Split

Účastnice mobility: Mgr. Karolina Beauxisová, učitelka angličtiny, němčiny a češtiny

4. 7. - 10.7. 2021, Split

Program kurzu

Deník mobility

3.7. Cesta do Splitu

Letadlem z Prahy přímo do Splitu se společností Smartwings. Délka letu: 1.30 minut. Odbavení proběhlo hladce. Překvapily jen velké fronty u odbavovacích přepážek - kromě dokladů se kontrolovaly také covidové pasy. Do Chorvatska stačilo očkování, testy nebyla třeba. Chorvatsko je zařazeno mezi "zelené země", s nejnižším stupněm proticovidových opatření.

Letělo se v podhodlném čase 12:25, takže nebylo třeba noční vstávání, a navíc byl i čas na první procházku.

Východ z letiště Split.

Do vlastního města je to ještě půl hodiny cesty autobusem. Přestože letadlo bylo plné Českých dvojic a rodin, autobusem cestovala jen mládež do asi 25 let. Na letišti čekala spousta taxikářů s českými jmény, aby si je odvezli přímo na místo.

Cesta stála 36 kun, řidič neměl nazpátek na 40.

Ubytování škola neposkytuje, takže pomohl Booking.com.

Apartmán v centru, všude je blízko. Cenou za skvělou polohu je hluk z ulice asi do 11 hodin. Naštěstí je tu klimatizace - okna můžou zůstat zavřená.

Rozměry apartmánu: 4x5 kroků, ale vešel se i kuchyňský koutek s ledničkou.

Ubytovává Mate - mladý Chorvat s výbornou angličtinou. Chorvati považují jazyky za nezbytnou součást vzdělání a rodiče dávají děti do jazykové školy už před začátkem školní docházky.

První procházka po Splitu. Úzké uličky ve starém městě, Diokleciánův palác, přístav, promenáda Riva.

4.7. První den kurzu.

Ráno autobusem na pláž, kterou doporučil ubytovatel Mate. Kuštunj je kamínková pláž s průzračnou vodou. Autobusem číslo 12 za 11 kun asi 20 minut jízdy parkem Marjan, pak z kopečka dolů k moři. Krásná pláž, ale bar s dunící hudbou. Zpátky pěšky šest km, naštěstí většinou ve stínu. Po obědě první workshop s Dariem, potom oficiální zahájení, kde se sešlo asi 60 učitelů. Do devíti hodin večer prezentace každé školy, takže hned od začátku se orientujeme, kdo je odkud a na jakém typu školy učí. Ze 60 učitelů pouze pět jednotlivců, kteří nepřijeli ve dvojici nebo větší skupině. Poláků od Gdaňsku přijelo 8!

Tradiční dalmatská sladkost jako dárek od pořadatele kurzu. Každá maminka/babička má svůj vlastní recept.

5.7. Od devíti do půl třetí výuka bez obědové pauzy. Španělské učitelky si čtvrthodinovou přestávku na kávu prodloužily na 45 minut. Na druhou stranu byly nejdisciplinovanější v dodržování hygienických opatření - respirátor nesundaly ani při společném focení.

Výuka probíhala v jedné ze splitských středních škol. Vybavení podobné jako u nás. V každé učebně klimatizační jednotka, ale zároveň aspoň jedno otevřené okno. Klimatizace nastavená teplotu 23 stupňů.

Večeře v restauraci s nádhernou vyhlídkou.

Večer prohlídka Splitu s úžasnou průvodkyní. Nezahltila nás množstvím dat a jmen, důležité informace několikrát zopakovala, a hlavně hýřila vtipem.

Opevnění města před a po renovaci.

Zlatá brána, kterou vstupoval do města císař se svým doprovodem. Promenádu zúžila zástavba z pozdější doby.

V obchodě je vidět dlažba z původní císařské promenády.

V centru starého města stojí Diokleciánův palác, nejzachovalejší palác z římské doby na světě.

Věž Diokleciánova paláce. Dřevěná konstrukce je součástí jeviště, které se stavělo pro představení Aidy.

Na zemi za plotem původní mozaika.


Podzemí Diokleciánova paláce bylo odhaleno až v osmdesátých letech minulého století.

6.7. Třetí den kurzu. Bohužel ráno cestou do učebny zvrtnutý kotník, a protože během dopolední výuky natekl a nepřestával bolet, následovala cesta do nemocnice. Velice zajímavá zkušenost, ale nálada na fotodokumentaci nebyla. Alespoň pár fotek z učeben.

Vynikající aktivita s učitelkou Anou, díky které jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o Chorvatsku. Například:

Podle Chorvatů byla pojmenována kravata, kterou (i když v trochu jiné podobě), nosili jako první na světě.

Dubrovnik, tehdy ještě samostatný, byl prvním státem, který uznal samostatné Spojené státy americké.

7.7. Místo celodenního výletu na ostrov Brač a do Trogiru probíhala aklimatizace na sádru a trénink chození o berlích. Hlavně komunikace s pojišťovnou o tom, jak bude vypadat návrat domů.

8.7. Díky Covidu-19 byla škola připravená na online výuku. Naštěstí jsem měla s sebou laptop, takže v kurzu jsem mohla pokračovat.

V Zoomu jsem mohla sledovat jak dění před tabulí, tak ve třídě.

Ana byla vždy perfektně připravená, před výukou vždy poslala prezentaci.

9.7. Znovu škola online. Tentokrát pár fotek od spolužáků ve třídě a několik snímků z prezentací.

10.7. Předávání certifikátů. I to Ana vymyslela tak, abych se mohla zúčastnit. Na letišti mi certifikát předala pražská kolegyně Míša, která mi moc pomohla.

11.7. Konečně cesta domů! Pojišťovna se postarala o taxi na letiště a dokoupila další dvě sedadla, aby noha mohla být natažená ve vyvýšené poloze, ale cesta z apartmánu k silnici a od taxi do letištní haly byla vyčerpávající. Ubytování ve staré části města se otočilo v nevýhodu - spousta schodů a úzké uličky, kde se dá chodit jedině pěšky.

Pohled z okna pokoje na muzeum, do kterého už jsem se nestihla podívat.

Čekání na taxi. Naštěstí jsou všude venku bary, kde se dá sednout.