Historie královéhradeckého létání má ve městě velkou historii. Již na začátku 20. století zde uskutečnil první pokusy balonového létání profesor Jakub Hron. [1] 19. června 1901 plnil balon u plynárny pod dnešním pivovarem. V roce 1926 byla v Hradci Králové založena Masarykova letecká liga s podporou starosty města JUDr. Ulricha.
Na části katastru bývalé samostatné obce Věkoše se nachází bývalé vojenské letiště Hradec Králové umístěné v oblasti, pro kterou jsou charakteristické pleistocenní terasové uloženiny řeky Labe. [2] Letiště se rozkládá na katastrech bývalých samostatných obcí Pouchova, Ruseka a Věkoš.
Po vzniku samostatné republiky nastal rozvoj československé armády a také vojenského letectva. Tehdejší starosta Hradce Králové JUDr. František Ulrich jednal s armádou o vybudování letiště se smíšeným provozem - vojenským i civilním. Město Hradec Králové by totiž tak nákladný projekt nemohlo financovat samo. Výstavba letiště byla schválena 15. září 1927. Tím započala výstavba hangárů. Následovala jednání o výkupu pozemků pro výstavbu letiště, při nichž byl přítomen člen městské rady královéhradecké a místní řídící učitel pan Jan Houžvička. První hangár byl dokončen 24. srpna 1930. Dále se budovaly podzemní cisterny, radiostanice, a také tři hlavní budovy, ve kterých byly ubikace vojáků, kuchyně a velitelství. Kasárny byly později pojmenovány čestným názvem „Kasárna generála Čečka“.
V roce 1930 bylo již postaveno rozsáhlé skladiště, kulometná střelnice, dokončena stavba leteckých kasáren, postaveny byly 2 jednopatrové obytné domy pro vojenské zaměstnance leteckého pluku o 20 bytech. Letiště v roce 1932 již obsahovalo Budovu mužstva číslo I. se sklepy, přízemím, I. patrem, Budovu mužstva číslo II. také se třemi podlažími, Budovu velitelství, Augmentační sklad, situovaný u silnice z Věkoš ke Správčicím, Budovu kuchyně, kde kromě stravování byla prováděna výuka a kde se pořádaly zábavné akce pro zpestření života na letišti, např. promítání filmů. Dále se v kasárenském objektu nacházela Budova ošetřovny a garáže. Všechny tyto objekty se nadále nacházejí v současném objektu letiště.
Prvním obyvatelem nově vzniklého letiště se stal Letecký pluk č. 4. Od roku 1929 se na letišti začaly pořádat letecké dny, které byly hojně navštěvovány. Při jednom leteckém dni byla také vyfotografována obec Věkoše ve výšce 600 m nad obcí. [3] V roce 1936 zase byl letecký den zahájen cvičným bombardovacím náletem na město Hradec Králové. Tou dobou zde byla zavedena pravidelná letecká linka Praha - Hradec Králové - Moravská Ostrava. Na letišti zahájily svou činnost ČLH - četnické letecké hlídky, v důsledku ochrany vzdušného prostoru nad nově vzniklým územím republiky. Zavedeny byly díky neustálým přeletům německých a maďarských letounů nad tehdejším územím Československého státu. Na letišti působila také Masarykova letecká liga, jež vznikla s podporou starosty JUDr. F. Ulricha. Jejím cílem bylo vychovávat budoucí piloty. V roce 1938 byl Letecký pluk č. 4 přesunut do Prahy a na jeho místo nastoupil Letecký pluk č. 1.
Dne 15. března 1939 bylo letiště obsazeno německou armádou a její pověstnou Luftwaffe. Za druhé světové války zde působila letecká škola Luftnachrichtenschule. Za doby německé okupace byla na hradeckém letišti zpevněna přistávací a vzletová dráha, která byla vybetonována a zavedena telefonní linka. V této době bylo také letiště rozšířeno o četné stavby. Dnes se tato část přistávací a vzletové dráhy označuje jako „stará přistávací dráha“. 9. května 1945 poslední německé jednotky opustily vojenské letiště.
