Tento rok byl rokem historických letních veder, kdy den za dnem padaly teplotní rekordy kolem čtyřicítky. Na chaloupce Nokinka využívala koupelí v pískovně, kam se zejména v závěru cesty těšila, zrychlovala chůzi a běžela rovnou do vody. Nejednu noc jsme trávili dole a do přehřáté ložnice se oni neodvážili vstoupit. Nokinka se po všechny dny osvědčila jako štěně mimořádně statečné.
Po návštěvě psí maminky v Krkonoších začaly Nokince klasické letní prázdniny u vody, střídavě na chaloupce a na chatičce. V sobotu 11. července jsme se rozjeli do Jižních Čech, předpověď počasí poukazovala na koupání. Cesty byla dlouhá a v každé stojící koloně se Nokinka ptala, kdy už tam budem. K večeru jsme ale přijeli k domku v Klikově, kde už to Nokinka od května dobře znala. Venku bylo první dny ještě hezky. Na terásce Máma s Janou bednářovou vzpomínaly na dětství, Bóďa nám daroval kapříka, kterého jsme si večer dali na česneku. Před tím jsme ale vyšly za koupelí na pískovnu, bylo ještě docela pod mrakem. V noci dokonce přišel déšť a ráno bylo krásně a příjemná cesty byl i do krámu. V Suchdole to ale štěně moc nebavilo, cloumalo vodítkem a chtělo se co nejdříve zase vrátit na zahrádku. Odpoledne jsme likvidovaly odporné housenky ze dřeva pořezané vrby. Přijely Bóďovy děti a Nokinka sima lítala, došlo i k pokusu o chočení s kocourem Hugem, který uměl jezdit na vratech.
Chočení s Hugem
Větve vrby bylo třeba zpracovat
Štěně to dost bavilo
V úterý bylo dokonce poměrně chladno a tak jsme se vydali na standardní procházku kolem zvířátek. Nokinka na cestě potkala kůzlátka a výzvy ke hře nebraly konce. Jinak se ale s kůzlátky moc nepodařilo se skamarádit. Očuchala si také chlupatého čuníka, prošli jsme kolem hrnčírny a obešli Klikov pěkně po polních cestách. Byla to moc pěkná procházka.
Zvědavost na obou stranách
Nabídka ke hře s kůzlátky
Napětí mezi šelmou a kopytníky však trvá
Momentka u hrnčírny
Alejí směrem k borůvkám
Práci v zemědělství se Nokinka nikdy nevyhýbala
Ve středu dopoledne bylo příjemně pod mrakem a táta odjel na nádraží v Suchdole s očekáváním, že z vláčku vystoupí příjemná návštěva. Zklamání bylo obrovské. Na chaloupku přibyla nudná otravná slečna s neukázněným křížencem chrta. Bylo po klidu. Druhý den ráno jsme využili žádosti Jany k dovezení do Budějovic. Radši cesta v autě, V Budějovicích jsme naložili Janinu dceru se psem, který v autě vyl jako krůta a Nokinka seděla vepředu na klíně tátovi před výduchem klimatizace. Všechno lepší než pobyt s návštěvou. Odpoledne jsme se šli vykoupat. Fenka Lara nebyla zlá, ale strašně pohyblivá a neukázněná a Nokinka i my jsme se neustále báli, že jí něco provede. Naštěstí u pískovny se návštěva vzdálila a koupel byla osvěžující. Nokinka byla moc pěkně vykoupaná.
Další den nás čekala v horku cesta na pískovnu hned dopoledne, abychom se vykoupali před tolik očekávaným odjezdem návštěvy. V horku jsme si dali kapří hranolky, v horku jsme se vrátili na rozpálenou verandu a v horku čekali na čas odjezdu vlaku. Návštěva nakonec odjela, Bóďa se odvážil na návštěvu a šťastní Halámkovi se konečně vypravili v klidu zalévat zahradu. Dobrý pocit nakonec umocnil osvěžující deštík.
Osvěženíčko to je a kolem plno vůní
Ale opatrně, v klidu a na mělčině
Snad se nevrátí ta pitomá Lara
Odpočiněk u mámy po řádění ve vodě, kdyby tak už nepřišla ta Lara
Kdy už tam budem?
