3. Charakteristika ŠVP

3.1. Zaměření školy

Gymnázium Jana Keplera patří ke středním školám se specifickým pojetím vzdělávání a výchovy. Na školu již po řadu let přicházejí velice kvalitní žáci jak do primy, tak do 1.ročníku. Typickými rysy koncepce práce s takovými žáky je snaha o propojení výchovné a vzdělávací složky, priorita rozvoje dovedností před nárůstem vědomostí, ovlivňování osobnostního vývoje žáků, důraz na dobré interpersonální vztahy a motivace k pozitivnímu přístupu k životu. Škola připravuje žáky ve čtyřletém i osmiletém vzdělávacím programu především k dalšímu studiu na vysoké škole, výjimečně k dalšímu pomaturitnímu studiu, nezanedbatelné je i budování pozitivního vztahu ke vzdělávání jako základní podmínce pro celoživotní učení. Úspěšnost při přijímacím řízení na další studia je tradičně vysoká, v posledních letech se pohybuje mezi 90 - 95 % přijatých absolventů GJK na vysoké školy různého zaměření. Předpokládáme proto, že absolventi GJK budou i ve svém profesním životě konfrontováni s novými poznatky a neustálé vzdělávání bude součástí jejich pracovní náplně.

Při studiu je kladen důraz na vysokou volitelnost předmětů - možnost profilace každého jednotlivého žáka, ale i zodpovědný přístup ke studiu. Rozsah i obsah studia v 1. ročníku čtyřletého gymnázia je ve všech třídách totožný a odpovídá běžným učebním plánům gymnázií, od 2. ročníku se postupně zvyšuje možnost volitelnosti, v posledním ročníku studia je možná volba přibližně z 20-25 předmětů (např. dějiny umění, programování, latina, dějiny 20.století, matematika, fyzika, aplikovaná chemie atd.). Podobný průběh studia má i osmileté gymnázium, kde žáci přibírají volitelné předměty od sexty. Od 2. ročníku, resp. sexty je zavedeno víceúrovňové vyučování matematiky podle vlastní volby žáků.

Z cizích jazyků studují všichni žáci povinně angličtinu, druhý jazyk si mohou zvolit. Pro výuku cizích jazyků jsou žáci v rámci celého ročníku rozděleni do skupin podle úrovně znalostí. Žáci osmiletého gymnázia navštěvují od primy povinně angličtinu, druhý jazyk přibírají v tercii.

Na základě vlastní volby se mohou žáci rozhodnout v posledních třech ročnících pro studium vyšší nebo nižší úrovně matematiky.

Poslední ročník studia je chápán jako příprava na maturitu a další studium, tomu odpovídá i učební plán s vysokým množstvím volitelných a minimem povinných předmětů.

Od roku 1995 organizuje škola pro žáky 1. ročníku Adaptační kurz, zaměřený na problémy přechodu na střední školu, efektivní způsoby studia, sociální komunikaci, partnerské vztahy, problematiku drog, kouření, alkoholu, atd. Podobným kurzem se zaměřením na prevenci nežádoucích společenských jevů procházejí i žáci nižších ročníků osmiletého gymnázia. Na začátku 1. ročníku již tradičně probíhá nepovinný mimopražský „Kurz GO“, ve kterém se žáci navzájem poznávají a připravují se na vstup do nového prostředí. Podobný kurz absolvují v primě a kvartě i žáci osmiletého gymnázia. Tyto kurzy pořádané na GJK od roku 1991 se staly základem celostátního středoškolského „Hnutí GO“ a v minulých dvou letech i vzorem pro kurzy pořádané na základních školách Prahy 6 v rámci projektu „Zdravá 6“.

Během studia absolvují žáci v 1. ročníku (sekundě, kvintě) lyžařský, ve 2. ročníku (sextě) jazykový a ve 3. ročníku (septimě) estetický, zeměpisný a sportovní kurz. Škola má dobré zahraniční kontakty, uděluje každý rok stipendia ke studiu v Anglii, organizuje jazykové kurzy v zahraničí, řadu let na škole působí pěvecký sbor, hudební orchestr a divadelní soubory, pořádají se výtvarné výstavy, celostátní diskusní setkání Symposion, setkání žáků, učitelů a rodičů na hradě Točník, pravidelně se organizuje celoroční soutěž o nejvšestrannějšího sportovce školy, k dispozici je žákům neomezený přístup na Internet, počítačová síť, krytá umělá lezecká stěna atd. Domníváme se, že aktivní a tvůrčí jedinci mohou na GJK najít dobré uplatnění.