V letech 1946-1949 na letišti rozvíjela svou činnost Letecká vojenská akademie. Poté zde působila škola pro důstojníky letectva a 2. Školní letecký pluk. Výcvik zde podstoupily i izraelské jednotky. Dne 1. listopadu 1959 byl do Hradce Králové umístěn 30. Stíhací a bombardovací letecký pluk.
Padesátá léta jsou ve znamení rozvoje a modernizace výstavby královéhradeckého letiště. V roce 1954 Ministerstvo národní obrany - letecký týl zjistilo nedostatky na královéhradeckém letišti v důsledku zastaralého vybavení letiště. Jednalo se zejména o samotné objekty kasáren, vzletové a přistávací dráhy, kanalizaci, vytápění objektů, celé elektrické sítě v prostoru kasáren. Proto bylo rozhodnuto provést celkovou modernizaci letiště pro tehdejší strategické vojenské cíle. S tím souvisel investiční úkol s názvem „Stavba již zastaralého zařízení a objektů“ [4], který měl být dokončen po čtyřech letech, tedy v roce 1958. Odhadní cena tohoto projektu modernizace měla být okolo 29 158 000 Kč. Bylo shledáno, že doplnění výstavby kasáren je nezbytně nutné, neboť mnohé ze stávajících budov jsou vybudovány jako dřevěná provizoria a svému účelu již nevyhovují. Zvlášť naléhavá byla výstavba nového kuchyňského bloku, centrální kotelny a skladů. Tehdejší velitel letectva generál poručík Josef Vosáhlo doporučil výstavbu kasáren pro maximálně 1500 osob. Nutné bylo dále přezkoušení stávajícího zařízení, a to kanalizace, čistících stanic, vodovodů, elektrorozvodů, letištních komunikací, parovodů a dalších sítí. Bylo dohodnuto rozdělit novou výstavbu letiště na 6 hlavních provozních částí. Rozdělení proběhlo na celky pro ubytování, pro kulturu a tělovýchovu, pro energetické centrum, pro garážní dvůr, pro provozní prostory a pro hospodářský prostor. Současně byl proveden hydrologický, geologický a hygienický průzkum, dále průzkum stavebního materiálu, stávajících objektů, klimatický a meteorologický průzkum. Bylo zjištěno, že dvě studny hloubené a jedna vrtaná z doby první republiky jsou pro další provoz letiště nedostačující. Stávající objekt kasáren byl doplněn několika budovami a to kuchyní mužstva pro cca 1200 mužů, ošetřovnou, učebním blokem pro 200 mužů, dvěma leteckými ubikacemi pro 200 mužů, kulturním domem, tělocvičnou, tělovýchovnou plochou, výtopnou, prádelnou pro 2000 mužů, skladem sběrných surovin, smetníkem, technickou ošetřovnou, vrátnicí, mycím můstkem, vepřincem pro 100 kusů, stájí pro 2 páry koní, stájí pro 10 kusů hovězího dobytka, hospodářskými budovami, siláží, kůlnou na seno a slámu, novými dehto - asfaltovými komunikacemi, úpravou zeleně, novou kanalizací a čistící stanicí, novými elektrorozvody, garáží pro 40 aut a mycím můstkem. Bylo také zjištěno, že na letišti bylo 18 kotelen s 30 nízkotlakými parními kotli, v nichž se topilo koksem. Kotle obsluhovalo 13 občanských zaměstnanců a 10 vojáků ve 2 směnách. Byly proto vybudovány parovody a 3 ústřední kotelny s kotli pro topení uhlím.
V 50. letech také bylo provedeno osvětlení startovací dráhy, pojížděcí dráhy a naváděcí dráhy s rozpočtem okolo 670 000 Kč a vybudování radiostanice.
