí z garáže a stěhuje se k nám. Nic nejde úplně snadno, při prvním zprovoznění, jsme nevyměnili hlavní spojkový váleček, jelikož fungoval, tak jsme výměnu odložili na později a samozřejmě po roce v garáži, auto naskočilo, spojka mě nechala vyjet z garáže, zastavit na parkovišti a pak šláp, pedál na podlaze a bylo to. Tak že přejezd mezi parkovištěm a naším přístřeškem probíhal na laně.
Přístřešek je takové příjemné místo na zahradě, je v něm spousta místa, stín, kryté před větrem. Tak že auto parkuji do přístřešku a pouštím se do odstrojení před lakováním. v tu dobu předpokládám sundání horní loupající se vrstvy posledního laku, tmelení, plničování a horní lak.
Odstrojení máme za sebou. Během něj se objevují pochybnosti nad původním lakem a přicházím na to, že na karoserii bude spousta práce a že vlastně už je jedno, jestli budu původní kapoty a dveře řidiče nahrazovat béžovými, nebo se pustím do těch původních. Auto je opravdu výzvou, tak že proč nezkusit něco odvážného, posunout svoje schopnosti. Tedy jdu brousit!
Během broušení se ukazuje, že kapoty pocházejí z červené 21061, na červeném laku jsou další vrstvy modrého laku. Na střeše, která je původní, je sedm vrstev laku, různé tvrdosti, dveře a blatníky pochází z poslední GO, kdy se nejspíš už hodně spěchalo, lícování blatníků je uděláno hodně narychlo, na původní ochranný katoforezní lak je stříknutá jedna vrstva horního laku. Na každém dílu jsou promáčkliny. Vše je špatně, vše musí z auta pryč.
Calá tato akce je nečekaně časově náročná, místo předpokládané odpolední akce tak na měsíc, práce zabírá odpoledne za odpolednem, pomalu se posunuje, ale pořád se neblíží konec. Naštěstí je suché léto, tak že části auta po broušení ošetřuji jen odrezovačem a vrhám se na další díly.
Broušení máme za sebou a než přestane odrezovač působit, rychle se vrhám na první vrstvu tmelení. Sklolaminátový polyueretanový tmel na ty největší nedostatky aplikuji přímo na karoserii, pod ním mizí rozdíly v napojení například zadních blatníků a C sloupků. Akce probíhá tmelení, broušení a zase tmelení, broušení, dokud největší katastrofy nejsou zakryty.
Čas letí, tak že vrháme se na základní vrstvu laku, která konečně chrání obroušenou karoserii a ukazuje, co vše, ještě budeme tmelit a brousit.
A vrháme se na druhou sérii tmelení, vypadá to na nekonečný příběh. Tmelím, brousím, tmelím, brousím... Po každém broušení karoserie vypadá líp, ale najednou objevuji místa, která bych na začátku vůbec nečekal, že bude potřeba tmelit. To je znamení, že už začínám hledat drobnosti, které už nestojí za zbytečnou pozornost.
Poslední etapa je stříkací tmel, po něm ještě něco málo brousím, ale celkově jsem už spokojený. V rozpacích zůstávám pouze z kapot, to je prostě velká plocha, no za zkoušku nic nedám, tak že stříkám, brousím.
Tak že konečně se vrhám na stříknutí plničem. V tuto chvíli už jde o čas, podmínky, prach... No zkouška, co lze v amatérských podmínkách realizovat :D. Každopádně auto stříknuté plničem vypadá moc pěkně.