3.2. Profil absolventa GJK

ŠVP GJK je postaven tak, aby nabídl žákům školy dobrou úroveň akademického vzdělání, rozvoj jejich nadání, vědomostí, dovedností a také přispíval ke kultivaci postojů důležitých pro jejich osobní rozvoj. ŠVP není zaměřen jednostranně. Je otevřený, reaguje na změny v oblasti vědy a techniky, přijímá podněty mravní, estetické i společenské, orientuje se na vědomé vytváření zdravého životního stylu. Absolvent GJK by tak měl být otevřenou osobností s vědomým hodnotovým systémem, člověkem cítícím sounáležitost se společností i prostředím, ve kterém žije.

Z hlediska klíčových kompetencí gymnaziálního vzdělávání preferuje ŠVP GJK:

• • kompetence k učení otevřenost vůči vzdělání, vnitřní motivovanost ke vzdělávání, dovednost učit se, kvalitní všeobecný vzdělanostní základ, vědomosti v souvislostech, tvořivost, kritické myšlení, schopnost sebereflexe

  • kompetence k řešení problémů – odvaha problémy vyhledávat a řešit, vytrvalost, předvídavost, důslednost, schopnost spolupráce;

  • kompetence komunikativní – schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, umění naslouchat názorům druhých, tolerance, schopnost využívat všech prostředků komunikace, schopnost interpretace přijímaných informací;

  • kompetence sociální a personální - rozvoj vlastních psychických i fyzických předpokladů, vytváření vlastního názoru a životního stylu, sociální inteligence, ochota spolupracovat a pomáhat, ohleduplnost, slušnost, kultivovanost, zodpovědnost;

  • kompetence občanské - pozitivní vztah ke světu, úcta k životu, respekt k právům druhých, tolerance, ale i kritičnost, schopnost hájit svá práva, chápání potřeb druhých, zodpovědnost k sobě, druhým, ale i k prostředí, ve kterém žije;

  • kompetence pracovní – vědomé budování profesní kariéry, experimentální postupy práce, efektivní organizace práce, pracovní návyky, ovládání laboratorní a digitální techniky, dodržování zásad bezpečnosti.

3.3. Základní rysy ŠVP

Dlouhodobě budované zaměření staví na představě moderní školy odpovídající potřebám společnosti 21.století, ale i na rozvoji intelektových a osobnostních předpokladů jednotlivce a individuálních potřeb každého žáka školy. Z tohoto pohledu považujeme za základní pilíře ŠVP GJK následující rysy:

• • Nabídka komplexního akademického vzdělání snažíme se umožnit žákům utvářet si mnohostranný obraz světa, nalézat v něm souvislosti a orientovat se v něm

  • Výběr kvalitních žáků při náročném přijímacím řízení – počet uchazečů o studium v osmiletém gymnáziu se za poslední léta ustálil na pětinásobku přijímaných, ve čtyřletém na dvojnásobku. Snažíme se zvýšit aktivitu při oslovování vhodných uchazečů již na základních školách, spolupracovat se ZŠ při tvorbě ŠVP, zároveň postupně snižovat počet žáků ve třídách i jednotlivých skupinách a hledat nové formy práce tak, aby se rozvíjelo nadání mimořádně talentovaných žáků v jednotlivých oborech.

  • Zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – týká se vytvoření podmínek pro zařazení a rozvoj nadání mimořádně talentovaných žáků, žáků se specifickými poruchami učení, stoupající počet cizinců a pro pohybově handicapované žáky.

  • Vysoká míra volitelnosti – základní rys vzdělávacího programu GJK. Volitelnost se netýká jenom mimořádně vysokého počtu nabízených volitelných předmětů, ale i možnosti výběru učitelů v podobných volitelných předmětech, výběru úrovně matematiky, druhu estetické výchovy, ale i volby v mimovyučovacích aktivitách – kurzy, volnočasové aktivity atd. Tento princip budeme dále prohlubovat, nabízet žádané semináře, případně propojovat jednotlivé obory.

  • Příprava na vysokoškolské studium – na VŠ se pravidelně hlásí 100 % absolventů, úspěšnost za poslední čtyři roky 94,9 %. S ohledem na další rysy profilace GJK je pro výsledky typický i velký počet oborů a fakult, na které se žáci hlásí a jsou přijímáni.

