20.ročník (2011)

A je to tady! Sobota 2.4.2011 a s ní jubilejní 20.ročník Vozembouchu. Na první pohled, zejména ze strany účastníků obou soutěžních částí, v podstatě ročník jako každý jiný, z pohledu organizátorů přece jen značně odlišný od těch devatenácti předešlých. Především se významně změnila pravidla, což nepochybně zaznamenaly i soutěžní skupiny – poprvé mohly soutěžit i smíšené skupiny, což si vyžádalo i úpravu soutěžních kategorií. Místo dosavadních čtyř (VL, SV, Ski, SKy) zůstaly jen dvě (Mladší, Starší), ovšem s tím, že vlčata a skauti, tj. skupiny složené ze samých kluků, tvoří jakési „podkategorie“, které nadále mají své vlastní putovní ceny – to aby kluci neztratili motivaci. :-) Další úpravy pravidel už byly kosmetičtější – možnost sestavit střediskovou skupinu z více oddílů téhož střediska, angažovat „dirigenta“ u Mladších skupin, jednotné oblečení (ne nutně skautský kroj), zvláštní ceny poroty apod. Na straně organizátorů spočívaly hlavní odlišnosti zejména v přípravě, která letos trvala významně déle. Zejména kvůli mému poněkud neuváženému rozhodnutí, že zdigitalizuji celý Vozemboušský archív. Kdybych býval předem věděl, co všechno to bude obnášet, zejména jak dlouho zabere skenování negativů, popisování a úprava naskenovaných fotek… Začal jsem s tím už někdy v listopadu, a klidně jsem mohl začít už o prázdninách… Dále jsme se s Glumem dohodli, že vyrobíme ke každému ročníku panely – fotky, výsledky, velikost A2, hlavně nic složitého. No jo, jenomže napřed je potřeba mít ty zdigitalizované fotky, pak za každý rok to jsou 2 panely (roverský a dětský Vozembouch), tím pádem počet panelů zásadním způsobem narůstá, a ještě když začne stávkovat technika, resp. software, právě ve chvíli, kdy mají panely jít do tisku, je na perné chvilky zaděláno. Naštěstí se Glumovi podařilo ten zatracený bug nějak vyřešit, takže panely nakonec byly, a se zadostiučiněním jsme mohli sledovat zejména bývalé účastníky Vozembouchů, jak se hledají na starých fotkách (a co teprve to haló, když se našli…).

No a z pohledu organizace se jako zcela zásadní ukázalo rozhodnutí uspořádat na oslavu dvacetiletého jubilea po skončení soutěžních částí ještě 1. Vozemboušský galavečer. Z ohlasů soudím, že se večer účastníkům líbil, nicméně popravdě přiznávám, že v dalších 5 nebo možná 10 letech se k opakování tohoto počinu znovu neodhodlám… Přece jen být od šesti ráno až do půlnoci na nohách a starat se o hladký běh celé akce je poněkud náročné, ale aspoň už vím, jakých chyb se mám příště určitě vyvarovat.

Dopolední část letos moderovali Pramuž a Pražena v podání Wheba a Helenky, neboť tradiční moderátorky Čert a Vodník, resp. Mach a Šebestová, resp. Křemílek a Vochomůrka, neboli Miwe a Knofla byly v té době na úplně jiných místech zeměkoule. Z účinkujících skupin bych rád zmínil např. Červánky a Berušky, které nejprve zmátly moderátory svým oblečením (ne každá světluška, která má na sobě červené tričko s nápisem Červánek, patří k Červánku, a ne každá světluška, která má krojovku se znakem berušky, patří k Beruškám…) a vzápětí zaujaly publikum a porotu, která jim za to udělila i zvláštní cenu, úžasnou choreografií k písni Kráčej jak Egypťan – kdo neviděl, musí si počkat na video. Dvojkaři, kteří následovali, zase měli k písni Beskyde, Beskyde zpracovanou vlastní grafiku. A vítězná Šídla v oranžových oddílových tričkách si pořídila estetický doplněk v podobě čertích rohů a kopyt k písni z pohádky Čert ví proč. Porotu také zaujali Svišti z Hostěnic, jediná smíšená skupina z dopolední části, a to hudebním doprovodem – nejen počtem nástrojů (dvoje housle, čtyři flétny, akordeon…), ale i kvalitou předvedené hry na tyto nástroje. Proto i Svišti získali po právu zvláštní cenu poroty.