Webové stránky zachycují historický vývoj samosprávy a správy obce Věkoše, historii místní školy a místních obecních spolků, jako byly Místní osvětová rada Věkoše, Vodní družstvo pro Věkoše a Správčice, Hospodářské družstvo pro vzájemné pojišťování dobytka, Honební společenstvo Věkoše, Hospodářské strojní družstvo Věkoše a Jednotné zemědělské družstvo.
Samostatnou kapitolu zde tvoří i události, které ovlivňovaly obec z hlediska vojenského. Tyto události jsou zachyceny v sekci „Vojenské záležitosti“ - odkaz na tuto kapitolu dějin obce se nachází v sekci "Historie samostatné obce Věkoše (1848 - 1923)". V sekci Významní rodáci jsou zachyceni jedni z mnoha věkošských občanů, kteří se proslavili v širším celospolečenském měřítku. Stránky dále velmi stručně popisují historický vývoj jednotlivých sousedních obcí Věkoš a to Pouchova a osady Správčice.
V sekci Vývoj letiště HK je znázorněn stručný historický vývoj královéhradeckého letiště, které svou činností v mnohém ovlivňovalo sousední obce a tedy i Věkoše. Tento vývoj byl zpracován především díky publikaci pánů Ptáčka a Raila, kteří vydali knihu s názvem „Letci královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji“. Doplněn byl pak o údaje z historicko - vojenských fondů uložených ve Vojenském historickém archivu v Praze při Vojenském ústředním archivu v Praze a o projektovou dokumentaci plánů objektů nejstarších letištních budov, které jsou zařazeny v sekci "Fotogalerie Letiště". Tyto plány letištních budov byly poskytnuty Vojenskou ubytovací a stavební správou v Pardubicích. Fondy 4. Leteckého pluku, 2. Leteckého pluku, fond Vyhodnocujícího fotografického střediska a fond 47. Leteckého pluku za období působnosti na královéhradeckém letišti jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Praze. Historický fond 30. Stíhacího bitevního leteckého pluku je uložen ve Správním archivu Armády České republiky v Olomouci. Plány objektů nejstarších kasáren letiště lze pak nalézt na Vojenské ubytovací a stavební správě v Pardubicích. Důležité informace o výstavbě letiště lze také nalézt ve stavebních a leteckých složkách Ministerstva národní obrany ve Vojenském historickém archivu v Praze a v archivu technických služeb města Hradce Králové.
Historie obce byla zpracována především z fondů Archivu obce Věkoš, Honebního výboru Věkoše, Hospodářského družstva pro vzájemné pojišťování dobytka Věkoše, Hospodářského strojního družstva Věkoše, Místní osvětové rady Věkoše, z fondů Obecné školy ve Věkoších a z Vodního družstva Věkoše uložených ve Státním okresním archivu v Hradci Králové a ze soupisu fondů MNV a JZD Věkoše.
K obci Věkoše se dochovala jedna pověst či spíše pohádka nazvaná „Čarodějné knihy”. Pochází ze sebrané lidové ústní tradice z oblasti Věkošska. Tuto pověst uveřejnil F. L. Sál ve své knize z roku 1919, nazývající se „Pohádky, pověsti a národní písně královéhradeckého kraje.“ Jeho konzultantem k této pověsti mu byl tehdejší řídící učitel školy ve Věkoších pan Josef Pavelka a profesor z hradecké reálky pan D. Filip, který se zabýval ústní lidovou slovesností královéhradeckého kraje. Tato pověst spojednává o věkošském chalupníkovi, vdovci, který měl dvanáctiletého syna. Otec byl vášnivý čtenář a vlastnil mnohé knihy. Jednoho dne byl povolán ke starostovi a nechal syna doma samotného. Zvědavý syn vytáhl z dřevěné truhly dvě knihy a začal je číst. Jak četl, vyskákali z truhly čerti a začali ho trkat. V tu chvíli přišel do světnice otec. Začal číst z druhé knihy a čerti zmizeli.
Jelikož ve Státním okresním archivu v Hradci Králové právě probíhá digitalizace obecních kronik, mohou se občané bydlící v jednotlivých městských částech či obcích seznámit s historií místa svého bydliště či rodiště. Vzhledem k tomu, že kronika obce Věkoš se do dnešních dnů nezachovala, a tudíž nebyla ani uložena v archivu, byli by občané Věkoš ochuzeni o svou historii. Z tohoto důvodu byly vytvořeny tyto webové stránky zaměřené na historii obce Věkoše, které by měly tuto ztrátu kompenzovat.
Věkoše v současné době poskytují příjemné bydlení pro mladé rodiny s dětmi. A to především pro svou blízkost k přírodě a přetrvávajícímu zemědělskému duchu této městské části. Při srovnání současné katastrální mapy a císařského otisku z roku 1841 na první pohled nevidíme v obci žádné změny. Ovšem při bližším pohledu zde lze zaznamenat přírůstky mnohých budov. Na současné katastrální mapě nás také jistě nepřekvapí, že větší počet staveb v obci bylo opraveno, zrenovováno či jinak přestavěno a některé stavby byly zbořeny úplně. Je zde tedy patrný cca 150 letý vývoj od doby zachycení obce na císařském otisku.
Tyto webové stránky jsem vytvořil, aby se mohla široká veřejnost seznámit s historií místa svého rodiště či bydliště. Pokusil jsem se o zachycení historického vývoje v této obci, ke které mám blízký vztah a doufám, že se mi tento mnou stanovený úkol podařil. Pro případ, že by informace, které zde či na webových stránkách uživatel hledal a nenašel, umístil jsem do seznamu literatury všechny dostupné prameny, které k místu této obci vznikly a ze kterých jsem samozřejmě také čerpal. Na rozdíl od starší literatury, vztahující se k dějinám obce Věkoš, jsem se spíše než na faktografická data zaměřil na bližší popis života místních obyvatel. Rád bych poděkoval za pomoc a rady paní doc. Věře Němečkové z FF UHK a dále pak zaměstnancům Státního okresního archivu v Hradci Králové, zaměstnancům Vojenského historického archivu v Praze, paní Bc. Renatě Štěpánkové z Vojenské ubytovací a stavební správy v Pardubicích za zprostředkování a zapůjčení projektové dokumentace historických objektů letiště a vedoucímu handlingu z Leteckých služeb Hradec Králové, a. s. panu Ing. Jaroslavu Farkašovi za připomínky ke kapitole týkající se letiště Hradec Králové. Také děkuji vnukovi předposledního starosty Věkoš (Ing. Jana Černého) Mgr. Pavlu Černému za poskytnutí historických fotografií starého centra Věkoš.
kontakt: vitholecek@seznam.cz