Památky

Při opravách památkově chráněných objektů nestačí jen řemeslná zručnost , ale hodně důležitá je i znalost původních technik a cit pro práci, kterou mnohdy i před stovkami let dělali naší předchůdci. Při takovém díle musí člověk propojit cit a fortel starých mistrů s dnešními znalostmi a možnostmi opracování dřeva .

Do úvahy se musí brát další životnost objektu ale zároveň jde o zachování historické hodnoty která spočívá hlavně ve starých technologiích opracování dřeva a zručnosti řemeslníků. Proto se tyto opravy musí dělat s citem ale také s rozmyslem. Krov, ve kterém je za použití starých technik vyměněno několik trámů tak, aby splynuly s celkem, je podle mně daleko víc hodnotnější pro historickou paměť, než pouhé podpírání a vyztužování starých prvků příložkami a podobně.

Jedna z prvních větších zakázek na záchraně historického objektu bylo zajištění, vyrovnání a další tesařské práce na bývalé tvrzi rytířů Budkovských v Budkově. Jedná se o naprosto jedinečný krov původní tvrze který byl naposledy opravován někdy mezi lety 1620-1675, kdy byla původní sedlová střecha tvrze předělána na valbovou střechu sýpky. Práce na takové unikátní památce pro nás byla opravdu potěšením.

Jistě znáte příběh o Fénixovi , který povstal z popela. Jeho součástí jsme se stali ve Volarech. K této roubence i k jeho majitelům máme velmi vřelý vztah. Bylo to nejenom jejich rozhodnutí postavit přesnou kopii vyhořelého, 240 let starého objektu ale i poctivost, se kterou se do obnovy pustili , včetně ručního otesání většiny trámů. Myslím si , že lidé, kteří přistupují k historickým hodnotám stejně jako oni , mají pro budoucí generace daleko větší význam než ti, kteří vše hodnotí jen podle okamžítého zisku. Velmi oceňuji odvahu a nezlomnost majitele, který i přes překážky svoji snahu dovedl ke zdárnému konci a tím zachránil kus historické paměti města. Jsem hrdý na to , že jsem mu při tomto díle mohl se svou firmou pomáhat.

Klasický volarský stropní trám.

Jeho nová podoba je stejně jako ta původní vytvořena ručně hoblíkem , paličkou a dlátem.

Letopočet, který jak doufám vydrží dalších 240 let. Volary

Příběh těchto vrat je pro mne stejně důležitý . Začalo to výkresem truhlářského mistra nalezeným někde v archivu Netolického muzea. Tentokráte se k tomuto dílu postavili vstřícně všichni, počínaje majitelkou přes pracovníky Netolického muzea a konče pracovníky památkové péče v Prachaticích a Budějovicích. Po pravdě řečeno, jsem měl z tohoto díla trochu strach . Hlavně z toho, jak ze 2D výkresu udělat skutečný třírozměrný skvost. Dílo se nakonec podařilo také díky dvěma cestám do Prahy , na Smíchov , kde jsme fotili podobné dveře, několika konzultacím s panem architektem Hlupym a jeho sympatickou manželkou a také víc než vstřícnému postoji a důvěře domácí paní. Hlavně díky ní a jejímu vztahu k historii, budou mít Netolice několik nově opravených historických objektů, které rozhodně stojí za zhlédnutí.