V sobotu bylo zase vedro, do Prahy jsme vyrazili ještě před poledne a cestou nakoupili 5 litrů borůvek. Nokinka v autě docela otravovala a dokonce si stáhla během cesty okénko. Tak jsme se zablokovanými okny nakonec kolem druhé dojeli šťastně do Prahy a hup ještě do bazénku.
Na druhý výlet jsme jeli rovnou z chatičky. Hnusná vedra tohoto roku právě vrcholila, krajina v Čechách získala stepní barvy, vypadalo to, že tu tráva už nikdy neporoste. Přes jez na Sázavě přetékaly potoční čůrky a teplá vod a osvěžila jenom na chvíli, mnohem větší osvěžení jsme si slibovali od pískoven. Nokinka se vzadu válela na zavazadlech a docela v pohodě jsme ve středu 12. srpna dojeli po poledni na chaloupku. Měli jsme velkou radost, když jsme projížděli kolem nádraží, kde nebyla žádná návštěva, velikou radost nám udělala vrba, která přežila proti housenkový řez a začala obrážet. Hned jsem se vydali k pískovně s radostí, že nás nedoprovází žádný jiný pes. Nokinka se vykoupala znamenitě a navíc si u vody krásně zadivočila s jakýmsi Maxíkem. Do chaloupky jsme přišli až před osmou a spali radši dole. Nokinka nás stejně celou noc dost strašně budila. Následující dny probíhaly stejně. Co nejdříve na pískovnu, Nokinka nošená přes rozpálený asfalt, rychlý běh do vody zhruba po stejnou čáru ponoru. Za mokra pak řádění na břehu. Až na ty cesty to bylo príma, u té vodičky. Ve velikém očekávání byl příchod bouřky, které však oproti předpovědi příliš nepospíchala. V sobotu od rána bylo již pod mrakem, ale stejně jsme šli na pískovnu. Bylo již pouze kolem třicítky a výlet byl velmi příjemný. Na verandě jsme čekali na osvobozující déšť. Po soumraku se začalo blýskat a kolem půlnoci konečně přišel slejvák.
Mašlička je jedna věc a bahýnko druhá
V bahně je úžasná sranda
Jedna z nesčetných výzev ke hře
Nejlepší čumáček je zabahněný čumáček, to je jasný
Nokinka studuje statiku bahenních projektů
Čerstvě osvěžené štěně
Slečna Noki na letní rekreaci
Ráno volala z chaty nadšená teta Růža, neboť déšť tam dorazil až dopoledne a dlouho jsme si nadšeně povídali o tom jaká je to nádhera, když prší. Na chaloupce však v neděli ještě bylo dusno, tak jsme navštívili jenom suchý jez na Dračici a odpolední procházka odpadla. Vyjeli jsme v pět hodin a v půl deváté se vrátili domů. Zahrádka byla zalitá a voňavá. Tak skočily první letní výlety pejska fenky Nokinky na chaloupku v Jižních Čechách.
Horké léto se vyznačovalo mizivými houbařskými výsledky. Jedině podzim umožňoval zoufalou bilanci napravit a něco si na zimu nasušit. A podzimní výlety do Klikova byl vždy slibné. A tak se Nokinka vypravila na chaloupku v pátek 16. října. Přijeli jsme za deštiva, ale pejsek byl šťastný a začal hledat kočky. Zatopili jsme si v krbu a u ohně si už ani neuměli představit, jaká vedra byla venku ještě nedávno. Druhý den tak nějak mile poprchávalo, ale dopoledne jsme vyjeli do lesa za Suchdol.A bylo co sušit. Odpoledne jsme se pršli kolem zvířátek a Nokinka proháněla kůzle. Došli jsme až do lesa a zase bylo co sušit. Večer pak se pak na záhrádce Nokinka parádně prolítala s jezevčíkem, který byl u Halámků na návštěvě. Nedělní dopoledne zase přineslo množství hub a s Pikáskem jsme v pohodě vyjeli do Prahy kolem čtvrté. Cesta byla príma a za světla jsme byli doma.
Tedy celkové hodnocení prvních výletů na chaloupku vyšlo od Nokinky velice příznivě a bylo jasné, že se tam bude vždycky hodně bavit.