  • Propojení vzdělávací a výchovné stránky školy – mnoho let je na škole budován systém aktivit, které přispívají k harmonickému rozvoji osobnosti žáka GJK. Většina akcí je postavena na principu prožitkové pedagogiky – kurzy GO, projekty sociální výchovy, projekty dramatické výchovy, hudebního a pěveckého souboru, divadelní přehlídky apod. Principy prožitkové pedagogiky pak často přecházejí i do běžné výuky – čeština, výchovy atd. Usilujeme o etický a sociální rozměr výchovy a vzdělávání, potřebný jak ze společenského hlediska všeobecně, tak i z pohledu osobnostního rozvoje budoucí inteligence.

  • Korektní a vstřícné vztahy – vědomě budované vztahy mezi žáky a učiteli, mezi žáky napříč ročníky i otevřené vztahy mezi vedením školy, učiteli i žáky. Velice důležitá pro naplnění záměrů ŠVP GJK je kvalitní mezioborová komunikace.

  • Kvalitní učitelé – stoprocentní aprobovanost, ztotožnění se s programem a principy školy, odborná i osobnostní kvalita učitelů, jejich schopnosti a dovednosti naplnit záměry ŠVP, příležitost a ochota hledat odpovídající metody a formy práce – to jsou základní předpoklady pro naplnění záměrů ŠVP. Škola chce i nadále zajišťovat dobré podmínky pro seberealizaci, systematické vzdělávání i materiální zabezpečení všech učitelů školy.

  • Příjemné prostředí a kvalitní vybavení – škola je umístěna v historicky zajímavé a krásné lokalitě, s dobrým spojením pro zájemce z velké části Prahy i blízkého okolí, s dokončenou rekonstrukcí všech prostor a dostatečným zázemím pro realizaci ŠVP ve všech ohledech. Dobré prostorové podmínky pro výuku i mimovyučovací aktivity se pravidelně zlepšují neustálým doplňováním technického vybavení pro kvalitní a z hlediska metod a forem různorodou a efektivní výuku. Snažíme se zároveň u žáků vytvářet pocit sounáležitosti se školou, vztah k prostředí, ve kterém studují.

  • Autoevaluace školy – škola vytváří vlastní systém hodnocení úspěšnosti záměrů a cílů ŠVP. Jedná se o hodnocení kvality a úrovně vzdělávání ze strany vedení školy, žáků i rodičů, ale i sledování výsledků osobnostního rozvoje žáka GJK. Od roku 1997 se ve škole provádí pravidelný průzkum situace v oblasti závislostí a efektivity volnočasových aktivit, škola začala i se sledováním rozsahu, efektivity a kvality vzdělávání z pohledu žáků.

3.4. Organizace přijímacího řízení

Přijímací zkoušky se skládají z humanitního a přírodovědného testu a testu obecných studijních předpokladů. Otázky nepřekračují úroveň RVP ZV. Více než na vědomosti je při přijímacím řízení kladen důraz na schopnost získané vědomosti použít. Přihlíží se i k prospěchu na ZŠ a k mimořádným okolnostem (olympiády, ZPS, apod.). Počet přihlášených žáků na osmileté i čtyřleté gymnázium se v posledních letech stabilizoval, po úpravě vyhlášky o přijímacím řízení v roce 2009 výrazně navýšil. Obecně se dá konstatovat, že k osmiletému studiu se hlásí přibližně šestinásobek a ke čtyřletému studiu dvojnásobek přijímaných. I nadále se na GJK především do primy hlásí převážně výborní žáci, kteří se nebojí náročné konkurence při přijímacím řízení i při dalším studiu.

3.5. Organizace maturitní zkoušky

Tradičně je na GJK kladen důraz na náročně pojaté maturitní zkoušky. Tento přístup se prohloubí v souvislosti se zavedením státní maturitní zkoušky. Studenti GJK budou připravováni ke všem zkouškám společné části maturitní zkoušky a v profilové části bude zdůrazněn princip volitelnosti, náročnosti a komplexnosti (seminární práce, otázky problémového charakteru, maturitní zkouška z hudební výchovy a výtvarné výchovy včetně maturitního koncertu a výstavy maturitních prací atd.) Uvedený charakter maturitních zkoušek a důraz na kvalitní prezentaci výsledků středoškolského studia v praxi znamená i značné rozdíly mezi jednotlivými žáky z hlediska výsledků zkoušky.

