Vojenské záležitosti

Na místě dnešní městské části Hradce Králové – Věkoš proběhla i řada historicko - vojenských událostí.

Při stavbě pevnosti v roce 1766 byli hradečtí občané donuceni nakupit z vlastních pozemků hliněný val pro nově budovanou fortifikaci okolo města Hradce Králové.  Tato povinnost se nevyhnula ani věkošským osadníkům, kteří museli ze svých polí odvézt značné množství orné půdy, čímž také bonita této půdy klesla. [1]

První zaznamenanou vojensko – historickou událostí byl přechod švédských vojsk přes katastr obce Věkoš. V jeho blízkosti také proběhla bitva Švédů v čele s generálem Torstensonem a císařskými vojsky. [2]

Další vojenskou událostí byla nedaleká bitva na Chlumu mezi pruskými a rakouskými jednotkami. Vojáci padlí v této bitvě jsou pochováni na samotném bojišti v okolí Chlumu, v lese Svíb a ve vojenském hřbitově na Pouchově. Na vojenském hřbitově na Pouchově je z této bitvy například pohřben generálmajor a velitel brigády Karel Schulz, který byl zastřelen v obci Horní Přím a plukovník Karel Poeckh, který byl smrtelně raněn v lese Svíb. Přes obec tehdy přešli Rakušané při svém ústupu z Chlumu.

Na počátku I. světové války v roce 1914 byly na poli ve Správčicích sestaveny baterie č. 5 a č. 27 dělostřeleckého pluku. Vojáci zde složili přísahu a byli posláni na srbské bojiště. [3] V roce 1917 bylo obci přiděleno 5 zajatců na potřebnou práci. Obec byla vyzvána příslušnými úřady, aby oznámila, kolik válečných uprchlíků se zdržuje v obci. Uprchlíci se totiž přestěhovávali do jiných obcí, či se naopak přistěhovávali do obce a neoznámili to příslušným úřadům, nebo odcházeli za brannou povinností. Za I. světové války do obce dorazila výzva k zvýšenému pěstování zeleniny z C. k. Úřadu pro výživu lidu. Rakousko totiž nemohlo ani v dobách míru krýt svoji rok od roku stoupající spotřebu zeleniny z vlastního pěstování. Výzva zněla jasně a stručně: „Pěstujte zeleninu!!!“. [4] Bylo zde tedy žádáno, aby všichni rolníci, velkostatkáři i zelináři pěstovali zeleninu s větší energií, aby zvýšili výnos půdy. O pomoc při zemědělských pracích byli žádáni i žáci a žákyně škol všech stupňů. V roce 1917 bylo také C. k. Okresním soudem v Hradci Králové nařízeno, aby byl zaslán seznam místních mladých mužů ve věku od 17 do 24 let, kteří z obce nastoupili vojenskou službu. U každého jména bylo nutno uvést zákonného zástupce i s informací, zda jsou schopni si sami zaplatit válečné pojištění pro případ jejich smrti či úrazu. Dne 13. června 1917 proběhl v celé monarchii tzv. „Kapesníčkový den“. [5] Tento den spočíval v nashromáždění lněných a bavlněných látek na ochranu před zimou a ke zhotovení prádla pro invalidy, děti vojínů a pro Červený kříž. Vojenská správa také žádala místní občany k dodání psů pro válečné zdravotní a policejní účely. Konkrétně měla správa zájem o německé ovčáky, dobrmanovy pinče a erdelterriery. S rostoucím počtem zemřelých rakousko – uherských vojáků na všech frontách byl 25. září 1917 zaslán obci dopis od Komitétu pro udržování a péči válečných hrobů v Rakousku císaře Karla I. Blížil se totiž Všeobecný den válečných hrobů v Rakousku, a proto bylo posláno všem obcím v Rakousku upozornění, aby pamatovali na mrtvé a aby na tento den před všemi hřbitovy a v bezprostředních jejich blízkostech prodávali válečné odznaky a pohlednice v ceně 20 haléřů. V lednu 1918 byla v místní škole zavedena válečná kuchyně.

Za druhé světové války působila na nedalekém letišti německá letová jednotka Luftwaffe. Na konci druhé světové války dne 8. května 1945 v ranních hodinách mělo proběhnout zničení veškerého materiálu na letišti a i samotného letiště. Proto bylo ve Věkoších vydáno doporučení, aby si lidé nechali otevřená okna, jelikož na letišti bude docházet k detonacím. [6] 

V souvislosti s invazí do tehdejší Československé socialistické republiky v srpnu 1968 bylo obsazeno i královéhradecké letiště. Proti obsazující polské jednotce se ostře postavil tehdejší velitel letiště pplk. Karel Zubo, který byl nově nastoleným režimem odvolán. [7]

[1] DOMEČKA Ludvík, O založení obce Věkoš, Kraj královéhradecký 1919, č. 46.

[2] ČERNÝ Jan, Místní dějiny obce Věkoš u Hradce Králové, Hradec Králové, 1931.

[3] DOMEČKA L., SÁL F. L., Královéhradecko, Hradec Králové 1928 (Věkoše, Správčice, Pouchov).

[4] Archiv obce Věkoše; NAD:1782;kt/1 Ič:27 Dat: 1917 Obsah: Tiskoviny a přípisy týkající se vojenských opatření v I. světové válce IV/2.

[5]  Archiv obce Věkoše; NAD:1782;kt/1 Ič:27 Dat: 1917 Obsah: Tiskoviny a přípisy týkající se vojenských opatření v I. světové válce IV/2.

[6]  DOUBEK Zdeněk, Město pod bílou věží, Hradec Králové 2002, str. 191.

[7]  PTÁČEK Josef, RAIL Jan, Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji 1939-1945, HK, 2000.