V Bovci (kemp Polovnik, kde jsme už dvakrát byli) byl český prvek všudypřítomný - kromě spousty aut taky brněnský autobus CK Kudrna. Ještě jsme chvíli odpočívali než začala fungovat recepce, pak si v docela přeplněném kempu vyčíhly odjíždějící Španěly a na jejich místě rozložili stan a snídani. Zatímco Michal dospával noční jízdu, holky se vydali do české části kempu k agentuře Alpicenter domluvit detaily odpoledního canyoningu. Na ten jsme se vydali směrem, odkud jsme přijeli, přes městečko Žaga, s výhledem na lanovku na Velký Kanin (zdolán v roce 2008 v rámci severkovské Rodinky) a zaparkovali u kaňonu na říčce Sušec. Tady se děti spolu s ostatními účastníky, kterým se podařilo dojet (podle zpráv průvodců nějací pražáci v audině nenastartovali kvůli vybité baterce umístěné uvnitř auta, takže ani kabely nepomohly !?), vypravily směrem vzhůru a my s Janou (já už to absolvoval před lety a Jana to prý nijak nevyhledává, a taky dobrých 47 €, že? :)
jim šli naproti (složitě hledajíce ve skalním terénu cestičky dolů do kaňonu) v očekávání jejich adrenalinových výkonů a zajímavých fotek. Nějakou dobu se celkem nic, s výjimkou průchodu několika dalších kaňonářských skupin, nedělo (na cestu na začátek je počítána skoro hodina), ale pak nás šplouchání a nadšené výskání upozornilo, že už je skupina nablízku. Skoků asi nebylo tolik jako před 10 lety (možná málo vody), evidentně průvodci dbali i víc na bezpečnost (k lanům, jichž jsme se tehdy na skále přidržovalo, se teď cvakali ferratovými úvazky). Každopádně jsme se všichni nadšení vrátili do kempu.
Večer jsme se prošli do Bovce, kde jsme sice neuspěli ve vytipovaném baru Felix, ale spokojeni jsme byli i tak - Michal s rybou ("postrv na žaru") ze stánku Kuhnjca , ostatní s burgerem z Grill baru 1917.