Tchang Jün-ling Rusková – učitelka a spolupracovnice českých sinologů

Paní Tchang Jün-ling Rusková se nesmazatelně zapsala do výchovy celé generace sinologů, kteří studovali za normalizace, v době pro sinologii krajně neradostné. Ti z nás, kdo chodili na večerní kurzy hovorové čínštiny vypisované na Praze 6, které vyučoval Oldřich Švarný, si zdokonalovali čínštinu prostřednictvím jejích nahrávek čínských textů. Nešlo jen o její nezaměnitelný hlas s čistou pekingskou výslovností, ale i o formu a obsah příkladových vět, které vymýšlela a opatřovala lingvistickým i kulturním komentářem.

Později se nahrávky, které připravila pro Oldřicha Švarného, staly základem několika publikací. Její mimořádný jazykový cit a vynalézavost jsou základem monumentálního Učebního slovníku jazyka čínského, který v letech 1998–2000 vydal Oldřich Švarný. Ještě před tím se materiál, který vytvořila Tchang Jün-ling Rusková, stal podkladem, na jehož základě Oldřich Švarný sestavil Gramatiku čínštiny v příkladech – učební text poprvé vydaný v roce 1991 na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Posléze v novém vydání a s navazujícími učebnicemi vyšel na UP Olomouc. Na univerzitách v Praze i v Olomouci se používá k výuce studentů dodnes, včetně nahrávek s hlasem paní Ruskové, aniž mnohdy studenti tuší, čí výslovnost napodobují a kdo vytvořil věty, podle nichž si osvojují gramatickou strukturu čínštiny.

Paní Rusková se také jako jedna z rodilých mluvčích podílela na revizi čínského textu devítidílného Česko – čínského slovníku vydaného v nakladatelství Academia v letech 1974–1984, který připravil tým sinologů v Orientálním ústavu ČAV.

Slovníky a učebnice zabírají podstatnou část odborného díla „paní učitelky Tchangové (Tang Laoshi)“, jak jsme ji my, její žáci, oslovovali. Podílela se však i na dalších projektech. Především to byl český překlad dobrodružných a detektivních příběhů z 19. století o soudci Paovi. Doporučila materiál, dokonce poskytla vlastní knihy, které si přivezla z Číny, a překladatelce trpělivě vysvětlovala reálie a souvislosti obtížných pasáží a pomáhala jí rozluštit místa v textu, kde se jazyk starého vyprávění nepodobal ničemu ani v moderní hovorové čínštině, ani v klasickém jazyce vysoké literatury. Obtížnost práce na tomto překladu násobila skutečnost, že text, podle kterého vznikal, byla laciná vydání z doby jejího dětství, tj. bez interpunkce a členění do odstavců. Později ochotně přispěla radou mladým překladatelům, kdykoliv se potýkali s obtížnými místy ve svých překladech a při tom osvědčila svou znalost čínské kultury v bohatství a šíři každodenního života.

Zvláštní místo mezi publikacemi, které vznikly ve spolupráci s paní Tchang Jün-ling, patří série prakticky koncipovaných kuchařských knih. Psala je společně se Zlatou Černou a projevovala v nich stejně neúnavnou vynalézavost, jako při práci na slovnících nebo literárních překladech. Čínské recepty tvořivě přizpůsobovala podmínkám pozdní normalizace, kdy řada ingrediencí čínské kuchyně nebyla na českém trhu dostupná a bylo třeba je nahrazovat místními surovinami, včetně výpěstků na vlastní zahrádce.

Seznam publikací, na nichž se Tchang Jün-ling podílela (seřazeno chronologicky)

Česko-čínský slovník, 1–9. Praha: Academia, 1974–1984.

ŠVARNÝ, Oldřich, LOMOVÁ, Olga a TCHANG Jün-ling. Gramatika hovorovej čínštiny v príkladoch = Gramatika hovorové čínštiny v příkladech, 1a a 1b. Bratislava: Univerzita Komenského, 1991.

Š´ Jü-kchun. Příběhy soudce Paoa, aneb záhada císařského paláce. Překlad Olga Lomová. Praha: Vyšehrad, 1989.

Š´ Jü-kchun. Další příběhy soudce Paoa, aneb, Jak se chudý student Jen vypravil ke státním zkouškám do hlavního města a co z toho vzešlo. Překlad Olga Lomová. 1. vyd. Praha: Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová, 1996.

RUSKOVÁ, Tchang Jün-ling,, Laděna Šíbrová, Obrazová kuchařka Panoramy, Čínská domácí kuchyně, 3 díly. Panorama, 1987, 1988

Oldřich Švarný. Učební slovník jazyka čínského I–IV. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998–2000.