V roce 1956 se započalo s opravou letištní dráhy, která v té době byla 2000m dlouhá a 50 m široká. Opravu prováděl národní podnik Posistav. Jednalo se o oddrenážování, odkanalizování a odvodnění přistávací, vzletové a pojezdové dráhy. Oprava dráhy byla provedena živičným kobercem. Stavbu ovšem provázely mnohé problémy. Opravu totiž provázelo nízké a pomalé pracovní tempo pouze 9 pracovníků, dále stavbyvedoucí, který byl označen za neschopného, zástupcem velitele letectva pro věci technické a výstavbu plukovníkem Františkem Novákem. Při opravě letiště bylo dále shledáno, že rozvod elektrické energie na letišti není výkresově dokumentován a trasa uložených kabelů není známa! Vedení letiště za uvedené bylo káráno, ovšem až do dnešní doby musí nynější provozovatel letiště Letecké služby Hradec Králové a.s. hledat elektrické kabely ukryté v zemi hledačem vodičů. Příčina špatného stavu elektrické sítě byla v 50. letech shledána v nekázni, nezodpovědné a nedostatečné údržbě, kterou mnohdy prováděli amatéři, v zapojování velké bojové techniky, která byla příčinou velkého odběru elektrické energie, v rozbitých krytech vypínačů, zásuvek, svítidel, pojistek, a nezhášením světel na ubikacích vojenského personálu. Vzletová a přistávací dráha byla v průběhu let ještě několikrát opravována.
Z výňatku letištního řádu z roku 1959 můžeme vypozorovat průběh tehdejšího výstupu a sestupu letadel oblaky nad obcí Věkoše. Počátek výstupu oblaky byl určen ve směru vzletu na 334 stupňů nad obcí Račice ve výšce 200 m a samotný výstup v přímém letu do výšky 1500 m po čáru Trutnov – Jičín. [5]
Že na královéhradeckém letišti nebylo vždy veselo, nám dokládá zápis jedné z více nehod, které se zde udály. K několikerému zřícení letounů nad městem Hradcem Králové došlo ve 30. letech. Dalším smutná událost otřásla městem dne 30. července 1959, kdy došlo k nehodě letounu MIG – 15, který pilotoval vojín Jiří Adámek. Dle posudku vykonaného po katastrofě bylo zjištěno, že žák při přistání nedbal pokynů řídícího letu, vychýlil se z dráhy a narazil do hangáru SVAZARMU. [6] Došlo ke smrtelnému zranění osádky a k zničení letounu. V závěrečné zprávě bylo napsáno, že letadlo při dojezdu zachytilo jedním křídlem o zem, odbočilo z jízdní rozjezdové dráhy a vletělo do hangáru. Při nárazu tryskového letadla do hangáru došlo k explozi a požáru, při kterém v krátkých intervalech postupně docházelo k explozím a požárům dalších 10 letadel, v nichž byly uloženy pohonné hmoty. Záchranu posádky ztížilo zhroucení samotné konstrukce hangáru. Letištní vojenské požární družstvo zlikvidovalo požár s civilními jednotkami pomocí dálkové dopravy vody z Věkoš. Škoda přesáhla 3 087 944,21 Kč v tehdejší měně.
Letiště dále vlastnilo velkou radiostanici s lokátory situovanou nad obcí Rusek, malou radiostanici v obci Rusek v budově, ve které bylo za první republiky tzv. Letištní nádraží pro město Hradec Králové a kde se konaly první letecké dny. Dále vojenské letiště vlastnilo stanici Alokačních pohonných hmot, která sloužila pro záložní uskladnění pohonných jednotek pro letadla. Označovala se zkratkou ALPH. Umístěna byla v lese Dehetník, u silnice směrem k obci Divec ve vzdálenosti 5400 m od letiště. Obsahovala dvě nádrže o objemu 1000 m3. Objekt ALPH byl postaven za tehdejší cenu okolo 1 770 000 Kč. Dnes je objekt už více jak 20 let opuštěn a stále ukryt v lese chátrá. Objekt je dosud nezabezpečen a přístup k otevřeným nádržím není nijak zamezen. V obci Piletice se nacházely objekty Provozních pohonných hmot, označované jako PLPH, které naopak sloužily pro uskladnění pohonných hmot letadel pro okamžité použití, vzdálené 2700 m od letiště a postavené přibližně za 1 140 000 Kčs s 1 nádrží o objemu 1000 m3, čerpací stanicí, výdejní šachtou, strážnicí, požární nádrží a trafostanicí. Dnes je již objekt zrušen, jeho sanace byla provedena roku 2009. K objektům letiště, nacházejícím se mimo letištní areál, lze také zařadit překladiště na nádraží Slezského Předměstí, jež je stále v majetku armády.