Domníváme se, že vysoká náročnost a konkurence během středoškolského studia i maturitní zkoušky je pak zúročena při dalším studiu. Počet absolventů přijatých na VŠ má již několik let stabilně vysokou úroveň. Podle zveřejněných údajů patří škola v tomto směru mezi nejúspěšnější školy v ČR. Stejně zajímavý údaj nabízí i přehled oborů, na které se žáci hlásí a jsou přijímáni. Možnost profilace na základě široké nabídky volitelných předmětů tak v praxi znamená i vysokou úspěšnost při přijímání na nejrozmanitější fakulty. Vzhledem ke koncepci studia na GJK není překvapivá ani srovnatelná úspěšnost absolventů čtyřletého a osmiletého gymnázia. V posledních letech se počet přijatých ustálil na 96% absolventů GJK, počet fakult, na které jsou absolventi přijímáni se pak v rozmezí 15 -20 různých fakult. Trendem posledních let je i to, že přibývá absolventů pokračujících ve studiu v zahraničí nebo studujících současně dvě a více fakult.

3.6. Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie, jimiž GJK utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků, odpovídají koncepci školy i skutečnosti, že na školu přicházejí kvalitní žáci a především do osmiletého gymnázia i žáci s mimořádným nadáním. Z tohoto důvodu je kladen důraz na přiměřené postupy, formy a metody jak v rovině vzdělávací, tak v rovině výchovné.

3.6.1. Klíčové kompetence gymnaziálního vzdělávání na GJK

Při realizace výchovných a vzdělávacích cílů je z hlediska rozvoje jednotlivých kompetencí na GJK kladen důraz především na níže uvedené postupy:

1. Kompetence k učení

• • učitelé motivují žáky k otevřenosti v oblasti poznávání, zadávají žákům problémové úkoly, vedou je k využívání odborné literatury a školní knihovny;

  • učitelé vedou žáky k samostatné práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, vyhodnocování různých zdrojů);

  • učitelé umožňují žákům prezentovat jejich práci (referáty, eseje, seminární práce, celoškolní přehlídky, pravidelná prezentace na webu atd.);

  • učitelé poskytují žákům prostor k diskusi a hledání různých řešení předložených problémů.

2. Kompetence k řešení problémů

• • učitelé podněcují žáky k hledání a formulování problémů, umožňují jim navrhovat a porovnávat různá řešení, pracovat v menších skupinách;

  • učitelé vedou žáky k argumentaci podložené důkazy;

  • učitelé podporují řešení problémů s mezioborovým přesahem, žáci se podílejí na organizaci mezioborových projektů;

  • učitelé zapojují žáky do přípravy mimovyučovacích aktivit, jejich organizace a vedení (pravidelný průzkum drogové situace, Symposion a další).

3. Kompetence komunikativní

• • učitelé vytvářejí žákům prostor pro zapojení do kolektivu spolužáků, spolupráci, prezentaci postojů (úvodní kurzy GO, mezitřídní aktivity), pro komunikaci v nových skupinách (výuka napříč ročníkem, celoškolní projekty apod.);

  • učitelé podněcují žáky k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné (ročníkové práce, jejich prezentace, „Chytrá palice“, celoškolní přehlídky apod.), ve výuce jim pomáhají s porozuměním oborové terminologii, pochopení zápisů, grafů, statistických přehledů;

  • učitelé motivují a vedou žáky jsou k osobitému a sebevědomému projevu, umožňují jim prezentaci různých aktivit (prezentace zájmové činnosti, projekty dramatické výchovy, sbor, orchestr, výstavy atd.);

  • učitelé pro žáky pravidelně připravují výměnné zahraniční zájezdy, mezinárodní projekty i zahraniční stáže;

  • učitelé společně s žáky připravují setkání s různými osobnostmi společenského i politického života (pravidelné besedy, Symposion, grantové projekty atd.);

  • škola umožňuje žákům v podstatě neomezený přístup k internetu, vede je k jeho smysluplnému využívání a komunikaci s okolím.

4. Kompetence sociální a personální

• • škola se zaměřuje na budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů mezi žáky navzájem, ale i vztahů mezi žáky a učiteli (kurzy rozvoje osobnosti, úvodní kurzy GO – záměrně je vedou vždy učitelé GJK);

  • celá výchovná koncepce vede k vytváření a posilování vztahů nejen uvnitř jednotlivých ročníků, ale i mezi žáky různých ročníků i typů studia (výsledkem je kvalitní sociální komunikace, odmítání šikany, respektování ostatních);

  • učitelé respektují individualitu žáků a vedou k tomu i žáky;

  • škola podporuje individuální zájmy žáků, podporuje jejich rozvoj širokou nabídkou mimovyučovacích aktivit;

  • učitelé posilují samostatné a zodpovědné chování žáků při organizování různých činností a akcí školního, ale i meziškolního charakteru (akce kulturní, společenské, sportovní, přehlídky, soutěže atd.).

