Poprvé jsme na chaloupku přijeli za soumraku v pátek 15. května. Nokinka začala ihned po vystoupení z autíčka zkoumat naprosto všechno a všechno jí bavilo. Seznámila se se sousedy Halámkovými a ihned si je zařadila mezi oblíbence, která při dalších návštěvách vždy vřele vítala. A samozřejmě okamžitě po Ichiferovi převzala kontrolu nad kočkami. To jsou opravdu drzá zvířata, na která je třeba neustále dohlížet. Po schodech vylezla hravě do ložnice a mezi tátou a mámou v pohodě usnula. Bylo jasné, že chaloupka jí bude bavit.
Druhý den bylo krásné májové počasí a Nokinku čekala cesta do krámu, při které se seznámila se všemi pejsky za ploty a když si táta začal na verandě číst v Jindřichohradeckých listech, pustila se do důkladné kontroly zahrady. Seznámila se samozřejmě i se slepičkami. Po obědě se vydala na pískovnu, kde na břehu pozoroval pulce, žáby i užovku. Během studia obojživelníků vstupovala hlouběji a hlouběji do vody, až nakonec začala plavat. Je to šikovné zvíře! Odpoledne se šlo na fotbal, kde Nokinka shlédla zápas Blesku Klikov se Stráži nad Nežárkou. Zápas skončil 2:2 a v tombole Nokinka nic nevyhrála. Ale co, šlo především o sport.
V neděli bylo trochu chladněji, vydali jsme se navštívit kemp Paris, kde měli zavřeno, takže jsme si nemohli dát žádnou limonádu ani zmrzlinu, ale procházka to byla pěkná. Kolem třetí jsme s Pikáskem odjeli domů s hrozně unaveným, ale šťastným pejskem.
První snímek Nokinky na chaloupce není technicky příliš dokonalý, ale je to první snímek (sobota dopoledne)
V sobotu večer urvané štěně má o čem přemýšlet. O kočkách, o pulcích a žábách i o fotbale
Na tomto historickém povlečení teď po Ičinkovi odpočívá Nokinka
Bílé štěně se znaky, které se vydalo po jeho slavných stopách
A stejně jako Ichifer pojede domů nadšená a urvaná