Tato tiskárna se řadí do nejkvalitnější třídy pro běžný „nehromadný“ způsob tisku. Má poměrně velkou rozlišovací schopnost (1200 bodů na palec), řadu funkcí, které vylepšují a urychlují tisk.
Vlastní příprava tisku probíhá ve vyjímatelné tonerové kazetě – cartridge (kártridž), kde se počítačem připravená forma tisku přenese na papír. Zviditelnění tisku umožní jemný, zpravidla černý prášek – toner, který po ulpění na papíru přejede dopravníky do pícky, ve které se zataví do papíru.
Přípravu tisku můžeme sledovat na následujícím obrázku:
Laserový paprsek je imitován z pevně uložené laserové diody. Modulovaný paprsek svítí na šestiboké rotující zrcadlo, odkud jde přes řadu čoček přímo na světlocitlivý válec. Tento válec má povrchový elektrostatický náboj, který se dopadem laserového paprsku vybíjí. Modulací paprsku a jeho pohybem po jednotlivých řádcích se vytváří elektrostatický „otisk“ budoucí stránky na válci. Pohyb paprsku po řádku vzniká synchronizovaným otáčením šestibokého zrcadla. Modulace paprsku se provádí podle paměťové předlohy a to tak, že černý bod je vytvořen dopadem paprsku na povrch válce a místním odstraněním povrchového náboje. Na tomto bodovém místu pak může ulpět toner – jemný černý prášek. Místa, kde povrchový náboj zůstává, toner odpuzují.
Toto všechno vzniká v kazetě (cartridge). Je v ní toner, zásobník pro přebytečný toner, který se musí po přenosu toneru na papír odejmout, dále je zde fotocitlivý válec (dříve ze selenového povrchu na hliníkové trubici) a konečně magnetický válec, který nabaluje toner v zásobníku a přenáší jej na optický válec.
Papír, který pak projde pod povrchem válce získá otisk připravené stránky. Aby se toner nestíral, je tento polotovar dopraven do pícky, kde se prášek zapeče.