O WEBU

WEB o tom, jak se na pár chvil toulat oblohou

Pro všechny mé kamarády, příbuzenstvo, spolužáky, kamarády kamarádů…

Kdo se někdy podíval na letící aeroplán a hlavou mu blesklo: Chci se také svézt.....

Něco málo o mých leteckých začátcích.

Podstatnou část života jsem žil v ose nějaké dráhy, takže pořád mi nad hlavou něco startovalo a přistávalo. Nejprve rodný dům v Řepích v ose ruzyňské dráhy a pak Prosek poblíž dráhy letňanské a nedaleko kbelské. Odmala jsem k letadlům tak nějak vzhlížel.

Zašel jsem do letňanského Svazarmu a v roce 1977 se přihlásil . Přes zimu vstřebal teorii a pak 2 roky - ano dva - čekal na cosi, prý prověrky. V Letňanech se v tu dobu upravovala dráha a plachtaři hostovali na letišti Sazená. Na jaře 1980 jsem konečně začal létat i já. Ten první rok jsem nevynechal jediný provoz a nalétal asi 5 hodin. Dnes není vyjímkou nalétat 7 nebo 8 hodin za den. Po vojně jsem začal pilovat v termice. Stříbrné "C" jsem odlétal na soustředění v Jihlavě v roce 86. Pak přišel nápad skákat padákem. Na prahu nového tisíciletí opět nápad – paragliding. Je to na rozdíl od Svazarmu svobodné létání. Vyšlápneš na kopec, skočíš a letíš. Když je příznivé počasí, přistaneš po několika hodinách a křídlo sbalíš do batohu. Ale letadlo je letadlo a tak jsem se navrátil do aeroklubu. Abych si užíval tu částečnou nezávislost jako na paraglidu, pořídil jsem si vlastní kluzák VSO-10, čili „Vosu“. Klubový větroň, dnes již žádný závodnický speciál. Ale ideální stroj pro toulky oblohou. Jak se ale letecky zabavit, když zrovna není termické počasí?

A tak ještě létám s motorovými ultra lehkými i trochu těžšími stroji. Výhodou oproti větroni je, že vždy doletíš tam, kam si naplánuješ. A každý let je zážitek.

To si nemohu nechat pro sebe.

Proto jsem založil tento WEB. Pro všechny mé kamarády, příbuzenstvo, spolužáky, kamarády kamarádů… se kterými se chci podělit z pocitů, jaké to je se na pár chvil toulat oblohou….