Nechávám plnič pár dní odpočinout a brousím, čistím od prachu, vysávám, ofukuji, omývám a jdeme na to. Lakování. Tak to je okamžik, který je asi největší problém. Na finálním vzhledu laku se z velké míry podílí příprava podkladu, všechny nedostatky v přípravě se ve finální vrstvě několikanásobně odrazí. A pokud je podklad výborně připravený, tak špatně namíchaná barva, špatná tryska v pistoli, špatný tlak v kompresoru, špatná teplota vzduchu, vlhkost... to vše se podílí na výsledném vzhledu. To vše lze zkazit. Ale kdo nic nedělá, nic nepokazí, tak že jdeme na to. Než vše připravím, je horké letní odpoledne, možná podvečer, obávám se o nápady poletujícího hmyzu i našich dvou domácích mazlíčků. Jdeme na to. Stříkám, používám velkou pistoli s tryskou 1.3, jde to pěkně, nic neteče, barva se krásně spojuje. Peklo je tedy střecha, nedaří se mi napojení laku jedné a druhé strany, ale uvidíme, nějak to dopadne. Po lakování vše uklízím, umývám a jsem z výsledku nadšený. Karoserie vypadá opravdu jako sourozenec Fiatu 124 special. Modrá je velmi elegantní. Barvu nechávám několik dní uzrát a během toho zjišťuji, jak díly lakované jinou vrstvou mění odstín. Čerstvě po laku to bylo takové modro šedé, pak na chvíli takové hodně světlé modré, pak se to nějak ustálilo. Myslím, že nejvíc se mi líbila ta první modrošedá, to mě nějak zaujalo.
Po pár dnech ale zjišťuji, že teplý horký večer a tryska 1.3 nebyla úplně správná kombinace. Obcházím auto a vidím boky, které hned po laku byly jak zrcadlo, tak nyní jsou jaksi "pomerančové". Není to mnoho, ale ukazuje to přesně na to amatérské lakování. Přemýšlím, co s tím. To je ten okamžik, práce bylo na autě hromadu a přeci to teď nenechám, tak jak to je. Tak že kupuji ještě litr barvy, auto lehce přebrousím a rozhoduji se lakovat na dvakrát, vždy jednu část, než budu spokojený a podle toho i druhou. Na lakování volím časné ranní hodiny. Zakrývám střechu, tentokrát nasazuji trysku 0,8 a jdu na to. Je to krása. Spodní obroušená vrstva slouží jako podklad, barva se krásně spojuje a opravdu boky po zaschnutí vypadají výborně.
Po několika dnech opakuji to stejné se střechou. Opravdu i střecha bude vypadat líp, stříknutá menší tryskou.
A sundávám igelit a je to tu. Konečně, mohu nechat auto tak jak je, netlačit na sebe, že ještě toto a toto a že déšť a prach a .... Karoserie je hotová a mohu čekat až najdu čas na kompletaci. Ale co, jak to bude vypadat ozdobené, olištované, neláká vás to ?
Tak že už nespěchám, je konec srpna, najednou září a pak polovina října. Naštěstí je dlouhý podzim a zima zatím nepřichází. Jak mám čas, tak na autě pracuji.
A konečně je to tu, ZRCÁTKO nachází svoje místo na řidičových dveřích! :D
Doplňuji pár detailů a startujeme. Interiér zůstane zatím ve skladu, auto musí na zimu do garáže a zima je za dveřmi.
Natáčím "První start po renovaci", skládám video a publikuji.
Auto odjíždí do garáže a tam zůstává. Čeká až na něj zase budu mít čas.
A jaké zkušenosti mi tohle auto přineslo? Každopádně každá taková akce je dřina a zabere spoustu času. Je potřeba specifické vybavení a v každém okamžiku se něco může pokazit. Zatím netuším, jak se budou vrstvy tmelu chovat a na slunci nebo naopak v mraze, jestli na slunci budou vidět rozdíly v laku mezi jednotlivými etapami.
No a pak technika, auto sice nyní zvládlo dojet do garáže, ale vlhkost, která na auto léta působila se podepsala na celém spodku, tak že další etapa bude na zvedáku a výměna veškeré techniky co je na spodní části auta.
Nakonec nás čeká zkompletovat interiér a vyrazit na historickou testaci. Možná v roce 2022 :)
Page updated
Google Sites
Report abuse