5. Kompetence občanské

• • žáci spolurozhodují o různých otázkách chodu školy (výzdoba tříd, skladba volitelných předmětů, organizace školních akcí, začátek vyučování atd.);

  • škola ve svém učebním plánu zapojuje žáky do činnosti občanských sdružení (pomoc postiženým, adopce na dálku, sbírky, práce nadací apod.);

  • učitelé vedou žáky k toleranci vůči jiným kulturám (např. pravidelné začleňování žáků z jiných, často exotických zemí, spolupráce s nadací Člověk v tísni; zaměření některých volitelných seminářů);

  • učitelé zařazují do výuky navštěvu různých institucí (parlament, soudy);

  • učitelé, ale i žáci sami organizují pravidelné návštěvy zajímavých osobností společenského a kulturního života.

6. Kompetence pracovní

• • učitelé motivují a vedou žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých oblastech využívali v zájmu své přípravy na budoucí studium a povolání;

  • učitelé učí žáky vědomě užívat a ovládat digitální techniku;

  • učitelé vyžadují, aby žáci při pracovních činnostech dodržovali vymezená pravidla týkající se práce s uvedenou technikou a zásady bezpečnosti včetně první pomoci;

  • učitelé vedou žáky nižšího stupně osmiletého programu k bezpečnému ovládání laboratorní techniky a efektivnímu průběhu experimentální práce;

  • v nižším stupni osmiletého gymnázia je zavedena výuka psaní na klávesnici; tuto dovednost žáci využívají v rámci ostatních vyučovacích předmětů (psaní referátů apod.).

3.6.2. Formy a metody realizace ŠVP ve vztahu k rozvoji kompetencí

Při realizaci záměrů ŠVP se využívají formy a metody preferující dělení žáků do menších skupin i výuku podle úrovně žáků, jejich předpokladů a zájmů. Konkrétně se jedná o:

• • Vyučovací hodiny povinných předmětů základní forma využívající metody frontálního, skupinového i projektového vyučování, používaná ve všech předmětech studia na GJK. Pro vybrané předměty jsou žáci děleni na menší skupiny v rámci tříd (jazyky, výchovné předměty, informatika, humanitní studia), ale i v rámci ročníku či napříč ročníky (volitelné předměty). Důraz je kladen na rozvoj kompetencí k učení, k řešení problému, kompetencí komunikativních, v HS pak i kompetencí občanských.

  • Skupiny povinných předmětů podle úrovně a zájmu žáků vzhledem k organizaci výuky, která staví na volbě a zájmu žáků o jednotlivé předměty, je možné v těchto předmětech využít metody umožňující individuálnější přístup. Jedná se o matematiku a cizí jazyky, kdy je dělen podle zájmu resp. úrovně vždy celý ročník čtyřletého i osmiletého programu, dále pak o výuku estetické výchovy, kde žáci volí mezi výtvarnou výchovou, hudební výchovou, komplexní estetickou výchovou či projektem hudebního souboru a pěveckého sboru Vocalissimo. Tyto formy jsou vhodné především k rozvoji kompetencí k řešení problému, ale i kompetencí k učení a komunikaci.

  • Laboratorní cvičení – malé skupiny s možností individuální či skupinové práce, s převahou rozvoje praktických dovedností jsou vytvářeny ve všech přírodovědných předmětech především k rozvoji kompetencí k řešení problému.

  • Cvičení v jednotlivých předmětech – jedná se o skupiny vytvářené především k rozvoji kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů v předmětech český jazyk a literatura, matematika.

  • Seminární forma volitelných předmětů – s postupujícím ročníkem studia se zvyšuje počet volitelných předmětů, které pak slouží k individuální orientaci na další studium i naplnění některých průřezových témat – mediální výchova, výchova k myšlení v evropských souvislostech, environmentální výchova. Tomu jsou přizpůsobeny i metody výuky, které staví především na samostatné či skupinové práci. Podle zaměření semináře je pak kladen důraz i na rozvoj jednotlivých kompetencí. Semináře jsou vypisovány vždy pro žáky celého ročníku bez ohledu na studijní program, v nejvyšších ročnících pak současně i pro žáky dvou ročníků.

