18. září letošního roku se v brněnské Zoner BobyHall uskutečnil koncert zpěváka Daniela Landy v rámci speciální akustické šňůry. Šlo o zcela neobyčejný zážitek.

Daniel Landa je významnou ikonou české hudební scény, která rozděluje posluchače na několik táborů. Ať už na něj máte názor jakýkoliv, nelze mu upřít bohatou tvůrčí kariéru, která kromě mnohovrstevnatých textů s hlubokým přesahem rovněž čítá hudbu k filmům a divadelním představením, muzikály (lze vypíchnout například Krysaře), knižní tvorbu a spoustu jiných aktivit. Jde o člověka, který ve svých písních dovedl nádherným způsobem zpracovat vlastenecká témata, poukázat na významné události naší historie a upozornit na problémy, které se dotýkají obyčejných lidí. Některé jedince mohou jeho lehce kontroverzní názory silně pobuřovat. A ano, připouštím, že se plně neztotožňuji se všemi jeho postoji. Nicméně oceňuji jeho odvahu jít s kůží na trh a jsem rád, že se v naší zemi najde někdo, kdo si za svojí drahou zemičkou bude hrdě stát. Za to jej obdivuji!

Akustický koncert v Brně jsem si nemohl nechat jen tak ujít. Už dlouho jsem toužil Landu vidět naživo, nikdy předtím se mi bohužel nenaskytla možnost. Čekání se však skutečně vyplatilo! Pokud jste očekávali velkolepou podívanou a pompézní show, tak jste se šeredně pletli. Landa divákům naservíroval komornější a daleko otevřenější atmosféru a vytasil se s průřezem největších hitů. Kromě novějších písní (Hoří horizont, Blanický manifest, Anička Malinová) také zazněly písně z Landovy rozsáhlé sólové kariéry - Zombice, Militia Christi, Tajemství, Vltava, Protestsong a mnoho dalších.

Kapela odvedla skvělý výkon. Muzikanti se na pódiu vzájemně doplňovali a byla mezi nimi příjemná synergie. Landovy vokály byly skvostné a pár náročnějších částí na hlasivky (nelehká pasáž v Protestsongu) zvládl s noblesou. Ocenit musím pódium, jež bylo stylizováno do mrazivé scény, na níž bylo možné spatřit noční oblohu plnou hvězd a šňůry s lístečky, na nichž byla napsaná jména několika známých Landových písní. Díky absenci bombastických vizuálních efektů tak lépe vynikly akustická aranžmá a intimnější nádech jednotlivých skladeb. Zážitek občas zpestřila dvojice herců, která svými scénkami doplňovala textový obsah skladeb (během Blanického manifestu například drželi českou vlajku). Zajímavostí je, že se mezi fanoušky objevila kontroverzní senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

Podle mého názoru šlo o nezapomenutelný zážitek. Pokud se vám naskytne možnost, na Landu si stoprocentně zajděte. Nebudete litovat!

Daniel Palička, 4. ročník