Do Poděbrad Vitárka jezdila často. V tabulce níže uvedené lze zjistit, že o cesty do Poděbrad se s Pikásky dělila zcela rovnoměrně. Jednalo se o návštěvy jednodenní, tedy bez přespání a druhý den znova z Prahy. V prvních letech také Vitárka využívala těchto cest k návštěvám vlastivědně poznávacím, jen co mažoretky odpochodovaly nebo odcvičily nebo prostě cestou zpátky do Prahy. Poprvé jsme s ní navštívili ZOO Chleby, druhý rok Památník bitvy u Lipan, následující rok nás odvezla do skanzenu v Přerově nad Labem a čtvrtý rok k hradišti Libice nad Cidlinou. Tyto výlety byly zdokumentovány samostatně, ale zde si musíme připomenout také návštěvy samotných Poděbrad, bez ohledu na to, jestli jsme sem přijeli s Pikáskem nebo s Vitárkou.
Naše poznání Poděbrad a okolí mají na svědomí mažoretky. Konkrétně Pampelišky Praha, pozdější Dandelions Praha a Maxinky Praha. Byly to právě dny finálových soutěží mažoretkových skupin NBTA, ke kterým se naše vyprávění vztahuje. Veskrze tedy dny červnové. Snímek Maxinek na poděbradské kolonádě tu nemůže chybět.
Vodní dílo na Labi se objevuje na mnoha pohledech z vycházek. Jedná se o pohledné dílo s historickým technickým významem a proto se o něm zmiňujeme samostatně. Níže vidíme objekt z poděbradské obory. To je také pěkné místo, které také trošku více rozebereme samostatně.
Poděbrady jsou lázeňské, docela poklidné městečko, kde nejvyšší převýšení nalezneme mezi nábřežím a mostovkou. Všechny možné základní body jsme pěkně po rovince navštívili. Buď pravidelně při každé návštěvě, nebo nárazově. Mezi pravidelně navštěvované objekty patřilo náměstí Jiřího z Poděbrad, podhradí zámku u Labe, kolonáda s trpaslíkem a především trpaslík sám. Toho jsme si užívali pravidelně, čekaje na odbytí nějaké té čtvrthodiny. Mezi nejpravidelněji navštěvované objekty rozhodně patřily prameny Poděbradky, ta je skutečně výborná a je cítit trochu sirovodíkem, to jí dává obzvláště pikantní chuť. Vyžili jsme nabídky plavby po Labi, vyšla na nás plavba po toku. To se nám líbilo a dopluli jsme až do Kovanic. O těch se zmiňujeme zde. Mnohokráte jsme prošli kolem vodní elektrárny a přešli řeku lávkou nad jezem a plavební komorou. Navštívili jsme zámek i vevnitř, prošli se zámeckou zahradou, tam kde pisatel obdivoval kdysi Koťata Kolín. Moc hezkou procházku podél Labe a jejího ramene zvaného Skupice jsme absolvovali již během první návštěvy. Mnoho cest bylo vedeno po stopách kapitána Korkorána a pochopili jsme, proč se tu Korkoránovi líbilo. Určitě se dá říci, že Poděbrady známe dobře a že je máme rádi.
Našeho poděbradského kamaráda jsme navštěvovali často
Kačenka přinesla něco kačenkám u Labe v podhradí
Pohodička na parníku, v pozadí Kovanice
Plavba výletním parníkem je možná i nahoru až k Cidlině
Cesta kolem Skupice
Na své si přišla i samospoušť
Nejvíce fotek v Poděbradech jsme udělali mažoretkám a ty najdeme na jejich stránkách. Ale ani snímků nemažoretkových nebylo zas tak málo. Jsou seřazené ve fofoalbech, které nabízíme níže.