14.ročník (2005)

No, a když už začal statistikou, tak letošní 14.ročník drží ještě jeden primát, a to v největším počtu rozhodčích, kterých se dopoledne sešlo 10. K tomuto malému zázraku došlo tak, že po vzoru letošního R&R Vozembouchu si každá skupina s sebou měla přivést jednoho rozhodčího. Pravda, nezadařilo se všem, a odpoledne jsme opět skončili na obvyklých 7 porotcích. Té úspěšnější většině děkuji, neboť ukecávat každý rok okolo 30 kamarádů (aby jich nakonec těch cca 12-14 opravdu přišlo) není jednoduché. Metoda „přiveďte si svého rozhodčího“ se ukázala jako velmi dobrá - tedy, alespoň z mého pohledu :-). Případné námitky podjatosti byly již předem eliminovány známým Vozemboušským pravidlem, že nejvyšší a nejnižší známka se škrtá, takže vše proběhlo ke všeobecné spokojenosti.

Z dopoledního programu zaujaly zejména vítězné světlušky z Bystrce, tentokrát pod názvem Radůzátka, které kromě výborného zpěvu a doprovodu k jedné z písní opět zvolily názorný obrazový materiál a navrch přidaly vlastnoručně vyráběné malé lodičky. Jako jediné se s bodovým ziskem přehouply přes „magickou“ hranici 200 bodů a zvítězily s poměrně značným náskokem. Při svém vůbec prvním startu na Vozembouchu zabodovaly Lentilky z Řečkovic ziskem 2.místa, a odsunuly tak na 3.místo stálice Vozemboušského nebe, pětinásobné vítězky Bim bam cililink z 28.střediska. U vlčat se tentokrát sešlo 6 skupin (průměr posledních let byly 3 až 4), takže jsem naplněn mírným optimismem a doufám, že jim to vydrží a ještě navíc se časem dočkáme i vyššího počtu skupin u skautů – vycházím z předpokladu, že teď se vlčata otrkají a až dorostou, budou oslňovat mezi skauty. Putovní Vozemboušek si letos opět odnášejí vlčata z Třináctky (A je to), pomyslné stříbro putuje do Bystrce (Termiti – první start 36.oddílu, který již sbíral mety nejvyšší mezi skauty, v nejmladší kategorii) a bronz k tradičním účastníkům z 22.střediska (48.smečka vlčat).

V odpoledním programu bylo, jako už tradičně, na co se dívat a samozřejmě i co poslouchat. Módní přehlídku tentokrát uspořádaly Píďalky v podkolenkách z 12.střediska, název (doufám) dostatečně evokuje, o co šlo. Píďalky skončily čtvrté, jen o jediný, a to ještě pomocný bod za třetími Černými ovcemi ze Dvojky. Skautky z Bystrce, aneb Pohoda vánek, se posunuly oproti loňskému roku na druhé místo. Prvenství obhájily, opět s velkým náskokem, a opět zejména díky nedostižnému houslovému kvartetu, Bim bam cililink seniors z 28.střediska, a připsaly si tak již 7.vítězství ve 14 ročnících. Chlapecký Vozembouch si odnesli Termiti z Bystrce. Pokud to stíhám sledovat, tak u Termitů je zajímavé, že je to vlastně třetí „oddílová generace“, a další se už chystá mezi vlčaty. Doufám, že tento trend se bude dále rozvíjet.

Ještě jedna novinka se letos odehrála na Vozembouchu, a to společný kánon. V době, kdy porota počítala výsledky, vybraní dobrovolníci (Žabák plus Ronja, resp. Špunt, kterým tímto děkuji, že se toho ujali) nacvičili se všemi přítomnými trojhlasý kánon. Musím říct, že kánon, který zpívá něco kolem 150 lidí, je opravdu impozantní. Napoprvé jsem zvolil poměrně jednoduchý kánon, stejný pro mladší i pro starší, ale mám v zásobě další, i složitější, takže budeme postupně zvyšovat laťku. Doufám, že se časem dopracujeme (zřejmě v kategorii R&R) až k jednomu z pera páně Mozartova, který je 12-ti hlasý – trojnásobný pro 4 hlasy (soprán, alt, tenor, bas)…

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou a organizací letošního ročníku, jmenovitě zejména Snortlinovi ze 6.střediska. Jako již tradičně bude k dispozici CD, pokusím se ho vyrobit co nejdříve, reálně to vidím tak na podzim. Mezitím můžete posílat objednávky (nejlépe hromadně za oddíl), ať vím, kolik toho mám vyrábět. Na mail zico@volny.cz můžete samozřejmě posílat i různé postřehy, náměty a nápady, týkající se průběhu, pravidel a všeho, co s Vozembouchem souvisí.

Zico