  • Jednorázové akce – diskusní akce, besedy, přehlídky, soutěže, exkurze apod. - tvoří nedílnou součást výchovně vzdělávacího profilu školy (základní přehled je uveden v úvodní charakteristice školy). Dotváří podobu školy, nabízí žákům, velice často bez ohledu na ročník studia, možnost rozvoje kompetencí komunikativních, sociálních i občanských. Důležité je, že žáci jsou velice často organizátory jednotlivých akcí (Symposion, Divadelní den, recitační přehlídky, filmové projekce atd.).

  • Kurzy - součástí ŠVP je systém kurzů, které slouží k naplnění obsahu a cílů některých průřezových témat, ale i jednotlivých vzdělávacích oblastí. Podle povahy pak jsou jednotlivé kurzy zaměřeny na rozvoj kompetencí k učení (adaptační kurz, jazykový kurz, zeměpisný kurz), kompetencí komunikativních, sociálních a personálních i kompetencí občanských (kurzy prožitkové pedagogiky GO pro 1.ročníky a primu, Zimní GO, estetický kurz), k rozvoji různých kompetencí jsou pak využívány i sportovní kurzy.

  • Dlouhodobé projekty a soutěže doplňují formy používané k naplnění cílů ŠVP a k rozvoji všech základních kompetencí především o aktivity dlouhodobé povahy, na nichž se podílejí žáci různých ročníků i druhů studia, někdy i různých škol, ale i absolventi školy. V současnosti se jedná o projekty dramatické výchovy (činnost několika skupin celoškolního souboru ŠOK), projekt Vocalissimo (mezinárodní pěvecký sbor za účasti 4 různých gymnázií), projekt hledání nejvšestrannějšího sportovce školy, projekt odborné povahy v humanitních předmětech - Chytrá palice, žáci se zapojují a mohou rozvíjet své předpoklady i v soutěžních přehlídkách a olympiádách (SOČ, MO, FO, CHO, BiO, sportovní soutěže atd.).

3.7. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

V roce 1995 byla dokončena celková rekonstrukce školy a škola je po stránce vybavení a prostor

přizpůsobena ke kvalitnímu a příjemnému studiu i pro žáky pohybově handicapované. Při

rekonstrukci byly vybudovány bezbariérové přístupy do všech prostor školy. Pohybově

handicapovaným žákům je tak umožněna integrace mezi zdravé vrstevníky. Žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními

mají vypracovány plány pedagogické podpory, případně podle stupně podpůrného opatření individuální vzdělávací plány.

PLPP sestavuje výchovný poradce s učiteli konkrétních vyučovacích předmětů na základě doporučení z Pedagogicko-psychologické poradny. Při specifických vývojových poruchách učení není žák pokud možno vystavován vystavován úkolům, v nichž vzhledem

k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídajcí jeho studijním předpokladům. Při hodnocení těchto žáků se bude klást důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon.

3.8. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

K zabezpečení rozvoje mimořádně nadaných žáků směřuje škola dlouhodobě. Důraz je kladen na prostorové i materiální zajištění výuky, ale hlavně na zajištění kvalitní výuky - náročného obsahu a vhodných forem a metod práce. Proto je v rámci ŠVP kladen důraz na:

• • využívání metod výuky s preferencí individuálního přístupu;

  • prosazování forem výuky v nichž je preferován individuální přístup;

  • využívání možností individuálních konzultací;

  • využívání možností mimovyučovacích aktivit;

  • zařazování žáků do skupin podle úrovně znalostí;

  • vytváření studijních skupiny napříč ročníky;

  • mimořádně vysokou a všestrannou nabídku volitelných předmětů;

  • zařazování volitelných předmětů podle zájmu žáků.

Blíže jsou formy a metody práce s žáky s mimořádným nadáním popsány v kapitole 3.6.2. Z hlediska prostorového a materiálního zajištění výuky jsou samozřejmostí odborné učebny pro počítačovou i jazykovou výuku, laboratoře pro fyziku, chemii a biologii, odborné učebny pro výuku přírodovědných i humanitních předmětů, učebna hudební i výtvarné výuky, divadelní aula, dvě tělocvičny, umělá lezecká stěna a posilovna. Všechny odborné učebny a specializované prostory jsou technicky dobře vybavené, žáci mají víceméně neomezený přístup na vysokorychlostní internet, k vybavení patří mimo jiné i studovna s knihovnou.

3.9. Začlenění průřezových témat

3.9.1. Průřezová témata – nižší stupeň osmiletého gymnázia

3.9.2. Průřezová témata – čtyřletý vzdělávací program vyšší stupeň osmiletého gymnázia