Obraz s příběhem

V časopise Česko-čínské společnosti Fénix 2020/2 jsme na konci roku 2020 zveřejnili článek nazvaný Obraz s příběhem, ve kterém jsme se věnovali obrazu, který namaloval čínský malíř Xu Beihong, když se v roce 1949 účastnil pražského zasedání Světového kongresu míru.

Připomněli jsme, že čínská delegace na Světový kongres míru jela původně do Paříže, ale protože ji vyslala komunistická vláda v Yan´anu a francouzská vláda dosud formálně uznává vládu Kuomintangu, odmítli Francouzi čínské delegaci víza udělit. Čínská delegace se to dozvěděla v době, kdy se nacházela ve vlaku kdesi na Sibiři.

Československá vláda také dosud formálně udržovala oficiální diplomatické styky s vládou Čínské republiky, ovládanou politickou stranou Kuomintang, v Nankingu dosud existovalo československé velvyslanectví a velvyslanec Kuomintangu Lone Liang byl členem pražského diplomatického sboru. Přesto se rozhodla, a to z iniciativy prof. Průška, pozvat čínskou delegaci do Československa a umožnit jejím členům vystoupit na paralelním mírovém kongresu, zorganizovaném v Praze.

Ať dnes hodnotíme toto rozhodnutí jakkoliv, pro československou sinologii měla přítomnost čínských umělců v Praze obrovský význam. Umožnila tehdejším prvním československým sinologům poprvé se naživo setkat s předními čínskými umělci, kteří v následujících letech formovali čínskou kulturní frontu a navázat s nimi osobní kontakty.

Takto na příklad vzpomínal na setkání s delegací profesor Augustím Palát: „První styk s lidovou Čínou jsme měli v dubnu 1949. Do Prahy přijela delegace kulturních pracovníků vedená Guo Moruoem郭漠若. Byl jich asi tucet, nebo ještě víc. Jeli na mírový kongres, který se konal v Paříži, a nedostali francouzská víza. Tak zůstali v Praze. To byla zásluha Průškova. Průšek té příležitosti využil a dosáhl toho, že Guo Moruo dostal čestný doktorát. Jeho projev je otištěný v Novém Orientu. Několikrát jsme se s tou delegací setkali a to bylo velmi důležité, protože jejím prostřednictvím se poprvé dostaly do Evropy knihy publikované v Yan´anu a jinde v severovýchodní Číně před rokem 1949. Díky tomu se u nás začala tahle literatura překládat ještě dřív než v Sovětském svazu. Například já jsem přeložil drama Dívka s bílými vlasy. Překládal jsem i věci od Ding Ling 丁玲 a Wang Xijiana 王希坚. Byla to díla spisovatelů, jejichž jména pro nás byla do té doby neznámá… Tak jsme uvedli do světa literaturu, kterou jinde, hlavně na Západě, neměli možnost poznat.“ (Augustín Palát: Vzpomínky na Čínu a sinologii. Česko-čínská společnost 2016, s. 17)

Jedním z čínských umělců, kteří Prahu v dubnu 1949 navštívili, a stali se blízkými přáteli mnoha z našich sinologů první generace, byl i světově uznávaný malíř, který se proslavil především malbou koní, Xu Beihong (徐悲鴻1895-1953).

Xu Beihong i jeho manželka Liao Jingwen 廖靜文 (Liao Ťing-wen 1923-2015) udržovali pak osobní přátelské kontakty s předními československými sinology po celý život. Paní Liao navštívila Prahu a její kniha o Xu Beihongovi Život psaný štětcem, byla přeložena do češtiny.

Shodou okolností právě v den, kdy se v Praze konalo paralelní zasedání světového mírového kongresu, přišla zpráva, že ČLOA vstoupila do hlavního města KMT Číny Nankingu. Na počest této události zorganizovali hostitelé, pravděpodobně ministerstvo informací a osvěty, které celý pobyt čínské delegace organizovalo, slavnostní shromáždění v Národním divadle.

Jednou z těch několika tehdejších českých sinologů, kteří se zasedání v Národním divadle účastnili, byla i žačka prof. Průška paní docentka Věna Hrdličková. V rozhovorech, které Česko-čínské společnosti poskytla a které vyšly v roce 2016 pod názvem Život mezi Čínou a Japonskem připomněla mimo jiné, že mistr Xu Beihong, pohnut inspirativní atmosférou okamžiku namaloval obraz „…jak ta delegace spolu s námi sedí v Národním divadle. Nám, Evropanům, namaloval červené tváře…“( str. 24).

Paní docentka se domnívala, že obraz zůstal v Praze a vyslovila přání ještě ho někdy uvidět. Začali jsme proto pátrat po pražských archívech, ale marně.

Teprve nedávno se vnukovi paní docentky Hrdličkové Zdeňkovi podařilo na internetu Xu Beihongův obraz nadepsaný 《世界和平大会》 (Světový mírový kongres) objevit. Dokonce s komentářem, ze kterého vyplývá, že se 2. 10. 1949, tedy den po slavnostním vyhlášení ČLR, konal v Pekingu sjezd, na kterém byl zvolen 134členný Čínský výbor obránců míru. Mezi zvolenými jsou i ti, kteří byli v dubnu 1949 v Praze, včetně Xu Beihonga. A co je pro naše pátrání nejdůležitější, Xu Beihong na tomto shromáždění prezentoval obraz, který namaloval jako vzpomínku na událost, kterou prožil v dubnu 1949 v Praze. Z této informace jsme vyvodili závěr, že domněnka, podle které si Xu Beihong obraz do Číny neodvezl, byla mylná. Originál musí být v Číně, pravděpodobně v Xu Beihongově památníku.