Historie věkošského Jednotného zemědělského družstva se počala psát od srpna roku 1952, kdy byl Václav Bouček zvolen předsedou přípravného výboru k zřízení zmíněného družstva. Jednotné zemědělské družstvo navázalo na tradici Hospodářského strojního družstva ve Věkoších. Předsedou byl zvolen opět pan Václav Bouček. Do JZD byla zahrnuta i farma Správčice, která byla zkolektivizována.
Pozdějším dlouholetým předsedou JZD se stal Jaroslav Široký.
JZD ve svých začátcích vlastnilo mnohé kravíny, vepříny a sklepy v domech svých členů. O těchto začátcích se dovídáme ze zápisu prohlídky združstevněných sklepů. Ve sklepě č. p. 5 byla shledána plíseň a nedostatečné větrání, v č. p. 30 byly naopak brambory vzorně uskladněné a tento sklep byl považován za nejlepší sklep, který JZD vlastnilo, v č. p. 3 byla zase zjištěna vysoká teplota a sklep č. p. 6 byl shledán jako nevyhovující pro vysokou teplotu a vlhkost.
JZD na začátku svého působení zřídilo plemenářské družstvo. Ohradilo tehdy 4 ha louky pro pastvinu.
Spolupráce v družstvu probíhala přímo ukázkově. Například v červenci 1954 se konal „hledací den mandelinky bramborové“, kterého se zúčastnily i děti z místní školy. V roce 1957 se zase 86 osob zúčastnilo řepné brigády.
Oproti dobré spolupráci byla naopak podána stížnost na družstevníka Buriance, že narušuje pracovní morálku svojí nepravidelnou docházkou do práce a nedobrou prací v JZD. Družstevník Burianec ujistil radu, že bude lépe pracovat a nedá již příčinu ke stížnosti. Ovšem později mu byly sebrány koně a hříbě z důvodu údajného překrmování zvířat. Pan Burianec nedodržoval přidělované krmné dávky podle plánu JZD. Dále mu byly odebrány prasnice pro překrmení 100 centu řepy. Další stížností na pana Buriance bylo, že téměř každé pondělí nepracuje a jezdí na ONV do Hradce Králové a neustále si stěžuje, čímž narušuje pracovní morálku v družstvu. Pan Burianec a František Desenský prý kritizovali vedení JZD, že špatně hospodaří. Podle zápisu ze zasedání MNV bylo na schůzi zapsáno toto odůvodnění proti výše uvedeným: „Ve schůzi nemluví ani neporadí co a jak lépe provést a jak lépe hospodařit“.
Při schůze JZD v dubnu roku 1955 si zase pan Sýkora stěžoval na nepochopení při hospodaření s prasaty. Musel totiž na příkaz JZD vyklidit krávy ze svého chléva a zavést tam zkonfiskovaná prasata od pana Buriance. Stěžoval si na to, že vepřín u pana Buriance je prázdný, i když měl pan Burianec vysoký výnos, a jen kvůli neshodám vedení JZD s panem Buriancem, měl jeho vepřín malý výnos, jelikož jeho vepřín má špatnou podlahu a odkanalizování.
Tohoto roku proběhl další spor mezi panem Desenským, který si stěžoval na opilé traktoristy. JZD se tehdy rozštěpilo na dva tábory, mezi kterými probíhaly neshody.
Pro zajímavost uvádím tržby JZD za produkty v prvním pololetí roku 1954. Za hovězí maso JZD obdrželo 24 500 Kčs, za mléko 53 940 Kčs, za karotku 8000 Kčs, za třešně 6400 Kčs, za vepřové maso 39 940 Kčs, za vejce 25 260 Kčs, za květák 2 007 Kčs, za rybíz 0, 900 Kčs a za zeleninu z tehdejšího „Zahradnictví David“ obdrželo JZD 56 900 Kčs. Celkem se jednalo o obnos 217 519 Kčs.
V roce 1955 bylo rozhodnuto o výstavbě vlastního centra JZD s kravínem, vepříny a dalšími hospodářskými budovami.
JZD Věkoše za dobu své existence soutěžilo s mnohými JZD v okrese. Například v roce 1956 proběhla soutěž s JZD Divec, které mělo stejnou soutěžící polohu i výměr.
JZD také pořádalo přednášky a filmy. Na každý měsíc byla určena přednáška například o pěstování kukuřice na siláž a na zrno, přednáška o chovu skotu a prasat, přednáška o rozpoznávání humusu v půdě. Na každou přednášku byl pozván odborník, zaměřený na aktuální téma.
V roce 1958 byly zjištěny vážné nedostatky v hospodaření JZD. Odstranění škod si vzalo za úkol nejen vedení JZD, ale i MNV Věkoše.
Věkošské JZD bylo známo pěstováním zelí, řepy a cukrovky. V roce 1959 vlastnilo JZD 600 kusů slepic. [1]
V roce 1960 proběhlo sloučení JZD Pouchova a Věkoš a vzniklo společné JZD s názvem „JZD První Máj“. JZD mělo tehdy rozlohu 397 ha. Ve Věkoších se nacházel kravín, vepřín a další hospodářské budovy. V roce 1961 se uskutečnilo připojení Piletic a Ruseka k JZD, které tím nabylo na rozloze 1 100 ha a stalo se tak jedním z největších družstev na Královéhradecku. Po zrušení Jednotných zemědělských družstev, po sametové revoluci, bylo zrušeno i toto družstvo. Nyní na bývalém majetku JZD od roku 1992 hospodaří pan Jiří Kadeřávek, který zde provozuje chov kuřic a brojlerových kuřat.
[1] JZD Věkoše, archivní pomůcka fondu, E.č. 1375.
MNV Věkoše, Zápisy ze schůzí rady a plenárních zasedání, kt/1 Ič:1 Dat: 1954-1960.