Příběh čínsko-českých vztahů 中国和捷克的故事

Sborník uvozují příspěvky z per velvyslanců Čang Ťien-minga a Vladimíra Tomšíka. Následuje celkem 27 článků rozdělených do tří částí:

Vzpomínky, Spolupráce, Vztahy.

Většinu příspěvků napsali buď diplomaté, kteří v minulosti pracovali na zastupitelských úřadech nebo čínští bohemisté, kteří vzpomínají buď na pobyt v ČR, nebo na české odborníky, které provázeli po Číně. Některé příspěvky jsou opravdu zajímavé. Například vzpomínka „funkcionáře na odpočinku“ Wanga Ťin-jao na okolnosti vzniku Statku čínsko-českého přátelství v Cchang-čou.

Asi nejbližší je nám příspěvek z pera bohemistky Li Mej nazvaný „Známí čeští sinologové, jak jsem je poznala“. Autorka vzpomíná na své učitele češtiny Danušku Šťovíčkovou a Sávu Heřmana, dále na Zdenku Heřmanovou, Oldřicha Krále, Oldřicha Švarného, Věnu Hrdličkovou a mnohé další. Největší pozornost věnuje Jaroslavu Průškovi, kterého sice osobně nepoznala, ale setkala se s jeho dcerou a vnukem.

Zajímavý je příspěvek kulturního rady velvyslanectví ČLR v České republice Kao Chua o kulturní spolupráci. Je nadepsaný „Poslední vízum“, protože se jeho podstatná část věnuje v koprodukci natočenému filmu o záchraně židovských uprchlíků.

Určitý problém sborníku je v tom, že jsou česká jména až na výjimky uváděna pouze v přepisu do čínských znaků, takže pro nás, pokud nejde o osoby známé, zůstávají aktéři některých příspěvků v utajení. Ale sborník je určen čínskému čtenáři a tomu to zřejmě nevadí.

Sborník se nese ve veskrze pozitivním duchu, takže především poslední část překvapí. Při našem negativistickém pohledu na Čínu si totiž většinou neuvědomujeme, že bez ohledu na ideologickou zátěž jsou česko-čínské praktické vztahy i v současné době poměrně intenzivní.

-ib-