Pro zajímavost lze uvést, že v roce 1958 bylo na letišti provedeno 29 284 startů a přistání tehdejších letounů MIG-15.
V 60. letech 19. století patřilo vojenské letiště Hradec Králové k jedněm z významných letišť nacházejících se na území tehdejší Československé socialistické republiky. Dalšími takovými letišti byly letiště Mošnov, Přerov, České Budějovice, Pardubice, Žatec, Kbely, Mladá, Líně, Hradčany, Čáslav, Náměšť, Sliač, Bechyně, Prešov, Trenčín, Piešťany, Brno, Klecany, Stichovice, Prostějov, Bratislava a Košice.
Dne 24. června 1985 byl 30. Stíhací a bombardovací letecký pluk převelen do Pardubic. Na uvolněné místo nastoupil 47. Průzkumný letecký pluk, který zde působil až do roku 1993, kdy byl zrušen v souvislosti s rozdělováním majetku po rozpadu Československé federativní republiky a kvůli nespokojenosti místních občanů. V roce 1987 proběhla na letišti kompletní obnova dráhového systému. Samotná dráha a pojížděcí dráhy jsou tak vlastně nejnovějším letištěm v Čechách. Po Hradci Králové se tato oprava zatím nikde nekonala.
Od roku 1993 letiště stále sloužilo Armádě České republiky až do jeho úplného opuštění a bezplatného převedení městu Hradci Králové v roce 2003.
Nyní na letišti působí Letecké služby Hradec Králové a.s. Na letišti byl od roku 1993 pořádán mezinárodní letecký den CIAF, Czech international air fest, který tím zahájil jednu z největších leteckých přehlídek v České republice zásluhou jeho zakladatelů Ing. Cabicara a Ing. Suka. Ovšem s opuštěním letiště vojenskou posádkou nebyly prostředky na provoz letiště a údržbu letecké techniky a CIAF byl přemístěn na letiště v Brně. Po velké snaze vedení města Hradce Králové byl CIAF v roce 2009 navrácen zpět na letiště Hradec Králové. Na západním okraji letiště byl vybudován Festival Park, zabírající plochu okolo 33 ha, který každoročně hostí jeden z největších festivalů ve střední Evropě s názvem „Rock for People“. Další neméně významnou akcí je například každoroční festival rapu a breakdance s názvem „Hip Hop Kemp“. Festival Park nabízí své prostory i některým méně známým hudebním festivalům a dalším akcím pořádaným pro větší počet návštěvníků. Nyní je uvažováno o vybudování Integrovaného záchranného centra pro výcvik složek integrovaného záchranného systému a o Akademii Hasičského záchranného sboru České republiky v nejstarší části letiště o rozměrech 28 ha.
[1] DOUBEK Zdeněk, LAJDAR Milan, Kouzlo objevů – Čtení o starém Hradci, Balon profesora Hrona - str. 145.
[2] 1959 1481 sig. 41/1/90 Letiště Hradec Králové – vyhodnocení letiště, kt. 417.
[3] Tato fotografie se nachází na úvodní straně těchto webových stránek.
[4] 1954 2325 sig. 62/1/2/2 Investiční úkoly, plán, výstavba, kt. 429.
[5] 1959 1481 sig. 41/1/90 Letiště Hradec Králové – vyhodnocení letiště, kt. 417.
[6] 1959 1497 sig. 15/5 Letectvo – Letiště, kt. 421.